< 詩篇 3 >
1 【困苦人的祈禱】 達味詩歌,作於逃避其子阿貝沙隆時。 上主,迫害我的人,不可勝數! 攻擊我的人,成群結隊!
Žalm Davidův, když utíkal před Absolonem synem svým. Hospodine, jakť jsou mnozí nepřátelé moji! Mnozí povstávají proti mně.
Mnozí mluví o duši mé: Nemáť tento žádné pomoci v Bohu.
3 但是你,上主,是圍護我的盾牌,是我的榮耀,常使我首昂頭抬。
Ale ty, Hospodine, jsi štítem vůkol mne, slávou mou, a kterýž povyšuješ hlavy mé.
Hlasem svým volal jsem k Hospodinu, a vyslyšel mne s hory svaté své. (Sélah)
Já jsem lehl, a spal jsem, i zas procítil; nebo mne zdržoval Hospodin.
Nebuduť se báti mnoha tisíců lidí, kteříž se vůkol kladou proti mně.
7 上主,請你興起奮發;我的天主,求你救拔,因為你擊破了我仇敵的腮頰,你打破眾惡人的門牙。
Povstaniž, Hospodine, zachovej mne, Bože můj, kterýž jsi zbil všech nepřátel mých líce, a zuby bezbožníků zvyrážel.
Tvéť, ó Hospodine, jest spasení, a nad lidem tvým požehnání tvé. (Sélah)