< 約伯記 4 >
Jemuž odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
2 人若想與你說話,你就厭煩嗎? 但誰能忍住不說呢?
Počneme-li mluviti s tebou, neponeseš-liž toho těžce? Ale kdož by se zdržeti mohl, aby neměl mluviti?
Aj, učívals mnohé, a rukou opuštěných jsi posiloval.
4 你的言語曾扶助那將要跌倒的人; 你又使軟弱的膝穩固。
Padajícího pozdvihovals řečmi svými, a kolena zemdlená jsi zmocňoval.
5 但現在禍患臨到你,你就昏迷, 挨近你,你便驚惶。
Nyní pak, jakž toto přišlo na tebe, těžce to neseš, a jakž tě dotklo, předěšen jsi.
6 你的倚靠不是在你敬畏上帝嗎? 你的盼望不是在你行事純正嗎?
Nebylo-liž náboženství tvé nadějí tvou, a upřímost cest tvých očekáváním tvým?
7 請你追想:無辜的人有誰滅亡? 正直的人在何處剪除?
Rozpomeň se, prosím, kdo jest kdy nevinný zahynul? Aneb kde upřímí vyhlazeni jsou?
Jakož jsem já vídal ty, kteříž orali nepravost, a rozsívali převrácenost, že ji i žali.
9 上帝一出氣,他們就滅亡; 上帝一發怒,他們就消沒。
Od dchnutí Božího hynou, a duchem prchlivosti jeho v nic obracíni bývají.
10 獅子的吼叫和猛獅的聲音盡都止息; 少壯獅子的牙齒也都敲掉。
Řvání lva a hlas lvice a zubové mladých lvíčat setříni bývají.
Hyne lev, že nemá loupeže, a lvíčata mladá rozptýlena bývají.
12 我暗暗地得了默示; 我耳朵也聽其細微的聲音。
Nebo i tajně doneslo se mne slovo, a pochopilo ucho mé něco maličko toho.
V přemyšlováních z vidění nočních, když připadá tvrdý sen na lidi,
Strach připadl na mne a lekání, kteréž předěsilo všecky kosti mé.
Duch zajisté před tváří mou šel, tak že vlasové vstávali na těle mém.
16 那靈停住, 我卻不能辨其形狀; 有影像在我眼前。 我在靜默中聽見有聲音說:
Zastavil se, ale neznal jsem tváři jeho; tvárnost jen byla před očima mýma. Mezi tím mlče, slyšel jsem hlas:
17 必死的人豈能比上帝公義嗎? 人豈能比造他的主潔淨嗎?
Zdaliž může člověk spravedlivějším býti než Bůh, aneb muž čistším nad toho, kterýž ho učinil?
Ano mezi služebníky jeho není dokonalosti, a při andělích svých zanechal nedostatku.
19 何況那住在土房、根基在塵土裏、 被蠹蟲所毀壞的人呢?
Èím více při těch, kteříž bydlejí v domích hliněných, jejichž základ jest na prachu, a setříni bývají snáze než mol.
Od jitra až do večera stíráni bývají, a kdož toho nerozvažují, na věky zahynou.
21 他帳棚的繩索豈不從中抽出來呢? 他死,且是無智慧而死。
Zdaliž nepomíjí sláva jejich s nimi? Umírají, ale ne v moudrosti.