< 箴言 11 >
1 诡诈的天平为耶和华所憎恶; 公平的法码为他所喜悦。
Váha falešná ohavností jest Hospodinu, ale závaží pravé líbí se jemu.
Za pýchou přichází zahanbení, ale při pokorných jest moudrost.
3 正直人的纯正必引导自己; 奸诈人的乖僻必毁灭自己。
Sprostnost upřímých vodí je, převrácenost pak přestupníků zatracuje je.
4 发怒的日子资财无益; 惟有公义能救人脱离死亡。
Neprospíváť bohatství v den hněvu, ale spravedlnost vytrhuje z smrti.
5 完全人的义必指引他的路; 但恶人必因自己的恶跌倒。
Spravedlnost upřímého spravuje cestu jeho, ale pro bezbožnost svou padá bezbožný.
6 正直人的义必拯救自己; 奸诈人必陷在自己的罪孽中。
Spravedlnost upřímých vytrhuje je, ale přestupníci v zlosti zjímáni bývají.
7 恶人一死,他的指望必灭绝; 罪人的盼望也必灭没。
Když umírá člověk bezbožný, hyne naděje, i očekávání rekovských činů mizí.
Spravedlivý z úzkosti bývá vysvobozen, bezbožný pak přichází na místo jeho.
Pokrytec ústy kazí bližního svého, ale spravedliví uměním vytrženi bývají.
Z štěstí spravedlivých veselí se město, když pak hynou bezbožní, bývá prozpěvování.
11 城因正直人祝福便高举, 却因邪恶人的口就倾覆。
Požehnáním spravedlivých zvýšeno bývá město, ústy pak bezbožných vyvráceno.
Pohrdá bližním svým blázen, ale muž rozumný mlčí.
13 往来传舌的,泄漏密事; 心中诚实的,遮隐事情。
Utrhač toulaje se, pronáší tajnost, věrný pak člověk tají věc.
Kdež není dostatečné rady, padá lid, ale spomožení jest ve množství rádců.
15 为外人作保的,必受亏损; 恨恶击掌的,却得安稳。
Velmi sobě škodí, kdož slibuje za cizího, ješto ten, kdož nenávidí rukojemství, bezpečen jest.
Žena šlechetná má čest, a ukrutní mají zboží.
Èlověk účinný dobře činí životu svému, ale ukrutný kormoutí tělo své.
18 恶人经营,得虚浮的工价; 撒义种的,得实在的果效。
Bezbožný dělá dílo falešné, ale kdož rozsívá spravedlnost, má mzdu jistou.
19 恒心为义的,必得生命; 追求邪恶的,必致死亡。
Tak spravedlivý rozsívá k životu, a kdož následuje zlého, k smrti své.
20 心中乖僻的,为耶和华所憎恶; 行事完全的,为他所喜悦。
Ohavností jsou Hospodinu převrácení srdcem, ale ctného obcování líbí se jemu.
21 恶人虽然连手,必不免受罚; 义人的后裔必得拯救。
Zlý, by sobě i na pomoc přivzal, neujde pomsty, símě pak spravedlivých uchází toho.
Zápona zlatá na pysku svině jest žena pěkná bez rozumu.
Žádost spravedlivých jest toliko dobrých věcí, ale očekávání bezbožných hněv.
24 有施散的,却更增添; 有吝惜过度的,反致穷乏。
Mnohý rozdává štědře, a však přibývá mu více; jiný skoupě drží nad slušnost, ale k chudobě.
Èlověk štědrý bývá bohatší, a kdož svlažuje, také sám bude zavlažen.
26 屯粮不卖的,民必咒诅他; 情愿出卖的,人必为他祝福。
Kdo zadržuje obilí, zlořečí mu lid; ale požehnání na hlavě toho, kdož je prodává.
27 恳切求善的,就求得恩惠; 惟独求恶的,恶必临到他身。
Kdo pilně hledá dobrého, nalézá přízeň; kdož pak hledá zlého, potká jej.
28 倚仗自己财物的,必跌倒; 义人必发旺,如青叶。
Kdo doufá v bohatství své, ten spadne, ale spravedliví jako ratolest zkvetnou.
29 扰害己家的,必承受清风; 愚昧人必作慧心人的仆人。
Kdo kormoutí dům svůj, za dědictví bude míti vítr, a blázen sloužiti musí moudrému.
30 义人所结的果子就是生命树; 有智慧的,必能得人。
Ovoce spravedlivého jest strom života, a kdož vyučuje duše, jest moudrý.
31 看哪,义人在世尚且受报, 何况恶人和罪人呢?
Aj, spravedlivému na zemi odplacováno bývá, čím více bezbožnému a hříšníku?