< 箴言 1 >
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 使人明白箴言和譬喻, 懂得智慧人的言词和谜语。
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 敬畏耶和华是知识的开端; 愚妄人藐视智慧和训诲。
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 我儿,要听你父亲的训诲, 不可离弃你母亲的法则;
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 他们若说:你与我们同去, 我们要埋伏流人之血, 要蹲伏害无罪之人;
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 我们好像阴间,把他们活活吞下; 他们如同下坑的人, 被我们囫囵吞了; (Sheol )
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 我儿,不要与他们同行一道, 禁止你脚走他们的路。
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
16 因为,他们的脚奔跑行恶; 他们急速流人的血,
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
18 这些人埋伏,是为自流己血; 蹲伏,是为自害己命。
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 凡贪恋财利的,所行之路都是如此; 这贪恋之心乃夺去得财者之命。
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
21 在热闹街头喊叫, 在城门口,在城中发出言语,
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 说:你们愚昧人喜爱愚昧, 亵慢人喜欢亵慢, 愚顽人恨恶知识,要到几时呢?
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 你们当因我的责备回转; 我要将我的灵浇灌你们, 将我的话指示你们。
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 你们遭灾难,我就发笑; 惊恐临到你们,我必嗤笑。
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 惊恐临到你们,好像狂风; 灾难来到,如同暴风; 急难痛苦临到你们身上。
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 那时,你们必呼求我,我却不答应, 恳切地寻找我,却寻不见。
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 愚昧人背道,必杀己身; 愚顽人安逸,必害己命。
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 惟有听从我的,必安然居住, 得享安静,不怕灾祸。
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.