< 詩篇 114 >
Když vycházel Izrael z Egypta, a rodina Jákobova z národu jazyka cizího,
Byl Juda posvěcením jeho, Izrael panováním jeho.
To když vidělo moře, uteklo, Jordán nazpět se obrátil.
Hory poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata.
Coť bylo, ó moře, že jsi utíkalo? Jordáne, že jsi nazpět se obrátil?
6 山嶽,您們為什麼跳躍像公羊?丘陵,您們為什麼舞蹈似羔羊?
Ó hory, že jste poskakovaly jako skopci, pahrbkové jako jehňata?
7 大地,您應該在上主的面前,在雅各伯的天主面前搖撼,
Pro přítomnost Panovníka třásla jsem se já země, pro přítomnost Boha Jákobova,
Kterýž obrací i tu skálu v jezero vod, a škřemen v studnici vod.