但以理书 2
1 尼布甲尼撒在位第二年，他做了梦，心里烦乱，不能睡觉。
Léta pak druhého kralování Nabuchodonozora měl Nabuchodonozor sen, a děsil se duch jeho, až se tudy i ze sna protrhl.
2 王吩咐人将术士、用法术的、行邪术的，和迦勒底人召来，要他们将王的梦告诉王，他们就来站在王前。
I rozkázal král svolati mudrce, a hvězdáře i kouzedlníky a Kaldejské, aby oznámili králi sen jeho. Kteřížto přišli, a postavili se před králem.
3 王对他们说：“我做了一梦，心里烦乱，要知道这是什么梦。”
Tedy řekl jim král: Měl jsem sen, a předěsil se duch můj, tak že nevím, jaký to byl sen.
4 迦勒底人用亚兰的言语对王说：“愿王万岁！请将那梦告诉仆人，仆人就可以讲解。”
I mluvili Kaldejští králi Syrsky: Králi, na věky buď živ. Pověz sen služebníkům svým, a oznámímeť výklad.
5 王回答迦勒底人说：“梦我已经忘了，你们若不将梦和梦的讲解告诉我，就必被凌迟，你们的房屋必成为粪堆；
Odpověděl král a řekl Kaldejským: Ten sen mi již z paměti vyšel. Neoznámíte-li mi snu i výkladu jeho, na kusy rozsekáni budete, a domové vaši v záchody obráceni budou.
6 你们若将梦和梦的讲解告诉我，就必从我这里得赠品和赏赐，并大尊荣。现在你们要将梦和梦的讲解告诉我。”
Pakli mi sen i výklad jeho oznámíte, daru, odplaty a slávy veliké důjdete ode mne. A protož sen i výklad jeho mi oznamte.
7 他们第二次对王说：“请王将梦告诉仆人，仆人就可以讲解。”
Odpověděli po druhé a řekli: Nechať král sen poví služebníkům svým, a výklad jeho oznámíme.
8 王回答说：“我准知道你们是故意迟延，因为你们知道那梦我已经忘了。
Odpověděl král a řekl: Jistotně rozumím tomu, že naschvál odtahujete, vidouce, že mi vyšel z paměti ten sen.
9 你们若不将梦告诉我，只有一法待你们；因为你们预备了谎言乱语向我说，要等候时势改变。现在你们要将梦告诉我，因我知道你们能将梦的讲解告诉我。”
Neoznámíte-li mi toho snu, jistý jest ten úsudek o vás. Nebo řeč lživou a chytrou smyslili jste sobě, abyste mluvili přede mnou, ažby se čas proměnil. A protož sen mi povězte, a zvím, budete-li mi moci i výklad jeho oznámiti.
10 迦勒底人在王面前回答说：“世上没有人能将王所问的事说出来；因为没有君王、大臣、掌权的向术士，或用法术的，或迦勒底人问过这样的事。
Odpověděli Kaldejští králi a řekli: Není člověka na zemi, kterýž by tu věc králi oznámiti mohl. Nadto žádný král, kníže neb potentát takové věci se nedoptával na žádném mudrci a hvězdáři aneb Kaldeovi.
11 王所问的事甚难。除了不与世人同居的神明，没有人在王面前能说出来。”
Nebo ta věc, na niž se král ptá, nesnadná jest, a není jiného, kdo by ji oznámiti mohl králi, kromě bohů, kteříž bydlení s lidmi nemají.
12 因此，王气忿忿地大发烈怒，吩咐灭绝巴比伦所有的哲士。
Z té příčiný rozlítil se král a rozhněval velmi, a přikázal, aby zhubili všecky mudrce Babylonské.
13 于是命令发出，哲士将要见杀，人就寻找但以理和他的同伴，要杀他们。
A když vyšel ortel, a mudrci mordováni byli, hledali i Daniele a tovaryšů jeho, aby zmordováni byli.
14 王的护卫长亚略出来，要杀巴比伦的哲士，但以理就用婉言回答他，
Tedy Daniel odpověděl moudře a opatrně Ariochovi, hejtmanu nad žoldnéři královskými, kterýž vyšel, aby mordoval mudrce Babylonské.
15 向王的护卫长亚略说：“王的命令为何这样紧急呢？”亚略就将情节告诉但以理。
A odpovídaje, řekl Ariochovi, hejtmanu královskému: Proč ta výpověd náhle vyšla od krále? I oznámil tu věc Arioch Danielovi.
16 但以理遂进去求王宽限，就可以将梦的讲解告诉王。
Pročež Daniel všed, prosil krále, aby jemu prodlel času k oznámení výkladu toho králi.
