< 約伯記 31 >
Smlouvu jsem učinil s očima svýma, a proč bych hleděl na pannu?
2 從至上的上帝所得之分, 從至高全能者所得之業是甚麼呢?
Nebo jaký jest díl od Boha s hůry, aneb dědictví od Všemohoucího s výsosti?
Zdaliž zahynutí nešlechetnému a pomsta zázračná činitelům nepravosti připravena není?
Zdaliž on nevidí cest mých, a všech kroků mých nepočítá?
Obíral-li jsem se s neupřímostí, a chvátala-li ke lsti noha má:
6 我若被公道的天平稱度, 使上帝可以知道我的純正;)
Nechť mne zváží na váze spravedlnosti, a přezví Bůh upřímost mou.
7 我的腳步若偏離正路, 我的心若隨着我的眼目, 若有玷污粘在我手上;
Uchýlil-li se krok můj s cesty, a za očima mýma odešlo-li srdce mé, a rukou mých chytila-li se jaká poškvrna:
Tedy co naseji, nechť jiný sní, a výstřelkové moji ať jsou vykořeněni.
9 我若受迷惑,向婦人起淫念, 在鄰舍的門外蹲伏,
Jestliže se dalo přivábiti srdce mé k ženě, a u dveří bližního svého činil-li jsem úklady:
Nechť mele jinému žena má, a nad ní ať se schylují jiní.
Neboť jest to nešlechetnost, a nepravost odsudku hodná.
12 這本是火焚燒,直到毀滅, 必拔除我所有的家產。
Oheň ten zajisté by až do zahynutí žral, a všecku úrodu mou vykořenil.
13 我的僕婢與我爭辯的時候, 我若藐視不聽他們的情節;
Nechtěl-li jsem státi k soudu s služebníkem svým aneb děvkou svou v rozepři jejich se mnou?
14 上帝興起,我怎樣行呢? 他察問,我怎樣回答呢?
Nebo co bych činil, kdyby povstal Bůh silný? A kdyby vyhledával, co bych odpověděl jemu?
15 造我在腹中的,不也是造他嗎? 將他與我摶在腹中的豈不是一位嗎?
Zdali ten, kterýž mne v břiše učinil, neučinil i jeho? A ne sformoval nás hned v životě jeden a týž?
16 我若不容貧寒人得其所願, 或叫寡婦眼中失望,
Odepřel-li jsem žádosti nuzných, a oči vdovy jestliže jsem kormoutil?
17 或獨自吃我一點食物, 孤兒沒有與我同吃; (
A jedl-li jsem skyvu svou sám, a nejedl-li i sirotek z ní?
18 從幼年時孤兒與我同長,好像父子一樣; 我從出母腹就扶助 寡婦。)
Poněvadž od mladosti mé rostl se mnou jako u otce, a od života matky své býval jsem vdově za vůdce.
Díval-li jsem se na koho, že by hynul, nemaje šatů, a nuzný že by neměl oděvu?
Nedobrořečila-li mi bedra jeho, že rounem beranů mých se zahřel?
Opřáhl-li jsem na sirotka rukou svou, když jsem v bráně viděl pomoc svou:
22 情願我的肩頭從缺盆骨脫落, 我的膀臂從羊矢骨折斷。
Lopatka má od svých plecí nechť odpadne, a ruka má z kloubu svého ať se vylomí.
23 因上帝降的災禍使我恐懼; 因他的威嚴,我不能妄為。
Nebo jsem se bál, aby mne Bůh nesetřel, jehož bych velebnosti nikoli neznikl.
24 我若以黃金為指望, 對精金說:你是我的倚靠;
Skládal-li jsem v zlatě naději svou, aneb hrudě zlata říkal-li jsem: Doufání mé?
Veselil-li jsem se z toho, že bylo rozmnoženo zboží mé, a že ho množství nabyla ruka má?
Hleděl-li jsem na světlost slunce svítícího, a na měsíc spanile chodící,
Tak že by se tajně dalo svésti srdce mé, a že by líbala ústa má ruku mou?
28 這也是審判官當罰的罪孽, 又是我背棄在上的上帝。
I toť by byla nepravost odsudku hodná; neboť bych tím zapíral Boha silného nejvyššího.
29 我若見恨我的遭報就歡喜, 見他遭災便高興; (
Radoval-li jsem se z neštěstí toho, kterýž mne nenáviděl, a plésal-li jsem, když se mu zle vedlo?
Nedopustilť jsem zajisté hřešiti ani ústům svým, abych zlořečení žádal duši jeho.
31 若我帳棚的人未嘗說, 誰不以主人的食物吃飽呢? (
Jestliže neříkala čeládka má: Ó by nám dal někdo masa toho; nemůžeme se ani najísti?
32 從來我沒有容客旅在街上住宿, 卻開門迎接行路的人;)
Nebo vně nenocoval host, dvéře své pocestnému otvíral jsem.
33 我若像亞當 遮掩我的過犯, 將罪孽藏在懷中;
Přikrýval-li jsem jako jiní lidé přestoupení svá, skrývaje v skrýši své nepravost svou?
34 因懼怕大眾, 又因宗族藐視我使我驚恐, 以致閉口無言,杜門不出;
A ač bych byl mohl škoditi množství velikému, ale pohanění rodů děsilo mne; protož jsem mlčel, nevycházeje ani ze dveří.
35 惟願有一位肯聽我! (看哪,在這裏有我所劃的押, 願全能者回答我!)
Ó bych měl toho, kterýž by mne vyslyšel. Ale aj, totoť jest znamení mé: Všemohoucí sám bude odpovídati za mne, a kniha, kterouž sepsal odpůrce můj.
36 願那敵我者所寫的狀詞在我這裏! 我必帶在肩上,又綁在頭上為冠冕。
Víť Bůh, nenosil-li bych ji na rameni svém, neotočil-li bych ji sobě místo koruny.
37 我必向他述說我腳步的數目, 必如君王進到他面前。
Počet kroků svých oznámil bych jemu, jako kníže přiblížil bych se k němu.
38 我若奪取田地,這地向我喊冤, 犂溝一同哭泣;
Jestliže proti mně země má volala, tolikéž i záhonové její plakali,
Jídal-li jsem úrody její bez peněz, a duši držitelů jejich přivodil-li jsem k vzdychání:
40 願這地長蒺藜代替麥子, 長惡草代替大麥。 約伯的話說完了。
Místo pšenice nechť vzejde trní, a místo ječmene koukol. Skonávají se slova Jobova.