箴言 14
1 智慧妇人建立家室； 愚妄妇人亲手拆毁。
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 行动正直的，敬畏耶和华； 行事乖僻的，却藐视他。
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 愚妄人口中骄傲，如杖责打己身； 智慧人的嘴必保守自己。
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 家里无牛，槽头干净； 土产加多乃凭牛力。
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 诚实见证人不说谎话； 假见证人吐出谎言。
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 亵慢人寻智慧，却寻不着； 聪明人易得知识。
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 到愚昧人面前， 不见他嘴中有知识。
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 通达人的智慧在乎明白己道； 愚昧人的愚妄乃是诡诈。
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 愚妄人犯罪，以为戏耍； 正直人互相喜悦。
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 心中的苦楚，自己知道； 心里的喜乐，外人无干。
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 奸恶人的房屋必倾倒； 正直人的帐棚必兴盛。
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 有一条路，人以为正， 至终成为死亡之路。
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 人在喜笑中，心也忧愁； 快乐至极就生愁苦。
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 心中背道的，必满得自己的结果； 善人必从自己的行为得以知足。
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 愚蒙人是话都信； 通达人步步谨慎。
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 智慧人惧怕，就远离恶事； 愚妄人却狂傲自恃。
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 轻易发怒的，行事愚妄； 设立诡计的，被人恨恶。
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 愚蒙人得愚昧为产业； 通达人得知识为冠冕。
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 坏人俯伏在善人面前； 恶人俯伏在义人门口。
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 贫穷人连邻舍也恨他； 富足人朋友最多。
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 藐视邻舍的，这人有罪； 怜悯贫穷的，这人有福。
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 谋恶的，岂非走入迷途吗？ 谋善的，必得慈爱和诚实。
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 诸般勤劳都有益处； 嘴上多言乃致穷乏。
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 智慧人的财为自己的冠冕； 愚妄人的愚昧终是愚昧。
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 作真见证的，救人性命； 吐出谎言的，施行诡诈。
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 敬畏耶和华的，大有倚靠； 他的儿女也有避难所。
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 敬畏耶和华就是生命的泉源， 可以使人离开死亡的网罗。
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 帝王荣耀在乎民多； 君王衰败在乎民少。
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 不轻易发怒的，大有聪明； 性情暴躁的，大显愚妄。
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 心中安静是肉体的生命； 嫉妒是骨中的朽烂。
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 欺压贫寒的，是辱没造他的主； 怜悯穷乏的，乃是尊敬主。
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 恶人在所行的恶上必被推倒； 义人临死，有所投靠。
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 智慧存在聪明人心中； 愚昧人心里所存的，显而易见。
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 公义使邦国高举； 罪恶是人民的羞辱。
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 智慧的臣子蒙王恩惠； 贻羞的仆人遭其震怒。
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
