< 詩篇 120 >
1 上行(或譯登階,下同)之詩。 我在急難中求告耶和華, 他就應允我。
Píseň stupňů. K Hospodinu v ssoužení svém volal jsem, a vyslyšel mne.
2 耶和華啊,求你救我脫離說謊的嘴唇和詭詐的舌頭!
Hospodine, vysvoboď duši mou od rtů lživých, a od jazyka lstivého.
3 詭詐的舌頭啊,要給你甚麼呢? 要拿甚麼加給你呢?
Coť prospěje, aneb coť přidá jazyk lstivý,
Podobný k střelám přeostrým silného, a k uhlí jalovcovému?
Běda mně, že pohostinu býti musím v Mešech, a přebývati v saláších Cedarských.
Dlouho bydlí duše má mezi těmi, kteříž nenávidí pokoje.
Já ku pokoji, ale když mluvím, oni k boji.