箴言 14
1 智慧的婦女，足以興家；愚昧的婦女，親手將家拆毀。
Moudrá žena vzdělává dům svůj, bláznice pak rukama svýma boří jej.
2 履行正路的人，敬畏上主；愛走曲徑的人，輕視上主。
Kdo chodí v upřímnosti své, bojí se Hospodina, ale převrácený v cestách svých pohrdá jím.
3 愚昧人口中，有傲慢的根苗；智慧人的唇舌，是自己的保障。
V ústech blázna jest hůl pýchy, rtové pak moudrých ostříhají jich.
4 沒有耕牛，沒有五穀；耕牛愈雄壯，收穫愈豐富。
Když není volů, prázdné jsou jesle, ale hojná úroda jest v síle volů.
5 忠實的證人，決不說謊；虛偽的證人，謊言連篇。
Svědek věrný neklamá, ale svědek falešný mluví lež.
6 輕狂人求智，只屬徒然；明智人求知，卻很容易。
Hledá posměvač moudrosti, a nenalézá, rozumnému pak umění snadné jest.
7 你應遠離愚昧的人，由他口中決得不到明哲。
Odejdi od muže bláznivého, když neseznáš při něm rtů umění.
8 明智人的智慧，在於審察自己的行徑；愚昧人的昏愚，在於自欺欺人。
Moudrost opatrného jest, aby rozuměl cestě své, bláznovství pak bláznů ke lsti.
9 罪孽住在愚昧人中，恩愛與正直人為伍。
Blázen přikrývá hřích, ale mezi upřímými dobrá vůle.
10 心頭的愁苦，唯有自己知；心中的喜樂，他人無分享。
Srdce ví o hořkosti duše své, a k veselí jeho nepřimísí se cizí.
11 邪僻人的家庭，必遭破壞；正直人的帳幕，卻要興隆。
Dům bezbožných vyhlazen bude, ale stánek upřímých zkvetne.
12 有些道路，看來正直；走到盡頭，卻是死路。
Cesta zdá se přímá člověku, a však dokonání její jest cesta k smrti.
13 連在歡笑中，心亦有感傷；歡笑的結局，往往是痛苦。
Také i v smíchu bolí srdce, a cíl veselí jest zámutek.
14 變心的人，必自嘗其果；良善的人，必得其善報。
Cestami svými nasytí se převrácený srdcem, ale muž dobrý štítí se jeho.
15 幼稚的人，有話必信；明智的人，步步謹慎。
Hloupý věří každému slovu, ale opatrný šetří kroku svého.
16 智慧人戒避邪惡，愚昧人驕矜自負。
Moudrý bojí se a odstupuje od zlého, ale blázen dotře a smělý jest.
17 易怒的人，做事昏愚；慎思的人，事事含忍。
Náhlý se dopouští bláznovství, a muž myšlení zlých v nenávisti bývá.
18 愚昧的人，以愚昧為基業；明智的人，以知識為冠冕。
Dědičně vládnou hlupci bláznovstvím, ale opatrní bývají korunováni uměním.
19 歹徒將伏在善人面前，惡人將跪在義人門前。
Sklánějí se zlí před dobrými, a bezbožní u bran spravedlivého.
20 貧窮的人，為親朋所厭；富貴的人，則高朋滿座。
Také i příteli svému v nenávisti bývá chudý, ale milovníci bohatého mnozí jsou.
21 藐視近人，便是犯罪；憐憫苦人，纔是有福。
Pohrdá bližním svým hříšník, ale kdož se slitovává nad chudými, blahoslavený jest.
22 陰謀邪惡的人，豈非走入歧途﹖策劃行善的人，必獲慈惠忠誠。
Zajisté žeť bloudí, kteříž ukládají zlé; ale milosrdenství a pravda těm, kteříž smýšlejí dobré.
23 一切勞苦皆有利益；只有閒談，引人貧窮。
Všeliké práce bývá zisk, ale slovo rtů jest jen k nouzi.
24 智慧人的冠冕，是他們的機智；愚昧人的冠冕，是他們的糊塗。
Koruna moudrých jest bohatství jejich, bláznovství pak bláznivých bláznovstvím.
25 忠實的見證，救人性命；作假證的人，危害他人。
Vysvobozuje duše svědek pravdomluvný, ale lstivý mluví lež.
26 敬畏上主，是穩固的靠山；為他的子孫，也是個避難所。
V bázni Hospodinově jestiť doufání silné, kterýž synům svým útočištěm bude.
27 敬畏上主，是生命的泉源，使人脫免死亡的羅網。
Bázeň Hospodinova jest pramen života, k vyhýbání se osídlům smrti.
28 人民眾多，是君王的光榮；庶民缺少，是王侯的沒落。
Ve množství lidu jest sláva krále, ale v nedostatku lidu zahynutí vůdce.
29 緩於發怒的人，必甚有見識；脾氣暴躁的人，必大顯愚昧。
Zpozdilý k hněvu hojně má rozumu, ale náhlý pronáší bláznovství.
30 心平氣和，使身體康健；心懷嫉忌，使骨骸腐蝕。
Život těla jest srdce zdravé, ale hnis v kostech jest závist.
31 欺壓窮人的，就是凌辱他的造主；憐恤苦人的，就是尊敬他的造主。
Kdo utiská chudého, útržku činí Učiniteli jeho; ale ctí jej, kdož se slitovává nad chudým.
32 惡人因自己的邪惡，必被毀滅；義人因自己的正義，有所憑藉。
Pro zlost svou odstrčen bývá bezbožný, ale naději má i při smrti své spravedlivý.
33 智慧居於哲人的心中，愚人的懷中一無所見。
V srdci rozumného odpočívá moudrost, co pak jest u vnitřnosti bláznů, nezatají se.
34 正義能以興邦立國，罪惡卻使人民衰落。
Spravedlnost zvyšuje národ, ale hřích jest ku pohanění národům.
35 明哲的臣僕，蒙受君王的寵幸；無用的臣僕，必遭君王的盛怒。
Laskav bývá král na služebníka rozumného, ale hněviv na toho, kterýž hanbu činí.
