詩篇 31
1 達味詩歌，交與樂官。 上主，我投靠你，總不會受辱，求你憑你的公義將我救出；
Přednímu zpěváku, žalm Davidův. V tebe, Hospodine, doufám, nedejž mi zahanbenu býti na věky, pro spravedlnost svou vysvoboď mne.
2 求你側你的耳聽我，速來救我：作我避難的磐石，獲救的城堡。
Nakloň ke mně ucha svého, rychle vytrhni mne; budiž mi pevnou skalou a domem ohraženým, abys mne zachoval.
3 因為因為你是我的磐石，我的城堡，為你的名，求你引導我指教我。
Nebo skála má a hrad můj ty jsi, protož pro jméno své veď i doveď mne.
4 求你救我脫免暗布的網羅，因為唯有你是我的避難所。
Vyveď mne z leči, kterouž polékli na mne; nebo síla má ty jsi.
5 我將我的靈魂託於你的掌握，上主，忠實的天主，你必拯救我。
V ruce tvé poroučím ducha svého, nebo jsi mne vykoupil, Hospodine, Bože silný a věrný.
6 拜虛無偶像的人，你深惡痛絕。上主，然而我卻對你全心信賴。
Nenávidím těch, kteříž následují pouhých marností, nebo já v Hospodinu naději skládám.
7 我要因你的慈愛喜樂歡暢，因為你曾俯視我的慘狀，體會我心靈所受的悲傷；
Plésati a radovati se budu v milosrdenství tvém, že jsi vzezřel na mé trápení, a poznal jsi v ssoužení duši mou.
8 你沒有將我交於敵之手，反而使我穩立於廣闊之處。
Aniž jsi mne zavřel v ruce nepřítele, ale postavil jsi na širokosti nohy mé.
9 上主，求你可憐我，因為我陷入困苦，我的眼、心靈和肺腑，全因憂傷而頹喪。
Smiluj se nade mnou, Hospodine, nebo jsem ssoužen, tak že usvadla zámutkem tvář má, duše má, i život můj.
10 我的生命因憂傷而耗盡，我的歲月在哭泣中消逝，我的精力因悲傷衰退，我的骸骨也已枯槁腐蝕。
Žalostí zajisté zhynulo zdraví mé, a léta má od úpění, zemdlena bídou mou síla má, a kosti mé vyprahly.
11 我的仇敵都辱罵我，我的四鄰都恥笑我，我的知己憎恨我，路上的行人都遠避我。
U všech nepřátel svých jsem v pohanění, a nejvíce u sousedů, známým pak svým jsem strašidlem; kteříž mne vídají vně, utíkají přede mnou.
12 我被人全心忘掉，有如死人，活像一個破舊拋棄的瓦盆。
Vyšel jsem z paměti tak, jako mrtvý, učiněn jsem jako nádoba rozražená.
13 當我聽到許多人在嘯，恐怖瀰漫四境，他們在群集商議攻擊我，謀奪我的性命；
Nebo slýchám utrhání mnohých, strach odevšad, když se proti mně spolu puntují, lstivě přemýšlejíce, jak by odjali duši mou.
14 我仍舊依靠你，上主，我說：你是我的天主！
Ale já v tobě naději skládám, Hospodine; řekl jsem: Bůh můj jsi ty.
15 我的命運全掌握於你手，求你救我脫離我的敵手，擺脫一切迫害我的仇讎。
V rukou tvých jsou časové moji, vytrhni mne z ruky nepřátel mých a těch, kteříž mne stihají.
16 求以你的慈容，光照你僕，求以你的仁慈把我救出。
Osvěť tvář svou nad služebníkem svým, zachovej mne pro milosrdenství své.
Hospodine, ať nejsem zahanben, nebo jsem tě vzýval; nechať jsou zahanbeni bezbožníci, a skroceni v pekle. (Sheol h7585)
18 願那些驕傲自大，口出妄言，說謊攻擊義人的唇舌啞瘖!
Oněmějte rtové lživí, kteříž mluví proti spravedlivému tvrdě, pyšně a s potupou.
19 上主，你為敬愛你的人所保留的恩澤，是何等的豐盛！你在人前施予投奔於你者的慈惠，又是何等寬宏！
Ó jak veliká jest dobrotivost tvá, kterouž jsi odložil těm, jenž se bojí tebe, a kterouž jsi činíval doufajícím v tebe před syny lidskými.
20 你將他們掩護在你儀容的影下，免遭世人的重創；又將他們隱藏在你帳幕的裏面，免遭口舌的中傷。
Ty je skrýváš v skrýši oblíčeje svého před vysokomyslností člověka, skrýváš je jako v stanu před jazyky svárlivými.
21 願上主受讚美，因為他在堅固的城內，向我特別顯出祂那奇妙無比的慈愛，
Požehnaný buď Hospodin, nebo prokázal ke mně divné milosrdenství své jako v městě ohraženém.
22 我雖在惶恐中說：「我已被驅逐離開你前。」但我一呼求你，你即刻俯允我的呼聲哀嘆。
Já zajisté když jsem pospíchal, řekl jsem: Zavrženť jsem od očí tvých, ale ty jsi vyslyšel hlas pokorných modliteb mých, když jsem k tobě volal.
23 眾聖徒！你們應愛慕上主，因祂保祐信徒，但祂對蠻橫的人，必加以嚴厲的報復。
Milujtež Hospodina všickni svatí jeho, neboť ostříhá věřících Hospodin, a též odplací vrchovatě tomu, kdož pýchu provodí.
24 凡一切信賴上主的人們，請勇敢鼓起你們的心神。
Zmužile sobě čiňte, (a posilní Bůh srdce vašeho), všickni, kteříž naději máte v Hospodinu.
