< 约伯记 34 >
Ještě mluvil Elihu, a řekl:
2 你们智慧人要听我的话; 有知识的人要留心听我说。
Poslouchejte, moudří, řečí mých, a rozumní, ušima pozorujte.
Nebo ucho řečí zkušuje, tak jako dásně okoušejí pokrmu.
Soud sobě zvolme, a vyhledejme mezi sebou, co by bylo dobrého.
Nebo řekl Job: Spravedliv jsem, a Bůh silný zavrhl při mou.
6 我虽有理,还算为说谎言的; 我虽无过,受的伤还不能医治。
Své-liž bych pře ukrývati měl? Přeplněna jest bolestí rána má bez provinění.
Který muž jest podobný Jobovi, ješto by pil posměch jako vodu?
A že by všel v tovaryšství s činiteli nepravosti, a chodil by s lidmi nešlechetnými?
Nebo řekl: Neprospívá to člověku líbiti se Bohu.
10 所以,你们明理的人要听我的话。 神断不致行恶; 全能者断不致作孽。
A protož, muži rozumní, poslouchejte mne. Odstup od Boha silného nešlechetnost a od Všemohoucího nepravost.
11 他必按人所做的报应人, 使各人照所行的得报。
Nebo on podlé skutků člověka odplací, a podlé toho, jaká jest čí cesta, působí, aby to nalézal.
A naprosto Bůh silný nečiní nic nešlechetně, a Všemohoucí nepřevrací soudu.
Kdo svěřil jemu zemi? A kdo zpořádal všecken okršlek?
Kdyby se na něj obrátil, a ducha jeho i duši jeho k sobě vzal,
Umřelo by všeliké tělo pojednou, a tak by člověk do prachu se navrátil.
16 你若明理,就当听我的话, 留心听我言语的声音。
Máš-li tedy rozum, poslyš toho, pusť v uši své hlas řečí mých.
17 难道恨恶公平的可以掌权吗? 那有公义的、有大能的,岂可定他有罪吗?
Ješto ten, kterýž by v nenávisti měl soud, zdaliž by panovati mohl? Èili toho, jenž jest svrchovaně spravedlivý, za nešlechetného vyhlásíš?
18 他对君王说:你是鄙陋的; 对贵臣说:你是邪恶的。
Zdaliž sluší králi říci: Ó nešlechetný, a šlechticům: Ó bezbožní?
19 他待王子不徇情面, 也不看重富足的过于贫穷的, 因为都是他手所造。
Mnohem méně tomu, kterýž nepřijímá osob knížat, aniž u něho má přednost urozený před nuzným; nebo dílo rukou jeho jsou všickni.
20 在转眼之间,半夜之中, 他们就死亡。 百姓被震动而去世; 有权力的被夺去非借人手。
V okamžení umírají, třebas o půl noci postrčeni bývají lidé, a pomíjejí, a zachvácen bývá silný ne rukou lidskou.
Nebo oči jeho hledí na cesty člověka, a všecky kroky jeho on spatřuje.
Neníť žádných temností, ani stínu smrti, kdež by se skryli činitelé nepravosti.
Aniž zajisté vzkládá na koho více, tak aby se s Bohem silným souditi mohl.
24 他用难测之法打破有能力的人, 设立别人代替他们。
Pyšné stírá bez počtu, a postavuje jiné na místa jejich.
25 他原知道他们的行为, 使他们在夜间倾倒灭亡。
Nebo zná skutky jejich; pročež na ně obrací noc, a potříni bývají.
Jakožto bezbožné rozráží je na místě patrném,
Proto že odstoupili od něho, a žádných cest jeho nešetřili,
28 甚至使贫穷人的哀声达到他那里; 他也听了困苦人的哀声。
Aby dokázal, že připouští k sobě křik nuzného, a volání chudých že vyslýchá.
29 他使人安静,谁能扰乱呢? 他掩面,谁能见他呢? 无论待一国或一人都是如此—
(Nebo když on spokojí, kdo znepokojí? A když skryje tvář svou, kdo jej spatří?) Tak celý národ, jako i každého člověka jednostejně,
Aby nekraloval člověk pokrytý, aby nebylo lidem ourazu.
Jistě žeť k Bohu silnému raději toto mluveno býti má: Ponesuť, nezruším.
32 我所看不明的,求你指教我; 我若作了孽,必不再作?
Mimo to, nevidím-li čeho, ty vyuč mne; jestliže jsem nepravost páchal, neučiním toho víc.
33 他施行报应, 岂要随你的心愿、叫你推辞不受吗? 选定的是你,不是我。 你所知道的只管说吧!
Nebo zdali vedlé tvého zdání odplacovati má, že bys ty toho neliboval, že bys ono zvoloval, a ne on? Pakli co víš jiného, mluv.
Muži rozumní se mnou řeknou, i každý moudrý poslouchaje mne,
Že Job hloupě mluví, a slova jeho nejsou rozumná.
Ó by zkušen byl Job dokonale, pro odmlouvání nám jako lidem nepravým,
37 他在罪上又加悖逆; 在我们中间拍手, 用许多言语轻慢 神。
Poněvadž k hříchu svému přidává i nešlechetnost, mezi námi také jen chloubu svou vynáší, a rozmnožuje řeči své proti Bohu.