17 但以理回到他的居所，将这事告诉他的同伴哈拿尼雅、米沙利、亚撒利雅，
A odšed Daniel do domu svého, oznámil tu věc Chananiášovi, Mizaelovi a Azariášovi, tovaryšům svým,
18 要他们祈求天上的 神施怜悯，将这奥秘的事指明，免得但以理和他的同伴与巴比伦其余的哲士一同灭亡。
Aby se za milosrdenství modlili Bohu nebeskému příčinou té věci tajné, a nebyli zahubeni Daniel a tovaryši jeho s pozůstalými mudrci Babylonskými.
19 这奥秘的事就在夜间异象中给但以理显明，但以理便称颂天上的 神。
I zjevena jest Danielovi u vidění nočním ta věc tajná. Pročež Daniel dobrořečil Bohu nebeskému.
20 但以理说：“神的名是应当称颂的！从亘古直到永远，因为智慧能力都属乎他。
Mluvil pak Daniel a řekl: Buď jméno Boží požehnáno od věků až na věky, nebo moudrost a síla jeho jest.
21 他改变时候、日期，废王，立王，将智慧赐与智慧人，将知识赐与聪明人。
A on proměňuje časy i chvíle; ssazuje krále, i ustanovuje krále; dává moudrost moudrým a umění majícím rozum.
22 他显明深奥隐秘的事，知道暗中所有的，光明也与他同居。
On zjevuje věci hluboké a skryté; zná to, což jest v temnostech, a světlo s ním přebývá.
23 我列祖的 神啊，我感谢你，赞美你；因你将智慧才能赐给我，允准我们所求的，把王的事给我们指明。”
Ó Bože otců mých, těť oslavuji a chválím, že jsi mne moudrostí a silou obdařil, ovšem nyní, že jsi mi oznámil to, čehož jsme žádali od tebe; nebo věc královu oznámil jsi nám.
24 于是，但以理进去见亚略，就是王所派灭绝巴比伦哲士的，对他说：“不要灭绝巴比伦的哲士，求你领我到王面前，我要将梦的讲解告诉王。”
A protož Daniel všel k Ariochovi, kteréhož ustanovil král, aby zhubil mudrce Babylonské. A přišed, takto řekl jemu: Mudrců Babylonských nezahlazuj; uveď mne před krále a výklad ten oznámím.
25 亚略就急忙将但以理领到王面前，对王说：“我在被掳的犹大人中遇见一人，他能将梦的讲解告诉王。”
Tedy Arioch s chvátáním uvedl Daniele před krále, a takto řekl jemu: Našel jsem muže z zajatých synů Judských, kterýž výklad ten králi oznámí.
26 王问称为伯提沙撒的但以理说：“你能将我所做的梦和梦的讲解告诉我吗？”
Odpověděl král a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Baltazar: Budeš-liž ty mi moci oznámiti sen, kterýž jsem viděl, i výklad jeho?
27 但以理在王面前回答说：“王所问的那奥秘事，哲士、用法术的、术士、观兆的都不能告诉王，
Odpověděl Daniel králi a řekl: Té věci tajné, na niž se král doptává, nikoli nemohou mudrci, hvězdáři, věšťci a hadači králi oznámiti.
28 只有一位在天上的 神能显明奥秘的事。他已将日后必有的事指示尼布甲尼撒王。你的梦和你在床上脑中的异象是这样：
Ale však jest Bůh na nebi, kterýž zjevuje tajné věci, a on ukázal králi Nabuchodonozorovi, co se díti bude v potomních dnech. Sen tvůj, a což jsi ty viděl na ložci svém, toto jest:
29 王啊，你在床上想到后来的事，那显明奥秘事的主把将来必有的事指示你。
Tobě, ó králi, na mysl přicházelo na ložci tvém, co bude potom, a ten, kterýž zjevuje tajné věci, ukázalť to, což budoucího jest.
30 至于那奥秘的事显明给我，并非因我的智慧胜过一切活人，乃为使王知道梦的讲解和心里的思念。
Strany pak mne, ne skrze moudrost, kteráž by při mně byla nade všecky lidi, ta věc tajná mně zjevena jest, ale skrze modlitbu, aby ten výklad králi oznámen byl, a ty myšlení srdce svého abys zvěděl.
31 “王啊，你梦见一个大像，这像甚高，极其光耀，站在你面前，形状甚是可怕。
Ty králi, viděl jsi, a aj, obraz nějaký veliký, (obraz ten byl znamenitý a blesk jeho náramný), stál naproti tobě, kterýž na pohledění byl hrozný.
32 这像的头是精金的，胸膛和膀臂是银的，肚腹和腰是铜的，
Toho obrazu hlava byla z zlata výborného, prsy jeho a ramena jeho z stříbra, a břicho jeho i bedra jeho z mědi,
33 腿是铁的，脚是半铁半泥的。
Hnátové jeho z železa, nohy jeho z částky z železa a z částky z hliny.
34 你观看，见有一块非人手凿出来的石头打在这像半铁半泥的脚上，把脚砸碎；
Hleděls na to, až se utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a udeřil obraz ten v nohy jeho železné a hliněné, a potřel je.
