诗篇 64

1 大卫的诗，交与伶长。 神啊，我哀叹的时候，求你听我的声音！ 求你保护我的性命，不受仇敌的惊恐！

Přednímu z kantorů, žalm Davidův. Slyš, ó Bože, hlas můj, když naříkám, před hrůzou nepřítele ostříhej života mého.

2 求你把我隐藏， 使我脱离作恶之人的暗谋和作孽之人的扰乱。

Skrej mne před úklady zlostníků, před zbouřením těch, kteříž páší nepravost,

3 他们磨舌如刀， 发出苦毒的言语，好像比准了的箭，

Kteříž naostřili jako meč jazyk svůj, naměřili střelu svou, řeč přehořkou.

4 要在暗地射完全人； 他们忽然射他，并不惧怕。

Aby stříleli z skrýší na upřímého; nenadále naň vystřelují, aniž se koho bojí.

5 他们彼此勉励设下恶计； 他们商量暗设网罗， 说：谁能看见？

Zatvrzují se ve zlém, smlouvají se, jak by poléci mohli osídla, a říkají: Kdo je spatří?

6 他们图谋奸恶， 说：我们是极力图谋的。 他们各人的意念心思是深的。

Vyhledávají snažně nešlechetnosti, hyneme od ran přelstivých; takť vnitřnost a srdce člověka hluboké jest.

7 但 神要射他们； 他们忽然被箭射伤。

Ale jakž Bůh vystřelí na ně prudkou střelu, poraženi budou.

8 他们必然绊跌，被自己的舌头所害； 凡看见他们的必都摇头。

A ku pádu je přivede vlastní jazyk jejich; vzdálí se jich každý, kdož by je viděl.

9 众人都要害怕， 要传扬 神的工作， 并且明白他的作为。

I budou se báti všickni lidé, a ohlašovati skutek Boží, a k srozumívání dílu jeho příčinu dadí.

10 义人必因耶和华欢喜，并要投靠他； 凡心里正直的人都要夸口。

Spravedlivý pak veseliti se bude v Hospodinu, a v něm doufati, anobrž chlubiti se budou všickni, kteříž jsou upřímého srdce.