< 箴言 17 >
1 设筵满屋,大家相争, 不如有块干饼,大家相安。
Lepší jest kus chleba suchého s pokojem, nežli dům plný nabitých hovad s svárem.
2 仆人办事聪明,必管辖贻羞之子, 又在众子中同分产业。
Služebník rozumný panovati bude nad synem, kterýž jest k hanbě, a mezi bratřími děliti bude dědictví.
Teglík stříbra a pec zlata zkušuje, ale srdcí Hospodin.
4 行恶的,留心听奸诈之言; 说谎的,侧耳听邪恶之语。
Zlý člověk pozoruje řečí nepravých, a lhář poslouchá jazyka převráceného.
5 戏笑穷人的,是辱没造他的主; 幸灾乐祸的,必不免受罚。
Kdo se posmívá chudému, útržku činí Učiniteli jeho; a kdo se z bídy raduje, nebude bez pomsty.
Koruna starců jsou vnukové, a ozdoba synů otcové jejich.
Nesluší na blázna řeči znamenité, ovšem na kníže řeč lživá.
8 贿赂在馈送的人眼中看为宝玉, 随处运动都得顺利。
Jako kámen drahý, tak bývá vzácný dar před očima toho, kdož jej béře; k čemukoli směřuje, daří se jemu.
9 遮掩人过的,寻求人爱; 屡次挑错的,离间密友。
Kdo přikrývá přestoupení, hledá lásky; ale kdo obnovuje věc, rozlučuje přátely.
10 一句责备话深入聪明人的心, 强如责打愚昧人一百下。
Více se chápá rozumného jedno domluvení, nežli by blázna stokrát ubil.
11 恶人只寻背叛, 所以必有严厉的使者奉差攻击他。
Zpurný toliko zlého hledá, pročež přísný posel na něj poslán bývá.
12 宁可遇见丢崽子的母熊, 不可遇见正行愚妄的愚昧人。
Lépe člověku potkati se s nedvědicí osiřalou, nežli s bláznem v bláznovství jeho.
Kdo odplacuje zlým za dobré, neodejdeť zlé z domu jeho.
14 纷争的起头如水放开, 所以,在争闹之先必当止息争竞。
Začátek svady jest, jako když kdo protrhuje vodu; protož prvé než by se zsilil svár, přestaň.
15 定恶人为义的,定义人为恶的, 这都为耶和华所憎恶。
Kdož ospravedlňuje nepravého, i kdož odsuzuje spravedlivého, ohavností jsou Hospodinu oba jednostejně.
K čemu jest zboží v ruce blázna, když k nabytí moudrosti rozumu nemá?
Všelikého času miluje, kdož jest přítelem, a bratr v ssoužení ukáže se.
Èlověk bláznivý ruku dávaje, činí slib před přítelem svým.
19 喜爱争竞的,是喜爱过犯; 高立家门的,乃自取败坏。
Kdož miluje svadu, miluje hřích; a kdo vyvyšuje ústa svá, hledá potření.
20 心存邪僻的,寻不着好处; 舌弄是非的,陷在祸患中。
Převrácené srdce nenalézá toho, což jest dobrého; a kdož má vrtký jazyk, upadá v těžkost.
21 生愚昧子的,必自愁苦; 愚顽人的父毫无喜乐。
Kdo zplodil blázna, k zámutku svému zplodil jej, aniž se bude radovati otec nemoudrého.
Srdce veselé očerstvuje jako lékařství, ale duch zkormoucený vysušuje kosti.
Bezbožný tajně béře dar, aby převrátil stezky soudu.
Na oblíčeji rozumného vidí se moudrost, ale oči blázna těkají až na konec země.
K žalosti jest otci svému syn blázen, a k hořkosti rodičce své.
Jistě že pokutovati spravedlivého není dobré, tolikéž, aby knížata bíti měli pro upřímost.
Zdržuje řeči své muž umělý; drahého ducha jest muž rozumný.
28 愚昧人若静默不言也可算为智慧; 闭口不说也可算为聪明。
Také i blázen, mlče, za moudrého jmín bývá, a zacpávaje rty své, za rozumného.