35 于是金、银、铜、铁、泥都一同砸得粉碎，成如夏天禾场上的糠秕，被风吹散，无处可寻。打碎这像的石头变成一座大山，充满天下。
A tak potříno jest spolu železo, hlina, měď, stříbro i zlato, a bylo to všecko jako plevy z placu letního, a zanesl to vítr, tak že místa jejich není nalezeno. Kámen pak ten, kterýž udeřil v obraz, učiněn jest horou velikou, a naplnil všecku zemi.
36 “这就是那梦；我们在王面前要讲解那梦。
Toť jest ten sen. Výklad jeho také povíme králi:
37 王啊，你是诸王之王。天上的 神已将国度、权柄、能力、尊荣都赐给你。
Ty králi, jsi král králů; nebo Bůh nebeský dal tobě království, moc a sílu i slávu.
38 凡世人所住之地的走兽，并天空的飞鸟，他都交付你手，使你掌管这一切。你就是那金头。
A všeliké místo, na němž přebývají synové lidští, zvěř polní i ptactvo nebeské dal v ruku tvou, a pánem tě ustavil nade všemi těmi věcmi. Ty jsi ta hlava zlatá.
39 在你以后必另兴一国，不及于你；又有第三国，就是铜的，必掌管天下。
Ale po tobě povstane království jiné, nižší než tvé, a jiné království třetí měděné, kteréž panovati bude po vší zemi.
40 第四国，必坚壮如铁，铁能打碎克制百物，又能压碎一切，那国也必打碎压制列国。
Království pak čtvrté bude tvrdé jako železo. Nebo jakož železo drobí a zemdlévá všecko, tak, pravím, jako železo, kteréž potírá všecko, i ono potře a potříská všecko.
41 你既见像的脚和脚指头，一半是窑匠的泥，一半是铁，那国将来也必分开。你既见铁与泥搀杂，那国也必有铁的力量。
Že jsi pak viděl nohy a prsty z částky z hliny hrnčířské a z částky z železa, království rozdílné znamená, v němž bude něco mocnosti železa, tak jakž jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou.
42 那脚指头，既是半铁半泥，那国也必半强半弱。
Ale prstové noh z částky z železa a z částky z hliny znamenají království z částky mocné a z částky ku potření snadné.
43 你既见铁与泥搀杂，那国民也必与各种人搀杂，却不能彼此相合，正如铁与泥不能相合一样。
A že jsi viděl železo smíšené s hlinou ničemnou, ukazuje, že se přízniti budou vespolek lidé, a však nebude se přídržeti jeden druhého, tak jako železo nedrží se z hlinou.
44 当那列王在位的时候，天上的 神必另立一国，永不败坏，也不归别国的人，却要打碎灭绝那一切国，这国必存到永远。
Za dnů pak těch králů vzbudí Bůh nebeský království, kteréž na věky nebude zkaženo, a království to na žádného jiného nespadne, ale ono potře a konec učiní všechněm těm královstvím, samo pak státi bude na věky,
45 你既看见非人手凿出来的一块石头从山而出，打碎金、银、铜、铁、泥，那就是至大的 神把后来必有的事给王指明。这梦准是这样，这讲解也是确实的。”
Tak jakž jsi viděl, že se s hory utrhl kámen, kterýž nebýval v rukou, a potřel železo, měď, hlinu, stříbro a zlato. Bůh veliký oznámil králi, co býti má potom, a pravý jest sen ten i věrný výklad jeho.
46 当时，尼布甲尼撒王俯伏在地，向但以理下拜，并且吩咐人给他奉上供物和香品。
Tedy král Nabuchodonozor padl na tvář svou, a poklonil se Danielovi, a rozkázal, aby oběti a vůně libé obětovali jemu.
47 王对但以理说：“你既能显明这奥秘的事，你们的 神诚然是万神之神、万王之主，又是显明奥秘事的。”
A odpovídaje král Danielovi, řekl: V pravdě že Bůh váš jest Bůh bohů a Pán králů, kterýž zjevuje skryté věci, poněvadž jsi mohl vyjeviti tajnou věc tuto.
48 于是王高抬但以理，赏赐他许多上等礼物，派他管理巴比伦全省，又立他为总理，掌管巴比伦的一切哲士。
Tedy král zvelebil Daniele, a dary veliké a mnohé dal jemu, a pánem ho učinil nade vší krajinou Babylonskou, a knížetem nad vývodami, a nade všemi mudrci Babylonskými.
49 但以理求王，王就派沙得拉、米煞、亚伯尼歌管理巴比伦省的事务，只是但以理常在朝中侍立。
Daniel pak vyžádal na králi, aby představil krajině Babylonské Sidracha, Mizacha a Abdenágo. Ale Daniel býval v bráně královské.
