詩篇 45
1 科辣黑後裔的訓誨歌，交與樂官。 我的心靈湧溢優雅的言辭，向我君王傾吐我的讚美詩；我舌好像書寫流利的妙筆。
Přednímu kantoru z synů Chóre, na šošannim, vyučující. Píseň o lásce. Vyneslo srdce mé slovo dobré, vypravovati budu písně své o králi, jazyk můj jako péro hbitého písaře.
2 你在世人中最為美麗，你口中流著慈惠，因此天主永遠祝福你。
Krásnější jsi nad všecky syny lidské, rozlita jest i milost ve rtech tvých, proto že jest tobě požehnal Bůh až na věky.
3 英雄！請在腰間佩帶你的刀劍，就是佩帶上你的榮耀和威嚴。
Připaš meč svůj na bedra, ó reku udatný, prokaž důstojnost a slávu svou.
4 願你為了信實和正義驅駕順利，願你的右手指導你驚人的奇事!
A v té slávě své šťastně vyjížděj s slovem pravdy, tichosti a spravedlnosti, a dokáže pravice tvá hrozných věcí.
5 萬民必因你的銳箭屈服於你，君王的眾仇敵必要膽破心悸。
Střely tvé jsou ostré, padati budou od nich před tebou národové, proniknou až k srdci nepřátel královských.
6 上主! 你的御座永遠常存，你治國的權杖無比公允。
Trůn tvůj, ó Bože, jest věčný a stálý, berla království tvého jestiť berla nejupřímější.
7 你愛護正義，你又憎恨罪辜：為這個緣故，你的天主，以喜油傅你，勝過你的伴侶。
Miluješ spravedlnost, a nenávidíš bezbožnosti, protož pomazal tě, Bože, Bůh tvůj olejem veselé nad účastníky tvé.
8 你的衣冠散布沒藥、沉香、與肉桂的芬芳。由象牙宮中奏出絃樂的聲音，使你歡暢；
Mirra, aloe a kassia, všecka roucha tvá voní z paláců, z kostí slonových vzdělaných, nad ty, jenž tě obveselují.
9 列王的公主都成群結隊前來歡迎你，王后佩帶敖非爾金飾，在你右邊侍立。
Dcery králů jsou mezi vzácnými tvými, přístojíť i manželka tobě po pravici v ryzím zlatě.
10 女兒！請聽，請看，也請側耳細聽：忘卻你的民族和你的家庭！
Slyšiž, dcerko, a viz, a nakloň ucha svého, a zapomeň na lid svůj a na dům otce svého.
11 因為君王戀慕你的美艷雅麗，祂是你主，你應向祂俯道至地！
I zalíbí se králi tvá krása; onť jest zajisté Pán tvůj, protož skláněj se před ním.
12 提洛的女兒都前來奉獻禮品，民間的顯要都想得你的歡心。
Tuť i Tyrští s dary, před oblíčejem tvým kořiti se budou bohatí národové.
13 公主穿戴齊備，姍姍來迎，她的衣服全是金絲繡成。
Všecka slavná jest dcera královská u vnitřku, roucho zlatem vytkávané jest oděv její.
14 她身穿繡衣華服，被弔到君王面前，成群的童女陪伴著她，也到你身邊：
V rouše krumpovaném přivedena bude králi, i panny za ní, družičky její, přivedeny budou k tobě.
15 在歡樂歌舞聲中，一齊進入了王宮。
Přivedeny budou s radostí velikou a plésáním, a vejdou na palác královský.
16 你的子孫要承嗣你的先祖；立他們為王，統治普天率土。
Místo otců svých budeš míti syny své, kteréž postavíš za knížata po vší zemi.
17 我要使你的名永垂不朽；萬民將歌頌你至永久。
V pamět uvoditi budu jméno tvé po všecky věky, pročež oslavovati tě budou národové na věky věků.
