< 箴言 11 >
1 詭詐的天平為耶和華所憎惡; 公平的法碼為他所喜悅。
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 正直人的純正必引導自己; 奸詐人的乖僻必毀滅自己。
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 發怒的日子資財無益; 惟有公義能救人脫離死亡。
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 完全人的義必指引他的路; 但惡人必因自己的惡跌倒。
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 正直人的義必拯救自己; 奸詐人必陷在自己的罪孽中。
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 惡人一死,他的指望必滅絕; 罪人的盼望也必滅沒。
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 城因正直人祝福便高舉, 卻因邪惡人的口就傾覆。
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 往來傳舌的,洩漏密事; 心中誠實的,遮隱事情。
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 為外人作保的,必受虧損; 恨惡擊掌的,卻得安穩。
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 惡人經營,得虛浮的工價; 撒義種的,得實在的果效。
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 恆心為義的,必得生命; 追求邪惡的,必致死亡。
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 心中乖僻的,為耶和華所憎惡; 行事完全的,為他所喜悅。
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 惡人雖然連手,必不免受罰; 義人的後裔必得拯救。
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 有施散的,卻更增添; 有吝惜過度的,反致窮乏。
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 屯糧不賣的,民必咒詛他; 情願出賣的,人必為他祝福。
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 懇切求善的,就求得恩惠; 惟獨求惡的,惡必臨到他身。
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 倚仗自己財物的,必跌倒; 義人必發旺,如青葉。
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 擾害己家的,必承受清風; 愚昧人必作慧心人的僕人。
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 義人所結的果子就是生命樹; 有智慧的,必能得人。
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 看哪,義人在世尚且受報, 何況惡人和罪人呢?
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?