< 箴言 11 >

1 詭詐的天平為耶和華所憎惡; 公平的法碼為他所喜悅。
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
2 驕傲來,羞恥也來; 謙遜人卻有智慧。
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 正直人的純正必引導自己; 奸詐人的乖僻必毀滅自己。
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 發怒的日子資財無益; 惟有公義能救人脫離死亡。
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 完全人的義必指引他的路; 但惡人必因自己的惡跌倒。
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 正直人的義必拯救自己; 奸詐人必陷在自己的罪孽中。
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 惡人一死,他的指望必滅絕; 罪人的盼望也必滅沒。
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
8 義人得脫離患難, 有惡人來代替他。
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
9 不虔敬的人用口敗壞鄰舍; 義人卻因知識得救。
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
10 義人享福,合城喜樂; 惡人滅亡,人都歡呼。
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 城因正直人祝福便高舉, 卻因邪惡人的口就傾覆。
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
12 藐視鄰舍的,毫無智慧; 明哲人卻靜默不言。
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 往來傳舌的,洩漏密事; 心中誠實的,遮隱事情。
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
14 無智謀,民就敗落; 謀士多,人便安居。
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 為外人作保的,必受虧損; 恨惡擊掌的,卻得安穩。
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
16 恩德的婦女得尊榮; 強暴的男子得資財。
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
17 仁慈的人善待自己; 殘忍的人擾害己身。
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 惡人經營,得虛浮的工價; 撒義種的,得實在的果效。
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 恆心為義的,必得生命; 追求邪惡的,必致死亡。
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 心中乖僻的,為耶和華所憎惡; 行事完全的,為他所喜悅。
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 惡人雖然連手,必不免受罰; 義人的後裔必得拯救。
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
22 婦女美貌而無見識, 如同金環帶在豬鼻上。
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
23 義人的心願盡得好處; 惡人的指望致干忿怒。
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 有施散的,卻更增添; 有吝惜過度的,反致窮乏。
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
25 好施捨的,必得豐裕; 滋潤人的,必得滋潤。
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 屯糧不賣的,民必咒詛他; 情願出賣的,人必為他祝福。
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 懇切求善的,就求得恩惠; 惟獨求惡的,惡必臨到他身。
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 倚仗自己財物的,必跌倒; 義人必發旺,如青葉。
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 擾害己家的,必承受清風; 愚昧人必作慧心人的僕人。
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 義人所結的果子就是生命樹; 有智慧的,必能得人。
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 看哪,義人在世尚且受報, 何況惡人和罪人呢?
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?

< 箴言 11 >