约伯记 19
1 约伯回答说：
Tedy odpověděv Job, řekl:
2 你们搅扰我的心， 用言语压碎我要到几时呢？
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
3 你们这十次羞辱我； 你们苦待我也不以为耻。
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
4 果真我有错， 这错乃是在我。
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
5 你们果然要向我夸大， 以我的羞辱为证指责我，
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 就该知道是 神倾覆我， 用网罗围绕我。
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 我因委曲呼叫，却不蒙应允； 我呼求，却不得公断。
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 神用篱笆拦住我的道路，使我不得经过； 又使我的路径黑暗。
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
9 他剥去我的荣光， 摘去我头上的冠冕。
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 他在四围攻击我，我便归于死亡， 将我的指望如树拔出来。
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
11 他的忿怒向我发作， 以我为敌人。
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 他的军旅一齐上来， 修筑战路攻击我， 在我帐棚的四围安营。
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
13 他把我的弟兄隔在远处， 使我所认识的全然与我生疏。
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 我的亲戚与我断绝； 我的密友都忘记我。
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
15 在我家寄居的， 和我的使女都以我为外人； 我在他们眼中看为外邦人。
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
16 我呼唤仆人， 虽用口求他，他还是不回答。
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
17 我口的气味，我妻子厌恶； 我的恳求，我同胞也憎嫌。
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
18 连小孩子也藐视我； 我若起来，他们都嘲笑我。
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 我的密友都憎恶我； 我平日所爱的人向我翻脸。
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
20 我的皮肉紧贴骨头； 我只剩牙皮逃脱了。
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 我朋友啊，可怜我！可怜我！ 因为 神的手攻击我。
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 你们为什么仿佛 神逼迫我， 吃我的肉还以为不足呢？
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
23 惟愿我的言语现在写上， 都记录在书上；
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
24 用铁笔镌刻， 用铅灌在磐石上，直存到永远。
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 我知道我的救赎主活着， 末了必站立在地上。
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
26 我这皮肉灭绝之后， 我必在肉体之外得见 神。
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 我自己要见他， 亲眼要看他，并不像外人。 我的心肠在我里面消灭了！
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 你们若说：我们逼迫他要何等地重呢？ 惹事的根乃在乎他；
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 你们就当惧怕刀剑； 因为忿怒惹动刀剑的刑罚， 使你们知道有报应。
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.
