< 诗篇 41 >
1 大卫的诗,交与伶长。 眷顾贫穷的有福了! 他遭难的日子,耶和华必搭救他。
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Blahoslavený, kdož prozřetelný soud činí o chudém; v den zlý vysvobodí jej Hospodin.
2 耶和华必保全他,使他存活; 他必在地上享福。 求你不要把他交给仇敌,遂其所愿。
Hospodin ho ostřeže, a obživí jej; blažený bude na zemi, aniž ho vydá líbosti nepřátel jeho.
3 他病重在榻,耶和华必扶持他; 他在病中,你必给他铺床。
Hospodin ho na ložci ve mdlobě posilí, všecko ležení jeho v nemoci jeho promění.
4 我曾说:耶和华啊,求你怜恤我,医治我! 因为我得罪了你。
Já řekl jsem: Hospodine, smiluj se nade mnou, uzdrav duši mou, nebo jsem tobě zhřešil.
5 我的仇敌用恶言议论我说: 他几时死,他的名才灭亡呢?
Nepřátelé moji mluvili zle o mně, řkouce: Skoro-liž umřel, a zahyne jméno jeho?
6 他来看我就说假话; 他心存奸恶,走到外边才说出来。
A jestliže kdo z nich přichází, aby mne navštívil, pochlebenství mluví; srdce jeho sbírá sobě nepravost, a vyjda ven, roznáší ji.
7 一切恨我的,都交头接耳地议论我; 他们设计要害我。
Sšeptávají se spolu proti mně všickni, kteříž mne nenávidí, a přičítají mi zlé věci, říkajíce:
8 他们说:有怪病贴在他身上; 他已躺卧,必不能再起来。
Pomsta pro nešlechetnost přichytila se ho, a kdyžtě se složil nepovstaneť zase.
9 连我知己的朋友, 我所倚靠、吃过我饭的也用脚踢我。
Také i ten, s nímž jsem byl v přátelství, jemuž jsem se dověřoval, a kterýž jídal chléb můj, pozdvihl paty proti mně.
10 耶和华啊,求你怜恤我, 使我起来,好报复他们!
Ale ty, Hospodine, smiluj se nade mnou, a pozdvihni mne, a odplatím jim;
11 因我的仇敌不得向我夸胜, 我从此便知道你喜爱我。
Abych odtud poznal, že mne sobě libuješ, když by se neradoval nade mnou nepřítel můj.
12 你因我纯正就扶持我, 使我永远站在你的面前。
Mne pak v upřímnosti mé zachováš, a postavíš před oblíčejem svým na věky.
13 耶和华—以色列的 神是应当称颂的, 从亘古直到永远。阿们!阿们!
Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, od věků až na věky, Amen i Amen.