< 詩篇 56 >
1 達味金詩,交與樂官。 天主,求你憐憫我,因為人要謀害我,時時處處有人欺壓我。
Přednímu z kantorů, o němé holubici v místech vzdálených, zlatý žalm Davidův, když ho jali Filistinští v Gát. Smiluj se nade mnou, ó Bože, nebo mne sehltiti chce člověk; každého dne boj veda, ssužuje mne.
Sehltiti mne usilují na každý den moji nepřátelé; jistě žeť jest mnoho válčících proti mně, ó Nejvyšší.
Kteréhokoli dne strach mne obkličuje, v tebe doufám.
4 我全心倚賴天主,並歌頌祂的許諾;我決不怕血肉的人,對我要做什麼。
Boha chváliti budu z slova jeho, v Boha doufati budu, aniž se budu báti, aby mi co mohlo učiniti tělo.
Na každý den slova má převracejí, proti mně jsou všecka myšlení jejich ke zlému.
6 他們群集埋伏,窺伺我的行徑,他們等待時機,謀圖我的性命。
Spolu se scházejí, skrývají se, a šlepějí mých šetří, číhajíce na duši mou.
7 天主,求你審判他們的罪行;求你在盛怒中將異民敉平。
Za nešlechetnost-liž zniknou pomsty? V prchlivosti, ó Bože, smeceš lidi ty.
8 我多次流離失所,你都知悉,我的眼淚聚在你皮囊裏;豈不是也寫在你的書卷內?
Ty má utíkání v počtu máš, schovej slzy mé do láhvice své, a což bys jich v počtu neměl?
9 我幾時呼號你,我的仇敵便退卻,從此我也全知道,天主常扶助我。
A tehdyť obráceni budou zpět nepřátelé moji v ten den, když volati budu; toť vím, že Bůh při mně stojí.
Jáť budu Boha chváliti z slova, Hospodina oslavovati budu z slova jeho.
V Boha doufám, nebudu se báti, aby mi co učiniti mohl člověk.
12 天主,我必遵守向你所許的願,我必要向你償還頌謝的祭獻。
Tobě jsem, Bože, učinil sliby, a protož tobě vzdám chvály.
13 因為你救我脫離死亡,使我的腳免於跌仆,使我能在活人的光明中,在天主的面前行走。
Nebo jsi vytrhl z smrti duši mou, a nohy mé od poklesnutí, tak abych stále chodil před Bohem v světle živých.