约翰福音 8
1 于是各人都回家去了；耶稣却往橄榄山去，
Ježíš pak odšel na horu Olivetskou.
2 清早又回到殿里。众百姓都到他那里去，他就坐下，教训他们。
Potom na úsvitě zase přišel do chrámu, a všecken lid sšel se k němu. A on posadiv se, učil je.
3 文士和法利赛人带着一个行淫时被拿的妇人来，叫她站在当中，
I přivedli k němu zákoníci a farizeové ženu v cizoložstvu popadenou; a postavivše ji v prostředku,
4 就对耶稣说：“夫子，这妇人是正行淫之时被拿的。
Řekli jemu: Mistře, tato žena jest postižena při skutku, když cizoložila.
5 摩西在律法上吩咐我们把这样的妇人用石头打死。你说该把她怎么样呢？”
A v Zákoně Mojžíš přikázal nám takové kamenovati. Ty pak co pravíš?
6 他们说这话，乃试探耶稣，要得着告他的把柄。耶稣却弯着腰，用指头在地上画字。
A to řekli, pokoušejíce ho, aby jej mohli obžalovati. Ježíš pak skloniv se dolů, prstem psal na zemi.
7 他们还是不住地问他，耶稣就直起腰来，对他们说：“你们中间谁是没有罪的，谁就可以先拿石头打她。”
A když se nepřestávali otazovati jeho, zdvihl se a řekl jim: Kdo jest z vás bez hříchu, nejprv hoď na ni kamenem.
8 于是又弯着腰，用指头在地上画字。
A opět schýliv se, psal na zemi.
9 他们听见这话，就从老到少，一个一个地都出去了，只剩下耶稣一人，还有那妇人仍然站在当中。
A oni uslyševše to a v svědomích svých obviněni jsouce, jeden po druhém odcházeli, počavše od starších až do posledních. I zůstal tu Ježíš sám, a žena uprostřed stojeci.
10 耶稣就直起腰来，对她说：“妇人，那些人在哪里呢？没有人定你的罪吗？”
A pozdvih se Ježíš a žádného neviděv, než ženu, řekl jí: Ženo, kde jsou ti, kteříž na tebe žalovali? Žádný-li tě neodsoudil?
11 她说：“主啊，没有。”耶稣说：“我也不定你的罪。去吧，从此不要再犯罪了！”
Kterážto řekla: Žádný, Pane. I řekl jí Ježíš: Aniž já tebe odsuzuji. Jdiž a nehřeš více.
12 耶稣又对众人说：“我是世界的光。跟从我的，就不在黑暗里走，必要得着生命的光。”
Tedy Ježíš opět jim mluvil, řka: Já jsem Světlo světa. Kdož mne následuje, nebudeť choditi v temnostech, ale budeť míti Světlo života.
13 法利赛人对他说：“你是为自己作见证，你的见证不真。”
I řekli jemu farizeové: Ty sám o sobě svědectví vydáváš, svědectví tvé není pravé.
14 耶稣说：“我虽然为自己作见证，我的见证还是真的；因我知道我从哪里来，往哪里去；你们却不知道我从哪里来，往哪里去。
Odpověděl Ježíš a řekl jim: Ačkoli já svědectví vydávám sám o sobě, však pravé jest svědectví mé; nebo vím, odkud jsem přišel a kam jdu. Ale vy nevíte, odkud jsem přišel, anebo kam jdu.
15 你们是以外貌判断人，我却不判断人。
Vy podle těla soudíte, já nesoudím žádného.
16 就是判断人，我的判断也是真的；因为不是我独自在这里，还有差我来的父与我同在。
A bychť pak i soudil já, soud můj jestiť pravý; nebo nejsem sám, ale jsem já a ten, kterýž mne poslal, Otec.
17 你们的律法上也记着说：‘两个人的见证是真的。’
A v Zákoně vašem psáno jest: Že dvou člověků svědectví pravé jest.
18 我是为自己作见证，还有差我来的父也是为我作见证。”
Jáť svědectví vydávám sám o sobě, a svědectví vydává o mně ten, kterýž mne poslal, Otec.
19 他们就问他说：“你的父在哪里？”耶稣回答说：“你们不认识我，也不认识我的父；若是认识我，也就认识我的父。”
Tedy řekli jemu: Kdež jest ten tvůj Otec? Odpověděl Ježíš: Aniž mne znáte, ani Otce mého. Kdybyste mne znali, i Otce mého znali byste.
20 这些话是耶稣在殿里的库房、教训人时所说的，也没有人拿他，因为他的时候还没有到。
Tato slova mluvil Ježíš u pokladnice, uče v chrámě, a žádný ho nejal, nebo ještě byla nepřišla hodina jeho.
