< 詩篇 92 >

1 安息日的詩歌。 至高者!最幸福的事情,是讚美上主,歌頌主名,
Žalm a píseň, ke dni sobotnímu. Dobré jest oslavovati Hospodina, a žalmy zpívati jménu tvému, ó Nejvyšší,
2 是清晨傳揚您的仁慈,是夜間宣講您的忠義,
Zvěstovati každé jitro milosrdenství tvé, a pravdu tvou každé noci,
3 彈奏十絃琴和七絃琴,隨著琵琶旋律而詠詩。
Při nástroji o desíti strunách, při loutně, a při harfě s písničkou.
4 上主,你既以你的化工使我喜悅,我就因你雙手的一切工程歡樂。
Nebo jsi mne rozveselil, Hospodine, skutky svými, o skutcích rukou tvých zpívati budu.
5 上主,您的工程是多麼偉大,您的計劃是多麼奧妙!
Jak velicí jsou skutkové tvoji, Hospodine! Velmi hluboká jsou myšlení tvá.
6 無理性的人,不會明白這事;愚昧的人,也不會領悟這事。
Èlověk hovadný nezná toho, aniž blázen rozumí tomu,
7 歹徒雖然一時茂盛有如青草,作奸犯科的人雖然一時顯耀,然而他們終終必滅亡,永遠沉消,
Že vyrostají bezbožní jako bylina, a kvetou všickni činitelé nepravosti, aby vyhlazeni byli na věky.
8 上主,惟有您永遠是至尊至高。
Ty pak, ó Nejvyšší, že na věky jsi Hospodin.
9 上主,請看您的仇人,您的仇人必要沉淪;作惡的人無處棲身。
Nebo aj, nepřátelé tvoji, Hospodine, nebo aj, nepřátelé tvoji zahynou; rozptýleni budou všickni činitelé nepravosti.
10 您高舉我的角似野牛的角,用極新鮮的油膏傳抹了我,
Můj pak roh vyzdvihneš jako jednorožcův, pokropen budu olejem novým.
11 因而我的眼目才輕視我的仇人,我耳朵歡樂聽見制服我的惡人。
I podívá se oko mé na ty, jenž mne špehují, a o těch nešlechetnících, jenž proti mně povstávají, ušima svýma uslyším.
12 正義的人像棕櫚茂盛,似黎巴嫩的香柏高聳。
Spravedlivý jako palma kvésti bude, a jako cedr na Libánu rozloží se.
13 他們被栽植在上主的殿中,在我們天主的庭院裏繁榮。
Štípení v domě Hospodinově v síňcích Boha našeho kvésti budou.
14 雖已年老,仍然結果,枝葉繁盛,依舊綠茂;
Ještě i v šedinách ovoce ponesou, spanilí a zelení budou,
15 為宣揚上主是多麼正直:我的磐石祂毫沒有不義。
Aby to zvěstováno bylo, že přímý jest Hospodin, skála má, a že nepravosti žádné při něm není.

< 詩篇 92 >