詩篇 44
1 科辣黑後裔的訓誨歌，交與樂官。 天主，我們親耳聽見過，祖先也給我們述說過：昔日在他們那一時代，你手所行的偉業。
Přednímu zpěváku z synů Chóre, vyučující. Bože, ušima svýma slýchali jsme, a otcové naši vypravovali nám o skutcích, kteréž jsi činíval za dnů jejich, za dnů starodávních.
2 你為栽培他們，手驅散外人，你為發展他們，曾親自磨難異民。
Tys sám rukou svou vyhnal pohany, a vštípil jsi je; potřel jsi lidi, a je jsi rozplodil.
3 的確，他們佔領了那地，並非靠著自己的刀劍，他們獲得了勝利，並非靠著自己的臂腕；完全是賴著你的右手和你的腕能，並你儀容的光輝，因為你喜愛他們。
Neboť jsou neopanovali země mečem svým, aniž jim rámě jejich spomohlo, ale pravice tvá a rámě tvé, a světlost oblíčeje tvého, proto že jsi je zamiloval.
4 你是我的天主，我的君王，是你使雅各伯打了勝仗。
Ty jsi sám král můj, ó Bože, udílejž hojného spasení Jákobova.
5 仰仗著你，我們克勝了我們的對頭，因你的名，我們踐踏了我們的仇讎。
V toběť jsme protivníky naše potírali, a ve jménu tvém pošlapávali jsme povstávající proti nám.
6 因我從未依恃過我的弓箭，拯救我的，也不是我的刀劍，
Neboť jsem v lučišti svém naděje neskládal, aniž mne kdy obránil meč můj.
7 而是你救我們脫離我們的對頭，是你使痛恨我們的人都蒙羞受辱。
Ale ty jsi nás vysvobozoval od nepřátel našich, a kteříž nás nenávidí, ty jsi zahanboval.
8 我們時時以天主而自豪，永永遠遠歌頌你的名號。
A protož chválíme tě Boha na každý den, a jméno tvé ustavičně oslavujeme. (Sélah)
9 然而現今你拋棄我們，使我們蒙羞受辱，你也不再與我們的軍隊，一同出征為伍；
Ale nyní jsi nás zahnal i zahanbil, a nevycházíš s vojsky našimi.
10 反而使我們在敵人，前轉身敗走，讓那些恨我們的人，劫奪俘虜。
Obrátil jsi nás nazpět, a ti, kteříž nás nenávidí, rozchvátali mezi sebou jmění naše.
11 你使我們有如待宰的羔羊，你使我們漂流而逃亡異邦；
Oddal jsi nás, jako ovce k snědení, i mezi pohany rozptýlil jsi nás.
12 你將你的子民賤價出售，你由售價並未獲財。
Prodal jsi lid svůj bez peněz, a nenadsadils mzdy jejich.
13 你使我們遭受鄰邦的侮辱，四周人民對我們諷刺咒詛；
Vydal jsi nás k utrhání sousedům našim, ku posměchu a ku potupě těm, kteříž jsou vůkol nás.
14 你使我們成了異族的話柄，外邦人都向我們搖頭熱諷。
Uvedl jsi nás v přísloví mezi národy, a mezi lidmi, aby nad námi hlavou zmítáno bylo.
15 我的恥辱終日擺在我的眼前，羞愧也常籠罩著我的臉面：
Na každý den styděti se musím, a hanba tváři mé přikrývá mne,
16 因我聽到侮慢與欺凌者的聲音，又面臨仇敵和尋隙報復的人民。
A to z příčiny řeči utrhajícího a hanějícího, z příčiny nepřítele a vymstívajícího se.
17 我們雖然從未把你忘記，從來沒有違背過你的盟約，但我們身受了這一切災禍。
Všecko to přišlo na nás, a však jsme se nezapomenuli na tě, aniž jsme zrušili smlouvy tvé.
18 我們的心志從來沒有萎靡退縮，我們的腳步也未偏離你的正道；
Neobrátilo se nazpět srdce naše, aniž se uchýlil krok náš od stezky tvé,
19 但你竟將我們拋棄在野犬的邊界，以死亡的陰影把我們遮蓋。
Ačkoli jsi nás byl potřel na místě draků, a přikryl jsi nás stínem smrti.
20 如果我們忘卻了我們天主的聖名，並舉起我們的手朝向外邦的神明：
Kdybychom se byli zapomenuli na jméno Boha svého, a pozdvihli rukou svých k bohu cizímu,
21 難道天主究查不出這事？因為祂洞悉人心的隱密。
Zdaliž by toho Bůh byl nevyhledával? Nebo on zná skrytosti srdce.
22 我們卻是為了你，時常受傷受戕，他們竟將我們視作待宰的群羊。
Anobrž pro tebe mordováni býváme každého dne, jmíni jsme jako ovce k zabití oddané.
23 醒來！我主，你為什麼依舊沉睡？起來！你不要永遠把我們拋棄。
Procitiž, proč spíš, ó Pane? Probudiž se, a nezaháněj nás na věky.
24 你為什麼掩起你的慈顏，不顧我們的痛苦和辛酸？
I pročež tvář svou skrýváš, a zapomínáš se na trápení a ssoužení naše?
25 請看，我們的靈魂已俯伏在灰間，我們的身體已緊貼於地面。
Nebotě se již sklonila až k prachu duše naše, přilnul k zemi život náš.
26 求你站起來，援助我們，因你的慈愛，拯救我們。
Povstaniž k našemu spomožení, a vykup nás pro své milosrdenství.
