約伯記 28
1 銀子有礦； 煉金有方。
Máť zajisté stříbro prameny své, a zlato místo k přehánění.
2 鐵從地裏挖出； 銅從石中鎔化。
Železo z země vzato bývá, a kámen rozpuštěný dává měď.
3 人為黑暗定界限， 查究幽暗陰翳的石頭，直到極處，
Cíl ukládá temnostem, a všelikou dokonalost člověk vystihá, kámen mrákoty a stínu smrti.
4 在無人居住之處刨開礦穴， 過路的人也想不到他們； 又與人遠離，懸在空中搖來搖去。
Protrhuje se řeka na obyvatele, tak že ji nemůže žádný přebřesti, a svozována bývá uměním smrtelného člověka, i odchází.
5 至於地，能出糧食， 地內好像被火翻起來。
Z země vychází chléb, ačkoli pod ní jest něco rozdílného, podobného k ohni.
6 地中的石頭有藍寶石， 並有金沙。
V některé zemi jest kamení zafirové a prach zlatý,
7 礦中的路鷙鳥不得知道； 鷹眼也未見過。
K čemuž stezky nezná žádný pták, aniž ji spatřilo oko luňáka,
8 狂傲的野獸未曾行過； 猛烈的獅子也未曾經過。
Kteréž nešlapala mladá zvěř, aniž šel po ní lev.
9 人伸手鑿開堅石， 傾倒山根，
K škřemeni vztahuje ruku svou, a z kořene převrací hory.
10 在磐石中鑿出水道， 親眼看見各樣寶物。
Z skálí vyvodí potůčky, a všecko, což jest drahého, spatřuje oko jeho.
11 他封閉水不得滴流， 使隱藏的物顯露出來。
Vylévati se řekám zbraňuje, a tak cožkoli skrytého jest, na světlo vynáší.
12 然而，智慧有何處可尋？ 聰明之處在哪裏呢？
Ale moudrost kde nalezena bývá? A kde jest místo rozumnosti?
13 智慧的價值無人能知， 在活人之地也無處可尋。
Neví smrtelný člověk ceny její, aniž bývá nalezena v zemi živých.
14 深淵說：不在我內； 滄海說：不在我中。
Propast praví: Není ve mně, moře také dí: Není u mne.
15 智慧非用黃金可得， 也不能平白銀為它的價值。
Nedává se zlata čistého za ni, aniž odváženo bývá stříbro za směnu její.
16 俄斐金和貴重的紅瑪瑙， 並藍寶石，不足與較量；
Nemůže býti ceněna za zlato z Ofir, ani za onychin drahý a zafir.
17 黃金和玻璃不足與比較； 精金的器皿不足與兌換。
Nevrovná se jí zlato ani drahý kámen, aniž směněna býti může za nádobu z ryzího zlata.
18 珊瑚、水晶都不足論； 智慧的價值勝過珍珠。
Korálů pak a perel se nepřipomíná; nebo nabytí moudrosti dražší jest nad klénoty.
19 古實的紅璧璽不足與比較； 精金也不足與較量。
Není jí rovný v ceně smaragd z Mouřenínské země, aniž za čisté zlato může ceněna býti.
20 智慧從何處來呢？ 聰明之處在哪裏呢？
Odkudž tedy moudrost přichází? A kde jest místo rozumnosti?
21 是向一切有生命的眼目隱藏， 向空中的飛鳥掩蔽。
Poněvadž skryta jest před očima všelikého živého, i před nebeským ptactvem ukryta jest.
22 滅沒和死亡說： 我們風聞其名。
Zahynutí i smrt praví: Ušima svýma slyšely jsme pověst o ní.
23 上帝明白智慧的道路， 曉得智慧的所在。
Sám Bůh rozumí cestě její, a on ví místo její.
24 因他鑒察直到地極， 遍觀普天之下，
Nebo on končiny země spatřuje, a všecko, což jest pod nebem, vidí,
25 要為風定輕重， 又度量諸水；
Tak že větru váhu dává, a vody v míru odvažuje.
26 他為雨露定命令， 為雷電定道路。
On též vyměřuje dešti právo, i cestu blýskání hromů.
27 那時他看見智慧，而且述說； 他堅定，並且查究。
Hned tehdáž viděl ji, a rozhlásil ji, připravil ji, a vystihl ji.
28 他對人說：敬畏主就是智慧； 遠離惡便是聰明。
Èlověku pak řekl: Aj, bázeň Páně jest moudrost, a odstoupiti od zlého rozumnost.
