< 箴言 13 >

1 智慧子听父亲的教训; 亵慢人不听责备。
Syn moudrý přijímá cvičení otcovo, ale posměvač neposlouchá domlouvání.
2 人因口所结的果子,必享美福; 奸诈人必遭强暴。
Z ovoce úst každý jísti bude dobré, ale duše převrácených nátisky.
3 谨守口的,得保生命; 大张嘴的,必致败亡。
Kdo ostříhá úst svých, ostříhá duše své; kdo rozdírá rty své, setření na něj přijde.
4 懒惰人羡慕,却无所得; 殷勤人必得丰裕。
Žádá, a nic nemá duše lenivého, duše pak pracovitých zbohatne.
5 义人恨恶谎言; 恶人有臭名,且致惭愧。
Slova lživého nenávidí spravedlivý, bezbožníka pak v ošklivost uvodí a zahanbuje.
6 行为正直的,有公义保守; 犯罪的,被邪恶倾覆。
Spravedlnost ostříhá přímě chodícího po cestě, bezbožnost pak vyvrací hříšníka.
7 假作富足的,却一无所有; 装作穷乏的,却广有财物。
Někdo bohatým se dělaje, nemá nic: zase někdo dělaje se chudým, má však statku mnoho.
8 人的资财是他生命的赎价; 穷乏人却听不见威吓的话。
Výplata života člověku jest bohatství jeho, ale chudý neslyší domlouvání.
9 义人的光明亮; 恶人的灯要熄灭。
Světlo spravedlivých rozsvětluje se, svíce pak bezbožných zhasne.
10 骄傲只启争竞; 听劝言的,却有智慧。
Samou toliko pýchou působí člověk svár, ale při těch, jenž užívají rady, jest moudrost.
11 不劳而得之财必然消耗; 勤劳积蓄的,必见加增。
Statek zle dobytý umenšovati se bude, kdož pak shromažďuje rukou, přivětší ho.
12 所盼望的迟延未得,令人心忧; 所愿意的临到,却是生命树。
Očekávání dlouhé zemdlívá srdce, ale žádost splněná jest strom života.
13 藐视训言的,自取灭亡; 敬畏诫命的,必得善报。
Kdož pohrdá slovem Božím, sám sobě škodí; ale kdož se bojí přikázaní, odplaceno mu bude.
14 智慧人的法则是生命的泉源, 可以使人离开死亡的网罗。
Naučení moudrého jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
15 美好的聪明使人蒙恩; 奸诈人的道路崎岖难行。
Rozum dobrý dává milost, cesta pak převrácených jest tvrdá.
16 凡通达人都凭知识行事; 愚昧人张扬自己的愚昧。
Každý důmyslný dělá uměle, ale blázen rozprostírá bláznovství.
17 奸恶的使者必陷在祸患里; 忠信的使臣乃医人的良药。
Posel bezbožný upadá v neštěstí, jednatel pak věrný jest lékařství.
18 弃绝管教的,必致贫受辱; 领受责备的,必得尊荣。
Chudoba a lehkost potká toho, jenž se vytahuje z kázně; ale kdož ostříhá naučení, zveleben bude.
19 所欲的成就,心觉甘甜; 远离恶事,为愚昧人所憎恶。
Žádost naplněná sladká jest duši, ale ohavnost jest bláznům odstoupiti od zlého.
20 与智慧人同行的,必得智慧; 和愚昧人作伴的,必受亏损。
Kdo chodí s moudrými, bude moudrý; ale kdo tovaryší s blázny, setřín bude.
21 祸患追赶罪人; 义人必得善报。
Hříšníky stihá neštěstí, ale spravedlivým odplatí Bůh dobrým.
22 善人给子孙遗留产业; 罪人为义人积存资财。
Dobrý zanechává dědictví vnukům, ale zboží hříšného zachováno bývá spravedlivému.
23 穷人耕种多得粮食, 但因不义,有消灭的。
Hojnost jest pokrmů na rolí chudých, někdo pak hyne skrze nerozšafnost.
24 不忍用杖打儿子的,是恨恶他; 疼爱儿子的,随时管教。
Kdo zdržuje metlu svou, nenávidí syna svého; ale kdož ho miluje, za času jej tresce.
25 义人吃得饱足; 恶人肚腹缺粮。
Spravedlivý jí až do nasycení duše své, břicho pak bezbožných nedostatek trpí.

< 箴言 13 >