21 耶稣又对他们说：“我要去了，你们要找我，并且你们要死在罪中。我所去的地方，你们不能到。”
I řekl jim opět Ježíš: Já jdu, a hledati budete mne, a v hříchu vašem zemřete. Kam já jdu, vy nemůžete přijíti.
22 犹太人说：“他说‘我所去的地方，你们不能到’，难道他要自尽吗？”
I pravili Židé: Zdali se sám zabije, že praví: Kam já jdu, vy nemůžete přijíti?
23 耶稣对他们说：“你们是从下头来的，我是从上头来的；你们是属这世界的，我不是属这世界的。
I řekl jim: Vy z důlu jste, já s hůry jsem. Vy jste z tohoto světa, já nejsem z světa tohoto.
24 所以我对你们说，你们要死在罪中。你们若不信我是基督，必要死在罪中。”
Protož jsem řekl vám: Že zemřete v hříších svých. Nebo jestliže nebudete věřiti, že já jsem, zemřete v hříších vašich.
25 他们就问他说：“你是谁？”耶稣对他们说：“就是我从起初所告诉你们的。
I řekli jemu: Kdo jsi ty? I řekl jim Ježíš: To, což hned s počátku pravím vám.
26 我有许多事讲论你们，判断你们；但那差我来的是真的，我在他那里所听见的，我就传给世人。”
Mnohoť mám o vás mluviti a souditi, ale ten, kterýž mne poslal, pravdomluvný jest, a já, což jsem slyšel od něho, to mluvím na světě.
27 他们不明白耶稣是指着父说的。
A oni neporozuměli, že by o Bohu Otci pravil jim.
28 所以耶稣说：“你们举起人子以后，必知道我是基督，并且知道我没有一件事是凭着自己做的。我说这些话乃是照着父所教训我的。
Protož řekl jim Ježíš: Když povýšíte Syna člověka, tehdy poznáte, že já jsem. A sám od sebe nic nečiním, ale jakž mne naučil Otec můj, takť mluvím.
29 那差我来的是与我同在；他没有撇下我独自在这里，因为我常做他所喜悦的事。”
A ten, kterýž mne poslal, se mnouť jest, a neopustil mne samého Otec; nebo což jest jemu libého, to já činím vždycky.
30 耶稣说这话的时候，就有许多人信他。
Ty věci když mluvil, mnozí uvěřili v něho.
31 耶稣对信他的犹太人说：“你们若常常遵守我的道，就真是我的门徒；
Tedy řekl Ježíš těm Židům, kteříž uvěřili jemu: Jestliže vy zůstanete v řeči mé, právě učedlníci moji budete.
32 你们必晓得真理，真理必叫你们得以自由。”
A poznáte pravdu, a pravda vás vysvobodí.
33 他们回答说：“我们是亚伯拉罕的后裔，从来没有作过谁的奴仆。你怎么说‘你们必得以自由’呢？”
I odpověděli jemu: Símě Abrahamovo jsme, a žádnému jsme nesloužili nikdy. I kterakž ty díš: Že svobodní budete?
34 耶稣回答说：“我实实在在地告诉你们，所有犯罪的就是罪的奴仆。
Odpověděl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Že každý, kdož činí hřích, služebník jest hřícha.
A služebník nezůstává v domu na věky; ale Syn zůstává na věky. (aiōn g165)
36 所以天父的儿子若叫你们自由，你们就真自由了。
Protož jestližeť vás vysvobodí Syn, právě svobodní budete.
37 我知道你们是亚伯拉罕的子孙，你们却想要杀我，因为你们心里容不下我的道。
Vím, že jste símě Abrahamovo, ale hledáte mne zabíti; nebo řeč má nemá místa u vás.
38 我所说的是在我父那里看见的；你们所行的是在你们的父那里听见的。”
Já, což jsem viděl u Otce svého, to mluvím; a i vy, co jste viděli u otce vašeho, to činíte.
39 他们说：“我们的父就是亚伯拉罕。”耶稣说：“你们若是亚伯拉罕的儿子，就必行亚伯拉罕所行的事。
Odpověděli a řekli jemu: Otec náš jest Abraham. Dí jim Ježíš: Kdybyste synové Abrahamovi byli, činili byste skutky Abrahamovy.
40 我将在 神那里所听见的真理告诉了你们，现在你们却想要杀我，这不是亚伯拉罕所行的事。
Ale nyní hledáte mne zabíti, člověka toho, kterýž jsem pravdu mluvil vám, kterouž jsem slyšel od Boha. Tohoť jest Abraham nečinil.
