傳道書 8
1 誰如智慧人呢？ 誰知道事情的解釋呢？ 人的智慧使他的臉發光， 並使他臉上的暴氣改變。
Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.
2 我勸你遵守王的命令；既指上帝起誓，理當如此。
Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.
3 不要急躁離開王的面前，不要固執行惡，因為他凡事都隨自己的心意而行。
Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.
4 王的話本有權力，誰敢問他說「你做甚麼」呢？
Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?
5 凡遵守命令的，必不經歷禍患；智慧人的心能辨明時候和定理。
Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.
6 各樣事務成就都有時候和定理，因為人的苦難重壓在他身上。
Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,
7 他不知道將來的事，因為將來如何，誰能告訴他呢？
Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?
8 無人有權力掌管生命，將生命留住；也無人有權力掌管死期；這場爭戰，無人能免；邪惡也不能救那好行邪惡的人。
Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.
9 這一切我都見過，也專心查考日光之下所做的一切事。有時這人管轄那人，令人受害。
Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.
10 我見惡人埋葬，歸入墳墓；又見行正直事的離開聖地，在城中被人忘記。這也是虛空。
A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.
11 因為斷定罪名不立刻施刑，所以世人滿心作惡。
Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.
12 罪人雖然作惡百次，倒享長久的年日；然而我準知道，敬畏上帝的，就是在他面前敬畏的人，終久必得福樂。
A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.
13 惡人卻不得福樂，也不得長久的年日；這年日好像影兒，因他不敬畏上帝。
S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.
14 世上有一件虛空的事，就是義人所遭遇的，反照惡人所行的；又有惡人所遭遇的，反照義人所行的。我說，這也是虛空。
Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.
15 我就稱讚快樂，原來人在日光之下，莫強如吃喝快樂；因為他在日光之下，上帝賜他一生的年日，要從勞碌中，時常享受所得的。
A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.
16 我專心求智慧，要看世上所做的事。（有晝夜不睡覺不合眼的。）
A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,
17 我就看明上帝一切的作為，知道人查不出日光之下所做的事；任憑他費多少力尋查，都查不出來，就是智慧人雖想知道，也是查不出來。
A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.
