< 诗篇 139 >

1 大卫的诗,交与伶长。 耶和华啊,你已经鉴察我,认识我。
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. Hospodine, ty jsi mne zkusil a seznal.
2 我坐下,我起来,你都晓得; 你从远处知道我的意念。
Ty znáš sednutí mé i povstání mé, rozumíš myšlení mému zdaleka.
3 我行路,我躺卧,你都细察; 你也深知我一切所行的。
Chození mé i ležení mé ty obsahuješ, a všech mých cest svědom jsi.
4 耶和华啊,我舌头上的话, 你没有一句不知道的。
Než ještě mám na jazyku slovo, aj, Hospodine, ty to všecko víš.
5 你在我前后环绕我, 按手在我身上。
Z zadu i z předu obklíčils mne, a vzložils na mne ruku svou.
6 这样的知识奇妙,是我不能测的, 至高,是我不能及的。
Divnější jest umění tvé nad můj vtip; vysoké jest, nemohu k němu.
7 我往哪里去躲避你的灵? 我往哪里逃、躲避你的面?
Kamž bych zašel od ducha tvého? Aneb kam bych před tváří tvou utekl?
8 我若升到天上,你在那里; 我若在阴间下榻,你也在那里。 (Sheol h7585)
Jestliže bych vstoupil na nebe, tam jsi ty; pakli bych sobě ustlal v hrobě, aj, přítomen jsi. (Sheol h7585)
9 我若展开清晨的翅膀, 飞到海极居住,
Vzal-li bych křídla záře jitřní, abych bydlil při nejdalším moři:
10 就是在那里,你的手必引导我; 你的右手也必扶持我。
I tamť by mne ruka tvá provedla, a pravice tvá by mne popadla.
11 我若说:黑暗必定遮蔽我, 我周围的亮光必成为黑夜;
Dím-li pak: Aspoň tmy, jako v soumrak, přikryjí mne, ale i noc jest světlem vůkol mne.
12 黑暗也不能遮蔽我,使你不见, 黑夜却如白昼发亮。 黑暗和光明,在你看都是一样。
Aniž ty tmy před tebou ukryti mohou, anobrž noc jako den tobě svítí, rovně tma jako světlo.
13 我的肺腑是你所造的; 我在母腹中,你已覆庇我。
Ty zajisté v moci máš ledví má, přioděl jsi mne v životě matky mé.
14 我要称谢你,因我受造,奇妙可畏; 你的作为奇妙,这是我心深知道的。
Oslavuji tě, proto že se hrozným a divným skutkům tvým divím, a duše má zná je výborně.
15 我在暗中受造,在地的深处被联络; 那时,我的形体并不向你隐藏。
Neníť ukryta žádná kost má před tebou, jakž jsem učiněn v skrytě, a řemeslně složen, v nejhlubších místech země.
16 我未成形的体质,你的眼早已看见了; 你所定的日子,我尚未度一日, 你都写在你的册上了。
Trupel můj viděly oči tvé, v knihu tvou všickni oudové jeho zapsáni jsou, i dnové, v nichž formováni byli, když ještě žádného z nich nebylo.
17 神啊,你的意念向我何等宝贵! 其数何等众多!
Protož u mne ó jak drahá jsou myšlení tvá, Bože silný, a jak jest jich nesčíslná summa!
18 我若数点,比海沙更多; 我睡醒的时候,仍和你同在。
Chtěl-li bych je sčísti, více jest jich než písku; procítím-li, a já jsem vždy s tebou.
19 神啊,你必要杀戮恶人; 所以,你们好流人血的,离开我去吧!
Zabil-li bys, ó Bože, bezbožníka, tehdážť by muži vražedlní odstoupili ode mne,
20 因为他们说恶言顶撞你; 你的仇敌也妄称你的名。
Kteříž mluví proti tobě nešlechetně; marně vyvyšují nepřátely tvé.
21 耶和华啊,恨恶你的,我岂不恨恶他们吗? 攻击你的,我岂不憎嫌他们吗?
Zdaliž těch, kteříž tě v nenávisti mají, ó Hospodine, v nenávisti nemám? A ti, kteříž proti tobě povstávají, zdaž mne nemrzejí?
22 我切切地恨恶他们, 以他们为仇敌。
Úhlavní nenávistí jich nenávidím, a mám je za nepřátely.
23 神啊,求你鉴察我,知道我的心思, 试炼我,知道我的意念,
Vyzpytuj mne, Bože silný, a poznej srdce mé; zkus mne, a poznej myšlení má.
24 看在我里面有什么恶行没有, 引导我走永生的道路。
A popatř, chodím-liť já cestou odpornou tobě, a veď mne cestou věčnou.

< 诗篇 139 >