< 箴言 28 >
Utíkají bezbožní, ač jich žádný nehoní, ale spravedliví jako mladý lev smělí jsou.
2 邦国因有罪过,君王就多更换; 因有聪明知识的人,国必长存。
Pro přestoupení země mnoho knížat jejích, ale pro člověka rozumného a umělého trvánlivé bývá panování.
Muž chudý, kterýž utiská nuzné, podoben jest přívalu zachvacujícímu, za čímž nebývá chleba.
4 违弃律法的,夸奖恶人; 遵守律法的,却与恶人相争。
Kteří opouštějí zákon, chválí bezbožného, ale kteříž ostříhají zákona, velmi jsou jim na odpor.
5 坏人不明白公义; 惟有寻求耶和华的,无不明白。
Lidé zlí nesrozumívají soudu, ti pak, kteříž hledají Hospodina, rozumějí všemu.
Lepší jest chudý, kterýž chodí v upřímnosti své, než převrácený na kterékoli cestě, ačkoli jest bohatý.
7 谨守律法的,是智慧之子; 与贪食人作伴的,却羞辱其父。
Kdo ostříhá zákona, jest syn rozumný; kdož pak s žráči tovaryší, hanbu činí otci svému.
Kdo rozmnožuje statek svůj lichvou a úrokem, shromažďuje tomu, kdož by jej z milosti chudým rozděloval.
Kdo odvrací ucho své, aby neslyšel zákona, i modlitba jeho jest ohavností.
10 诱惑正直人行恶道的,必掉在自己的坑里; 惟有完全人必承受福分。
Kdo zavodí upřímé na cestu zlou, do jámy své sám vpadne, ale upřímí dědičně obdrží dobré.
11 富足人自以为有智慧, 但聪明的贫穷人能将他查透。
Moudrý jest u sebe sám muž bohatý, ale chudý rozumný vystihá jej.
Když plésají spravedliví, velmi to pěkně sluší; ale když povstávají bezbožní, vyhledáván bývá člověk.
13 遮掩自己罪过的,必不亨通; 承认离弃罪过的,必蒙怜恤。
Kdo přikrývá přestoupení svá, nepovede se jemu šťastně; ale kdož je vyznává a opouští, milosrdenství důjde.
14 常存敬畏的,便为有福; 心存刚硬的,必陷在祸患里。
Blahoslavený člověk, kterýž se strachuje vždycky; ale kdož zatvrzuje srdce své, upadne ve zlé.
15 暴虐的君王辖制贫民, 好像吼叫的狮子、觅食的熊。
Lev řvoucí a nedvěd hladovitý jest panovník bezbožný nad lidem nuzným.
16 无知的君多行暴虐; 以贪财为可恨的,必年长日久。
Kníže bez rozumu bývá veliký dráč, ale kdož v nenávisti má mrzký zisk, prodlí dnů.
17 背负流人血之罪的,必往坑里奔跑, 谁也不可拦阻他。
Èlověka, kterýž násilí činí krvi lidské, ani nad jamou, když utíká, žádný ho nezadrží.
18 行动正直的,必蒙拯救; 行事弯曲的,立时跌倒。
Kdo chodí upřímě, zachován bude, převrácený pak na kterékoli cestě padne pojednou.
19 耕种自己田地的,必得饱食; 追随虚浮的,足受穷乏。
Kdo dělá zemi svou, nasycen bývá chlebem; ale kdož následuje zahalečů, nasycen bývá chudobou.
20 诚实人必多得福; 想要急速发财的,不免受罚。
Muž věrný přispoří požehnání, ale kdož chvátá zbohatnouti, nebývá bez viny.
21 看人的情面乃为不好; 人因一块饼枉法也为不好。
Přijímati osobu není dobré; nebo mnohý pro kus chleba neprávě činí.
22 人有恶眼想要急速发财, 却不知穷乏必临到他身。
Èlověk závistivý chvátá k statku, nic nevěda, že nouze na něj přijde.
23 责备人的,后来蒙人喜悦, 多于那用舌头谄媚人的。
Kdo domlouvá člověku, potom spíše milost nalézá nežli ten, kterýž lahodí jazykem.
24 偷窃父母的,说:这不是罪, 此人就是与强盗同类。
Kdo loupí otce svého a matku svou, a říká, že to není žádný hřích, tovaryš jest vražedlníka.
25 心中贪婪的,挑起争端; 倚靠耶和华的,必得丰裕。
Vysokomyslný vzbuzuje svár, ale kdo doufá v Hospodina, hojnost míti bude.
26 心中自是的,便是愚昧人; 凭智慧行事的,必蒙拯救。
Kdo doufá v srdce své, blázen jest; ale kdož chodí moudře, pomůže sobě.
27 周济贫穷的,不致缺乏; 佯为不见的,必多受咒诅。
Kdo dává chudému, nebude míti žádného nedostatku; kdož pak zakrývá oči své, bude míti množství zlořečení.
Když povstávají bezbožní, skrývá se člověk; ale když hynou, rozmnožují se spravedliví.