< 詩篇 85 >
1 詠【求賜平安與幸福】 科辣黑子孫的詩歌,交於樂官。 天主,您對您的地域已加垂憐,且將雅各伯的命改善;
Přednímu z kantorů, synů Chóre, žalm. Laskavěs se, Hospodine, někdy ukazoval k zemi své, přivedls zase z vězení Jákoba.
Odpustil jsi nepravost lidu svého, přikryls všeliký hřích jejich. (Sélah)
Zdržels všecken hněv svůj, odvrátils od zůřivosti prchlivost svou.
4 天主,我們的救主,求您復興我們,求您從我們身上消除您的氣憤。
Navratiž se zase k nám, ó Bože spasení našeho, a učiň přítrž hněvu svému proti nám.
Zdaliž na věky hněvati se budeš na nás? A protáhneš zůřivost svou od národu do pronárodu?
Zdaliž ty obrátě se, neobživíš nás, tak aby se lid tvůj veselil v tobě?
Ukaž nám, Hospodine, milosrdenství své, a spasení své dej nám.
8 我要聽天主上主說的話:祂向自己的聖者和子民,以及向祂回心轉意的人,所說的話確實是和平綸音。
Ale poslechnu, co říká Bůh ten silný, Hospodin. Jistě žeť mluví pokoj k lidu svému, a k svatým svým, než aby se nenavracovali zase k bláznovství.
9 祂的救恩必接近敬箋愛祂的人,為使我們在地上久存。
Zajisté žeť jest blízké těm, kteříž se ho bojí, spasení jeho, a přebývati bude sláva v zemi naší.
Milosrdenství a víra potkají se spolu, spravedlnost a pokoj dadí sobě políbení.
Víra z země pučiti se bude, a spravedlnost s nebe vyhlédati.
Dáť také Hospodin i časné dobré, tak že země naše vydá úrody své.
Způsobí to, aby spravedlnost před ním šla, když obrátí k cestě nohy své.