< 詩篇 49 >

1 科辣黑後裔歌,用高音,交與樂官。 關於這事,請萬民都要靜聽,普世居民,請你們側耳細聽,
Přednímu kantoru z synů Chóre, žalm. Slyšte to všickni národové, pozorujte všickni obyvatelé zemští.
2 不論貧富無分縉紳百姓,請你們都一一側耳聆聽。
Tak z lidu obecného, jako z povýšených, tak bohatý, jako chudý.
3 我的口要宣講智慧,我的心要思念哲理。
Ústa má mluviti budou moudrost, a přemyšlování srdce mého rozumnost.
4 我要側耳恭聽諺語,我要鼓琴解釋隱語。
Nakloním k přísloví ucha svého, a při harfě vykládati budu přípovídku svou.
5 當陷害我者的毒謀圍我時,在我困厄的日期,我有何所懼?
I proč se báti mám ve dnech zlých, aby nepravost těch, kteříž mi na paty šlapají, mne obklíčiti měla?
6 因為他們只知依恃財產的富足,他們只會誇耀自己金錢的豐裕;
Kteříž doufají v svá zboží, a množstvím bohatství svého se chlubí.
7 但是金錢不能使任何人得救,決不能把人的贖債還給天主,
Žádný bratra svého nijakž vykoupiti nemůže, ani Bohu za něj dáti mzdy vyplacení,
8 因為人命的贖債非常昂貴,任何金錢也決不足以贖回,
(Neboť by velmi drahé musilo býti vyplacení duše jejich, protož nedovedeť toho na věky),
9 不能使人生存久長,不能使人不見死亡。
Aby živ byl věčně, a neviděl porušení.
10 你看,智者死去,愚昧者也同樣沉淪,他們都將自己的財產遺留給別人。
Nebo se vídá, že i moudří umírají, blázen a hovadný člověk zaroveň hynou, zboží svého i cizím zanechávajíce.
11 他們雖然曾以自己的名號,給一些地方命名,但是他們永久的住宅,萬代的居所卻是墳塋。
Myšlení jejich jest, že domové jejich věční jsou, a příbytkové jejich od národu do pronárodu; pročež je po krajinách nazývají jmény svými.
12 人在富貴中絕不能久長,將與牲畜無異,同樣死亡。
Ale člověk v slávě netrvá, jsa podobný hovadům, kteráž hynou.
13 這就是自滿昏愚者的終途,這就是自誇幸運者的末路。
Taková snažnost jejich jest bláznovstvím při nich, však potomci jejich ústy svými to schvalují. (Sélah)
14 他們就如羊群一般被人趕入深坑,死亡要牧放他們,義人要主宰他們。他們的容貌即刻色衰,陰間將是他們的住宅。 (Sheol h7585)
Jako hovada v pekle skladeni budou, smrt je žráti bude, ale upřímí panovati budou nad nimi v jitře; způsob pak oněchno aby zvetšel, z příbytku svého octnou se v hrobě. (Sheol h7585)
15 但是天主必救我靈脫離陰府,因為祂要把我接走。 (Sheol h7585)
Ale Bůh vykoupí duši mou z moci pekla, když mne přijme. (Sélah) (Sheol h7585)
16 不要嫉妒他人變成富翁,不要忌恨他人家產倍增;
Neboj se, když by někdo zbohatl, a když by se rozmnožila sláva domu jeho.
17 因為他死時什麼也不能帶走,他的財產也不能隨著他同去。
Při smrti zajisté ničeho nevezme, aniž sstoupí za ním sláva jeho.
18 他在生時雖我陶醉說:「只要你幸福,人必誇讚你。」
Ačťkoli duši své, pokudž jest živ, lahodí; k tomu chválí jej i jiní, když sobě čistě povoluje:
19 他終要回去和他的祖先相逢,永永遠遠他再不能看到光明。
A však musí se odebrati za věkem otců svých, a na věky světla neuzří.
20 人在富貴中,不深思遠慮,將與牲畜無異,都要死去
Summou: Člověk jsa ve cti, neusrozumí-li sobě, bývá učiněn podobný hovadům, kteráž hynou.

< 詩篇 49 >