约伯记 39
1 山岩间的野山羊几时生产，你知道吗？ 母鹿下犊之期，你能察定吗？
Víš-li, kterého času rodí kamsíkové, a laň ku porodu pracující spatřil-lis?
2 它们怀胎的月数，你能数算吗？ 它们几时生产，你能晓得吗？
Máš-li v počtu měsíce, kteréž vyplňují? Znáš-li, pravím, čas porodu jejich?
3 它们屈身，将子生下， 就除掉疼痛。
Jak se kladou, plod svůj utiskají, a s bolestí ho pozbývají?
4 这子渐渐肥壮，在荒野长大， 去而不回。
Jak se zmocňují mladí jejich, i odchovávají picí polní, a vycházejíce, nenavracují se k nim?
5 谁放野驴出去自由？ 谁解开快驴的绳索？
Kdo propustil zvěř, aby byla svobodná? A řemení divokého osla kdo rozvázal?
6 我使旷野作它的住处， 使咸地当它的居所。
Jemuž jsem dal pustinu místo domu jeho, a místo příbytku jeho zemi slatinnou.
7 它嗤笑城内的喧嚷， 不听赶牲口的喝声。
Posmívá se hluku městskému, a na křikání toho, kdož by jej honil, nic nedbá.
8 遍山是它的草场； 它寻找各样青绿之物。
To, což nachází v horách, jest pastva jeho; nebo toliko zeliny hledá.
9 野牛岂肯服事你？ 岂肯住在你的槽旁？
Svolí-liž jednorožec, aby tobě sloužil, a u jeslí tvých aby nocoval?
10 你岂能用套绳将野牛笼在犁沟之间？ 它岂肯随你耙山谷之地？
Připřáhneš-liž provazem jednorožce k orání? Bude-liž vláčeti brázdy za tebou?
11 岂可因它的力大就倚靠它？ 岂可把你的工交给它做吗？
Zdaž se na něj ubezpečíš, proto že jest veliká síla jeho, a poručíš jemu svou práci?
12 岂可信靠它把你的粮食运到家， 又收聚你禾场上的谷吗？
Zdaž se jemu dověříš, že sveze semeno tvé, a na humno tvé shromáždí?
13 鸵鸟的翅膀欢然搧展， 岂是显慈爱的翎毛和羽毛吗？
Ty-lis dal pávům křídlo pěkné, aneb péro čápu neb pstrosu?
14 因它把蛋留在地上， 在尘土中使得温暖；
A že opouští na zemi vejce svá, ačkoli je v prachu osedí,
15 却想不到被脚踹碎， 或被野兽践踏。
Nic nemysle, že by je noha potlačiti, aneb zvěř polní pošlapati mohla?
16 它忍心待雏，似乎不是自己的； 虽然徒受劳苦，也不为雏惧怕；
Tak se zatvrzuje k mladým svým, jako by jich neměl; jako by neužitečná byla práce jeho, tak jest bez starosti.
17 因为 神使它没有智慧， 也未将悟性赐给它。
Nebo nedal jemu Bůh moudrosti, aniž mu udělil rozumnosti.
18 它几时挺身展开翅膀， 就嗤笑马和骑马的人。
Èasem svým zhůru se vznášeje, posmívá se koni i jezdci jeho.
19 马的大力是你所赐的吗？ 它颈项上挓挲的鬃是你给它披上的吗？
Zdaž ty dáti můžeš koni sílu? Ty-li ozdobíš šíji jeho řehtáním?
20 是你叫它跳跃像蝗虫吗？ 它喷气之威使人惊惶。
Zdali jej zastrašíš jako kobylku? Anobrž frkání chřípí jeho strašlivé jest.
21 它在谷中刨地，自喜其力； 它出去迎接佩带兵器的人。
Kopá důl, a pléše v síle své, vycházeje vstříc i zbroji.
22 它嗤笑可怕的事并不惊惶， 也不因刀剑退回。
Směje se strachu, aniž se leká, aniž ustupuje zpátkem před ostrostí meče,
23 箭袋和发亮的枪， 并短枪在它身上铮铮有声。
Ač i toul na něm chřestí, a blyští se dřevce a kopí.
24 它发猛烈的怒气将地吞下； 一听角声就不耐站立。
S hřmotem a s hněvem kopá zemi, aniž pokojně stojí k zvuku trouby.
25 角每发声，它说呵哈； 它从远处闻着战气， 又听见军长大发雷声和兵丁呐喊。
Anobrž k zvuku trouby řehce, a zdaleka cítí boj, hluk knížat a prokřikování.
26 鹰雀飞翔，展开翅膀一直向南， 岂是借你的智慧吗？
Zdali podlé rozumu tvého létá jestřáb, roztahuje křídla svá na poledne?
27 大鹰上腾在高处搭窝， 岂是听你的吩咐吗？
Zdali k rozkazu tvému zhůru se vznáší orlice, a vysoko se hnízdí?
28 它住在山岩， 以山峰和坚固之所为家，
Na skále přebývá, přebývá na špičaté skále jako na hradě,
29 从那里窥看食物， 眼睛远远观望。
Odkudž hledá pokrmu, kterýž z daleka očima svýma spatřuje.
30 它的雏也咂血； 被杀的人在哪里，它也在那里。
Ano i mladí její střebí krev, a kde těla mrtvá, tu i ona jest.
