< 箴言 5 >
1 我儿,要留心我智慧的话语, 侧耳听我聪明的言词,
Synu můj, pozoruj moudrosti mé, k opatrnosti mé nakloň ucha svého,
Abys ostříhal prozřetelnosti, a rtové tvoji šetřili umění.
Nebo rtové cizí ženy strdí tekou, a měkčejší nad olej ústa její.
Poslední pak věci její hořké jsou jako pelyněk, ostré jako meč na obě straně ostrý.
5 她的脚下入死地; 她脚步踏住阴间, (Sheol )
Nohy její sstupují k smrti, krokové její hrob uchvacují. (Sheol )
6 以致她找不着生命平坦的道。 她的路变迁不定, 自己还不知道。
Stezku života snad bys zvážiti chtěl? Vrtkéť jsou cesty její, neseznáš.
Protož, synové, poslechněte mne, a neodstupujte od řečí úst mých.
Vzdal od ní cestu svou, a nepřibližuj se ke dveřím domu jejího,
9 恐怕将你的尊荣给别人, 将你的岁月给残忍的人;
Abys snad nedal jiným slávy své, a let svých ukrutnému,
10 恐怕外人满得你的力量, 你劳碌得来的,归入外人的家;
Aby se nenasytili cizí úsilím tvým, a práce tvá nezůstala v domě cizím.
I řval bys naposledy, když bys zhubil tělo své a čerstvost svou,
A řekl bys: Jak jsem nenáviděl cvičení, a domlouváním pohrdalo srdce mé,
13 也不听从我师傅的话, 又不侧耳听那教训我的人?
A neposlouchal jsem hlasu vyučujících mne, a k učitelům svým nenaklonil jsem ucha svého!
O málo, že jsem nevlezl ve všecko zlé u prostřed shromáždění a zástupu.
Pí vodu z čisterny své, a prameny z prostředku vrchoviště svého.
16 你的泉源岂可涨溢在外? 你的河水岂可流在街上?
Nechť se rozlévají studnice tvé ven, a potůčkové vod na ulice.
Měj je sám sobě, a ne cizí s tebou.
Budiž požehnaný pramen tvůj, a vesel se z manželky mladosti své.
19 她如可爱的麀鹿,可喜的母鹿; 愿她的胸怀使你时时知足, 她的爱情使你常常恋慕。
Laně milostné a srny utěšené; prsy její ať tě opojují všelikého času, v milování jejím kochej se ustavičně.
Nebo proč bys se kochal, synu můj, v cizí, a objímal život postranní,
21 因为,人所行的道都在耶和华眼前; 他也修平人一切的路。
Poněvadž před očima Hospodinovýma jsou cesty člověka, a on všecky stezky jeho váží?
22 恶人必被自己的罪孽捉住; 他必被自己的罪恶如绳索缠绕。
Nepravosti vlastní jímají bezbožníka takového, a v provazích hříchu svého uvázne.
23 他因不受训诲就必死亡; 又因愚昧过甚,必走差了路。
Takovýť umře, proto že nepřijímal cvičení, a ve množství bláznovství svého blouditi bude.