< 箴言 1 >
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 使人明白箴言和譬喻, 懂得智慧人的言詞和謎語。
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 敬畏耶和華是知識的開端; 愚妄人藐視智慧和訓誨。
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 我兒,要聽你父親的訓誨, 不可離棄你母親的法則;
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 他們若說:你與我們同去, 我們要埋伏流人之血, 要蹲伏害無罪之人;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 我們好像陰間,把他們活活吞下; 他們如同下坑的人, 被我們囫圇吞了; (Sheol )
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 我兒,不要與他們同行一道, 禁止你腳走他們的路。
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 因為,他們的腳奔跑行惡; 他們急速流人的血,
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 這些人埋伏,是為自流己血; 蹲伏,是為自害己命。
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 凡貪戀財利的,所行之路都是如此; 這貪戀之心乃奪去得財者之命。
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 在熱鬧街頭喊叫, 在城門口,在城中發出言語,
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 說:你們愚昧人喜愛愚昧, 褻慢人喜歡褻慢, 愚頑人恨惡知識,要到幾時呢?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 你們當因我的責備回轉; 我要將我的靈澆灌你們, 將我的話指示你們。
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 你們遭災難,我就發笑; 驚恐臨到你們,我必嗤笑。
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 驚恐臨到你們,好像狂風; 災難來到,如同暴風; 急難痛苦臨到你們身上。
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 那時,你們必呼求我,我卻不答應, 懇切地尋找我,卻尋不見。
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 愚昧人背道,必殺己身; 愚頑人安逸,必害己命。
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 惟有聽從我的,必安然居住, 得享安靜,不怕災禍。
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.