< 箴言 1 >
Přísloví Šalomouna syna Davidova, krále Izraelského,
Ku poznání moudrosti a cvičení, k vyrozumívání řečem rozumnosti,
K dosažení vycvičení v opatrnosti, spravedlnosti, soudu a toho, což pravého jest,
Aby dána byla hloupým důmyslnost, mládenečku umění a prozřetelnost.
5 使智慧者聽了,增加學識;使明達人聽了,汲取智謀,
Když poslouchati bude moudrý, přibude mu umění, a rozumný bude vtipnější,
6 好能明瞭箴言和譬喻,明瞭智者的言論和他們的隱語。
K srozumění podobenství, a výmluvnosti řeči moudrých a pohádkám jejich.
7 敬畏上主是智慧的肇基;只有愚昧人蔑視智慧和規律。
Bázeň Hospodinova jest počátek umění, moudrostí a cvičením pohrdají blázni.
8 我兒,你應聽你父親的教訓,不要拒絕你母親的指教,
Poslouchej, synu můj, cvičení otce svého, a neopouštěj naučení matky své.
Neboť to přidá příjemnosti hlavě tvé, a bude zlatým řetězem hrdlu tvému.
Synu můj, jestliže by tě namlouvali hříšníci, nepřivoluj.
11 如果他們說:「來跟我們去暗算某人,無故地陷害無辜。
Jestliže by řekli: Poď s námi, úklady čiňme krvi, skryjeme se proti nevinnému bez ostýchání se;
12 我們要像陰府一樣活活地吞下他們,把他們整個吞下去,有如墮入深坑裏的人; (Sheol )
Sehltíme je jako hrob za živa, a v cele jako ty, jenž sstupují do jámy; (Sheol )
13 這樣,我們必獲得各種珍寶,以贓物充滿我們的房屋。
Všelijakého drahého zboží dosáhneme, naplníme domy své loupeží;
Vrz los svůj mezi nás, měšec jeden budeme míti všickni:
15 我兒,你不要與他們同流合污,該使你的腳遠離他們的道路,
Synu můj, nevycházej na cestu s nimi, zdrž nohu svou od stezky jejich;
Nebo nohy jejich ke zlému běží, a pospíchají k vylévání krve.
Jistě, že jakož nadarmo roztažena bývá sít před očima jakéhokoli ptactva,
Tak tito proti krvi své ukládají, skrývají se proti dušem svým.
19 這就是謀財害命者的末路:他必要送掉自己的性命。
Takovéť jsou cesty každého dychtícího po zisku, duši pána svého uchvacuje.
Moudrost vně volá, na ulicech vydává hlas svůj.
V největším hluku volá, u vrat brány, v městě, a výmluvnosti své vypravuje, řka:
22 無知的人,你們喜愛無知;輕狂的人,你們樂意輕狂;愚昧的人,你們憎恨知識,要到何時呢﹖
Až dokud hloupí milovati budete hloupost, a posměvači posměch sobě libovati, a blázni nenáviděti umění?
23 你們應回心聽我的勸告。看,我要向你們傾吐我的心意,使你們瞭解我的言詞。
Obraťtež se k domlouvání mému. Hle, vynáším vám ducha svého, a v známost vám uvodím slova svá.
24 但是,我呼喚了,你們竟予以拒絕;我伸出了手,誰也沒有理會。
Poněvadž jsem volala, a odpírali jste; vztahovala jsem ruku svou, a nebyl, kdo by pozoroval,
Anobrž strhli jste se všeliké rady mé, a trestání mého jste neoblíbili:
26 因此,你們遭遇不幸時,我也付之一笑;災難臨到你們身上時,我也一笑置之。
Pročež i já v bídě vaší smáti se budu, posmívati se budu, když přijde to, čehož se bojíte,
27 當災難如暴風似的襲擊你們,禍害如旋風似的捲去你們,困苦憂患來侵襲你們時,我也置之不顧。
Když přijde jako hrozné zpuštění to, čehož se bojíte, a bída vaše jako bouře nastane, když přijde na vás trápení a ssoužení.
28 那時,他們呼求我,我必不答應:他們尋找我,必尋不著我;
Tehdy volati budou ke mně, a nevyslyším; ráno hledati mne budou, a nenaleznou mne.
Proto že nenáviděli umění, a bázně Hospodinovy nevyvolili,
Aniž povolili radě mé, ale pohrdali všelikým domlouváním mým.
Protož jísti budou ovoce skutků svých, a radami svými nasyceni budou.
32 的確,無知者的執迷不悟殺害了自己;愚昧人的漠不關心斷送了自己。
Nebo pokoj hloupých zmorduje je, a štěstí bláznů zahubí je.
33 但是,那聽從我的,必得安居,不怕災禍,安享太平。
Ale kdož mne poslouchá, bydliti bude bezpečně, pokoj maje před strachem zlých věcí.