< 詩篇 37 >
Žalm Davidův. Nehněvej se příčinou zlostníků, nechtěj záviděti těm, kteříž páší nepravost.
2 因為他們有如青草,快要枯槁,他們有如綠葉,行將零凋。
Nebo jako tráva v náhle podťati budou, a jako zelená bylina uvadnou.
3 你該信賴上主,致力善行,你必安居樂土,享受康寧。
Doufej v Hospodina, a
Těš se v Hospodinu, a dá tobě žádosti srdce tvého.
Uval na Hospodina cestu svou, a slož v něm naději, onť zajisté všecko spraví.
6 祂必使你的義德如光出現,祂必使你的仁義如日中天。
A vyvedeť spravedlnost tvou jako světlo, a nevinu tvou jako poledne.
7 你該在上主面前安心依靠,不要為萬事順心的人煩惱,不要因圖謀不軌的人暴燥;
Mlčelivě se měj k Hospodinu, a očekávej na něj pečlivě. Nekormuť se příčinou toho, jemuž se daří na cestě jeho, příčinou člověka, kterýž provodí, cožkoli umyslil.
8 你應控制憤恨,消除怒火,不要動怒,免得再犯罪過。
Pusť mimo sebe hněv, a zanech prchlivosti; nezpouzej se tak, abys zle činiti chtěl.
9 因為作惡犯罪的人必被剷除;唯有仰望上主的人繼承樂土。
Nebo zlostníci vypléněni budou, ale ti, kteříž očekávají na Hospodina, dědičně zemí vládnouti budou.
10 惡人再過片刻,就不知所在,詳察他的住所,也不復存在。
Po malé chvíli zajisté, anť bezbožníka nebude, a pohledíš na místo jeho, anť ho již není.
Ale tiší dědičně obdrží zemi, a rozkoš míti budou ve množství pokoje.
Zle myslí bezbožník o spravedlivém, a škřipí na něj zuby svými,
Ale Hospodin směje se jemu; nebo vidí, že se přibližuje den jeho.
14 惡人拔劍張弓,想毀滅貧困微弱的人,想屠殺操行正直的人;
Vytrhujíť bezbožníci meč, a natahují lučiště své, aby porazili chudého a nuzného, aby hubili ty, kteříž jsou ctného obcování;
15 他們的劍反刺穿他們的心肝,他們的弓將被折得破爛不堪。
Ale meč jejich vejde v jejich srdce, a lučiště jejich budou polámána.
Lepší jest málo, což má spravedlivý, než veliká bohatství bezbožníků mnohých.
17 因為惡人的手臂將被折斷,義人卻有上主作支援。
Nebo ramena bezbožných polámána budou, spravedlivé pak zdržuje Hospodin.
Znáť Hospodin dny upřímých, protož dědictví jejich na věky zůstane.
19 在患難之時,他們必不蒙羞,在饑饉之日,他們必得飽飫。
Nebudouť zahanbeni v čas zlý, a ve dnech hladu nasyceni budou;
20 惡人和上主的仇人必要沉淪,像沃野的鮮花一樣凋零,必要像煙霧一般消散無影。
Ale bezbožníci zahynou, a nepřátelé Hospodinovi, jak tuk beranů s dymem mizí, tak zmizejí.
Vypůjčuje bezbožník, a nemá co oplatiti, ale spravedlivý milost činí, a rozdává.
22 上主祝福的人將繼承福地,上主咒罵的人將被除滅跡。
Nebo požehnaní ode Pána zemí vládnouti budou, ale zlořečení od něho budou vypléněni.
Krokové člověka spravedlivého od Hospodina spravováni bývají, a cestu jeho libuje.
24 他縱或失足,也不致顛仆,因為上主扶持著他的手。
Jestliže by upadl, neurazí se; nebo Hospodin drží jej za ruku jeho.
25 我作過幼童,現今已年老,從未見過正義的人被棄掉。也未見過他的後裔行乞討。
Mlad jsem byl, a sstaral jsem se, a neviděl jsem spravedlivého opuštěného, ani semene jeho žebrati chleba.
Každého dne milost činí, i půjčuje, a však símě jeho jest v požehnání.
Odstup od zlého, a čiň dobré, a bydliti budeš na věky.
28 上主愛慕正義,必不拋棄自己的聖徒;乖戾歹徒必被消滅,惡人的子孫必被剷除。
Nebo Hospodin miluje soud, a neopouští svatých svých, na věky v stráži jeho budou; símě pak bezbožníků bude vypléněno.
Ale spravedliví ujmou zemi dědičně, a na věky v ní přebývati budou.
Ústa spravedlivého mluví moudrost, a jazyk jeho vynáší soud.
Zákon Boha jeho jest v srdci jeho, pročež nepodvrtnou se nohy jeho.
Špehujeť bezbožník po spravedlivém, a hledá ho zahubiti;
33 上主絕不將義人棄於惡人手中,上主審判時,也決不判義人受刑。
Ale Hospodin ho nenechá v ruce jeho, aniž ho dopustí potupiti, když by souzen byl.
34 你常仰望上主,遵循祂的道路:祂必要舉揚你,使你承受樂土;當祂剷除惡人時,你將欣然目睹。
Očekávejž tedy na Hospodina, a ostříhej cesty jeho, a on tě povýší, abys dědičně obdržel zemi, z níž že vykořeněni budou bezbožníci, uhlédáš.
35 我曾見過惡人橫極一時,像茂盛的橡樹滋長不息。
Viděl jsem bezbožníka hrozné síly, an se rozložil jako zelený samorostlý strom.
36 當我再經過時,竟已不在眼前,我雖到處尋覓,再也沒有尋見。
Ale tudíž pominul, a aj nebylo ho; nebo hledal jsem ho, a není nalezen.
37 求你對正人注視,對君子觀看,愛好和平的人,子嗣必定連綿。
Pozor měj na pobožného, a viz upřímého, žeť takového člověka poslední věci jsou potěšené,
Přestupníci pak že tolikéž vyhlazeni budou, a bezbožníci naposledy vyťati.
39 義人的救護是來自上主,祂是我們困厄時的護守;
Ale spasení spravedlivých jest od Hospodina, onť jest síla jejich v času ssoužení.
40 上主必多扶持助佑,解救他們脫離惡人,上主必予拯救,因他們曾向祂投奔
Spomáháť jim Hospodin, a je vytrhuje, vytrhuje je od bezbožníků, a zachovává je; nebo doufají v něho.