41 你们是行你们父所行的事。”他们说：“我们不是从淫乱生的；我们只有一位父，就是 神。”
Vy činíte skutky otce svého. I řekli jemu: Myť z smilstva nejsme zplozeni, jednohoť Otce máme, totiž Boha.
42 耶稣说：“倘若 神是你们的父，你们就必爱我；因为我本是出于 神，也是从 神而来，并不是由着自己来，乃是他差我来。
Tedy řekl jim Ježíš: Byť Bůh Otec váš byl, milovali byste mne. Nebo já jsem z Boha pošel, a přišel jsem; aniž jsem sám od sebe přišel, ale on mne poslal.
43 你们为什么不明白我的话呢？无非是因你们不能听我的道。
Proč mluvení mého nechápáte? Protože hned slyšeti nemůžete řeči mé.
44 你们是出于你们的父魔鬼，你们父的私欲你们偏要行。他从起初是杀人的，不守真理，因他心里没有真理。他说谎是出于自己；因他本来是说谎的，也是说谎之人的父。
Vy z otce ďábla jste, a žádosti otce vašeho chcete činiti. On byl vražedník od počátku, a v pravdě nestál; nebo pravdy v něm není. Když mluví lež, z svého vlastního mluví; nebo lhář jest a otec lži.
45 我将真理告诉你们，你们就因此不信我。
Já pak že pravdu pravím, nevěříte mi.
46 你们中间谁能指证我有罪呢？我既然将真理告诉你们，为什么不信我呢？
Kdo z vás bude mne obviňovati z hříchu? A poněvadž pravdu pravím, proč vy mi nevěříte?
47 出于 神的，必听 神的话；你们不听，因为你们不是出于 神。”
Kdo z Boha jest, slova Boží slyší; protož vy neslyšíte, že z Boha nejste.
48 犹太人回答说：“我们说你是撒马利亚人，并且是鬼附着的，这话岂不正对吗？”
Tedy odpověděli Židé a řekli jemu: Zdaliž my dobře nepravíme, že jsi ty Samaritán, a ďábelství máš?
49 耶稣说：“我不是鬼附着的；我尊敬我的父，你们倒轻慢我。
Odpověděl Ježíš: Jáť ďábelství nemám, ale ctím Otce svého; než vy jste mne neuctili.
50 我不求自己的荣耀，有一位为我求荣耀、定是非的。
Jáť pak nehledám chvály své; jestiť, kdo hledá a soudí.
Amen, amen pravím vám: Bude-li kdo zachovávati slovo mé, smrti neuzří na věky. (aiōn g165)
Tedy řekli mu Židé: Nyní jsme poznali, že ďábelství máš. Abraham umřel i proroci, a ty pravíš: Bude-li kdo zachovávati řeč mou, smrti neokusí na věky. (aiōn g165)
53 难道你比我们的祖宗亚伯拉罕还大吗？他死了，众先知也死了，你将自己当作什么人呢？”
Zdali jsi ty větší otce našeho Abrahama, kterýž umřel? I proroci zemřeli jsou. Kým ty se činíš?
54 耶稣回答说：“我若荣耀自己，我的荣耀就算不得什么；荣耀我的乃是我的父，就是你们所说是你们的 神。
Odpověděl Ježíš: Chválím-liť já se sám, chvála má nic není. Jestiť kterýž mne chválí, Otec můj, o němž vy pravíte, že Bůh váš jest.
55 你们未曾认识他；我却认识他。我若说不认识他，我就是说谎的，像你们一样；但我认识他，也遵守他的道。
A nepoznali jste ho, ale já jej znám. A kdybych řekl, že ho neznám, byl bych podobný vám, lhář. Ale známť jej, a řeč jeho zachovávám.
56 你们的祖宗亚伯拉罕欢欢喜喜地仰望我的日子，既看见了就快乐。”
Abraham, otec váš, veselil se, aby viděl den můj, i viděl, a radoval se.
57 犹太人说：“你还没有五十岁，岂见过亚伯拉罕呢？”
Tedy řekli jemu Židé: Padesáti let ještě nemáš, a Abrahama jsi viděl?
58 耶稣说：“我实实在在地告诉你们，还没有亚伯拉罕就有了我。”
Řekl jim Ježíš: Amen, amen pravím vám: Prve nežli Abraham byl, já jsem.
59 于是他们拿石头要打他；耶稣却躲藏，从殿里出去了。
I zchápali Židé kamení, aby házeli na něj. Ježíš pak skryl se, a prošed skrze ně, vyšel z chrámu, a tak jich znikl.
