箴言 23
1 你若與官長坐席， 要留意在你面前的是誰。
Když sedneš k jídlu se pánem, pilně šetř, co jest před tebou.
2 你若是貪食的， 就當拿刀放在喉嚨上。
Jinak vrazil bys nůž do hrdla svého, byl-li bys lakotný.
3 不可貪戀他的美食， 因為是哄人的食物。
Nežádej lahůdek jeho, nebo jsou pokrm oklamavatelný.
4 不要勞碌求富， 休仗自己的聰明。
Neusiluj, abys zbohatl; od opatrnosti své přestaň.
5 你豈要定睛在虛無的錢財上嗎？ 因錢財必長翅膀，如鷹向天飛去。
K bohatství-liž bys obrátil oči své? Poněvadž v náhle mizí; nebo sobě zdělalo křídla podobná orličím, a zaletuje k nebi.
6 不要吃惡眼人的飯， 也不要貪他的美味；
Nejez chleba člověka závistivého, a nežádej lahůdek jeho.
7 因為他心怎樣思量， 他為人就是怎樣。 他雖對你說，請吃，請喝， 他的心卻與你相背。
Nebo jak on sobě tebe váží v mysli své, tak ty pokrmu toho. Díť: Jez a pí, ale srdce jeho není s tebou.
8 你所吃的那點食物必吐出來； 你所說的甘美言語也必落空。
Skyvu svou, kterouž jsi snědl, vyvrátíš, a zmaříš slova svá utěšená.
9 你不要說話給愚昧人聽， 因他必藐視你智慧的言語。
Před bláznem nemluv, nebo pohrdne opatrností řečí tvých.
10 不可挪移古時的地界， 也不可侵入孤兒的田地；
Nepřenášej mezníku starodávního, a na pole sirotků nevcházej.
11 因他們的救贖主大有能力， 他必向你為他們辨屈。
Silnýť jest zajisté ochránce jejich; onť povede při jejich proti tobě.
12 你要留心領受訓誨， 側耳聽從知識的言語。
Zaveď k učení mysl svou, a uši své k řečem umění.
13 不可不管教孩童； 你用杖打他，他必不至於死。
Neodjímej od mladého kázně; nebo umrskáš-li jej metlou, neumřeť.
Ty metlou jej mrskávej, a tak duši jeho z pekla vytrhneš. (Sheol h7585)
15 我兒，你心若存智慧， 我的心也甚歡喜。
Synu můj, bude-li moudré srdce tvé, veseliti se bude srdce mé všelijak ve mně;
16 你的嘴若說正直話， 我的心腸也必快樂。
A plésati budou ledví má, když mluviti budou rtové tvoji pravé věci.
17 你心中不要嫉妒罪人， 只要終日敬畏耶和華；
Nechť nezávidí srdce tvé hříšníku, ale raději choď v bázni Hospodinově celý den.
18 因為至終必有善報， 你的指望也不致斷絕。
Nebo poněvadž jest odplata, naděje tvá nebude podťata.
19 我兒，你當聽，當存智慧， 好在正道上引導你的心。
Slyš ty, synu můj, a buď moudrý, a naprav na cestu srdce své.
20 好飲酒的，好吃肉的， 不要與他們來往；
Nebývej mezi pijány vína, ani mezi žráči masa.
21 因為好酒貪食的，必致貧窮； 好睡覺的，必穿破爛衣服。
Nebo opilec a žráč zchudne, a ospánlivost v hadry obláčí.
22 你要聽從生你的父親； 你母親老了，也不可藐視她。
Poslouchej otce svého, kterýž tě zplodil, aniž pohrdej matkou svou, když se zstará.
23 你當買真理； 就是智慧、訓誨，和聰明也都不可賣。
Pravdy nabuď, a neprodávej jí, též moudrosti, umění a rozumnosti.
24 義人的父親必大得快樂； 人生智慧的兒子，必因他歡喜。
Náramně bývá potěšen otec spravedlivého, a ten, kdož zplodil moudrého, veselí se z něho.
25 你要使父母歡喜， 使生你的快樂。
Nechať se tedy veselí otec tvůj a matka tvá, a ať pléše rodička tvá.
26 我兒，要將你的心歸我； 你的眼目也要喜悅我的道路。
Dej mi, synu můj, srdce své, a oči tvé cest mých ať ostříhají.
27 妓女是深坑； 外女是窄阱。
Nebo nevěstka jest jáma hluboká, a studnice těsná žena cizí.
28 她埋伏好像強盜； 她使人中多有奸詐的。
Onať také jako loupežník úklady činí, a zoufalce na světě rozmnožuje.
29 誰有禍患？誰有憂愁？ 誰有爭鬥？誰有哀歎？ 誰無故受傷？誰眼目紅赤？
Komu běda? komu ouvech? komu svady? komu křik? komu rány darmo? komu červenost očí?
30 就是那流連飲酒、 常去尋找調和酒的人。
Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno.
31 酒發紅，在杯中閃爍， 你不可觀看， 雖然下咽舒暢， 終久是咬你如蛇，刺你如毒蛇。
Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje.
Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne.
33 你眼必看見異怪的事； 你心必發出乖謬的話。
Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci,
34 你必像躺在海中， 或像臥在桅杆上。
A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky.
35 你必說：人打我，我卻未受傷； 人鞭打我，我竟不覺得。 我幾時清醒，我仍去尋酒。
Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to.
