耶利米哀歌 2
1 怎麼! 上主竟然發怒，使熙雍女郎暗淡無光! 將以色列的榮華由高天拋在地上! 在他震怒之日，不再想念自己的腳凳!
Jak hustým oblakem prchlivosti své přikryl Pán dceru Sionskou! Shodil s nebe na zem slávu Izraelovu, aniž se rozpomenul na podnože noh svých v den prchlivosti své.
2 上主毫不留情地破壞了雅各伯所有的牧場；他滿含怒氣，夷平了猶大女郎的一切保壘，將她的君王及首長推倒在地，加以侮辱。
Sehltil Pán beze vší lítosti všecky příbytky Jákobovy, zbořil v prchlivosti své ohrady dcery Judské, udeřil jimi o zem, v potupu uvedl království i knížata její.
3 他怒火炎炎，粉碎了以色列的一切勢力；在仇人前，抽回他的右手；他像吞滅四周的烈火，焚燒了雅各伯；
Odťal v rozpálení hněvu všecken roh Izraelův, odvrátil zpět pravici svou od nepřítele, a rozpáliv se proti Jákobovi jako oheň plápolající, pálí do cela vůkol.
4 他像敵人一樣，安穩地舉起自己的右手；拉開他的弓。像敵人似的屠殺了一切英俊的少年；在熙雍女郎的帳幕內，發洩了他似火的烈怒。
Natáhl lučiště své jako nepřítel, postavil pravici svou jako protivník, i zbil všecky nejzdařilejší z lidu, a vylil do stánku dcery Sionské jako oheň prchlivost svou.
5 上主好像一個仇人，毀滅了以色列，毀滅了她所有的宮室，蕩平了她的一切保壘，增加猶大女郎的哀號哭泣。
Učiněn jest Pán podobný nepříteli, sehltil Izraele, sehltil všecky paláce jeho, zkazil ohrady jeho, a rozmnožil v lidu Judském zámutek a žalost.
6 上主像破壞園圃一樣，破壞了他自己的帷幔，毀滅了自己的會幕，使人在熙雍忘卻慶節和安息日；他在烈怒下，廢棄了君王和司祭。
Mocí zajisté odtrhl jako od zahrady plot svůj, zkazil stánek svůj, v zapomenutí uvedl Hospodin na Sionu slavnost a sobotu, a v prchlivosti hněvu svého zavrhl krále i kněze.
7 上主厭棄了自己的祭壇，嫌惡了自己的聖所；將宮殿的牆垣交在敵人手中，讓他們在上主的殿宇內，叫囂喧嚷，好像節日一樣。
Zavrhl Pán oltář svůj, v ošklivost vzal svatyni svou, vydal v ruku nepřítele zdi a paláce Sionské; křičeli v domě Hospodinově jako v den slavnosti.
8 上主已經決意毀壞熙雍女郎的牆垣，既展開了繩索，決不抽回自己的手，直到將它完全推翻，使城郭和保壘哀哭，一同傾覆。
Uložiltě Hospodin zkaziti zed dcery Sionské, roztáhl šňůru, a neodvrátil ruky své od zhouby; pročež val i zed kvílí, a spolu mdlejí.
9 城門已陷於地中，上主已折斷她的門閂，她的君王首長，流落異鄉，再沒有法律；她的眾先知也不再獲得上主的神視。
Poraženy jsou na zem brány její, zkazil a polámal závory její; král její i knížata její mezi pohany. Není ani zákona, proroci také její nemívají vidění od Hospodina.
10 熙雍女郎的眾長老，坐在地上默然不語，頭上撒上灰土，腰間束著麻衣；耶路撒冷的處女都俯首至地。
Starší dcery Sionské usadivše se na zemi, mlčí, posýpají prachem hlavy své, a přepasují se žíněmi panny Jeruzalémské, svěšují k zemi hlavy své.
11 我的眼痛哭，至於失明，五內沸騰，肝腦塗地。眼見我的女兒──人民遭受摧殘，眼看著幼童乳兒昏厥在城中的街道上。
Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé, a vykydla se na zem játra má, pro potření dcery lidu mého, když i nemluvňátka a prsí požívající na ulicích města se svírají.
12 他們對母親說：「那裏有餅有酒﹖」他們在城中的街道上，正奄奄一息，有如受傷的人，在母親的懷中，氣絕夭折!
A říkají matkám svým: Kdež jest obilé a víno? když se jako zraněný svírají po ulicích města, a vypouštějí duše své na klíně matek svých.
13 耶路撒冷女郎! 我可用什麼來譬喻你，拿什麼來比擬你呢﹖處女，熙雍女郎! 我可用什麼來幫助你，拿什麼來安慰你呢﹖因為你的創傷，浩大如海，又有誰能夠治愈你﹖
Kohoť za svědka přivedu? Koho připodobním k tobě, ó dcero Jeruzalémská? Koho tobě přirovnám, abych tě potěšil, panno dcero Sionská? Nebo veliké jest jako moře potření tvé. Kdož by tě zhojiti mohl?
14 你的眾先知有關你的神視，盡是虛幻欺詐；他們從未揭露你的罪惡，以挽回你的命運；他們關於你所提供的神諭，盡是虛幻和騙局。
Proroci tvoji předpovídali tobě lživé a ničemné věci, a neodkrývali nepravosti tvé, aby odvrátili zajetí tvé, ale předpovídali tobě těžkosti, oklamání a vyhnání.
15 所有過路的人，都向你鼓掌，向耶路撒冷女郎噓唏，且搖頭說：「難道這就是人人所說美麗無比，全世界的喜悅﹖」
Všickni, kteříž jdou cestou, tleskají nad tebou rukama, diví se a potřásají hlavou svou za tebou, dcero Jeruzalémská, říkajíce: To-li jest to město, o němž říkávali, že jest nejkrásnější a utěšením vší země?
16 你的仇人都向你張開口，噓唏而切齒說：「我們終於吞滅了她! 這就是我們所期待的一日，我們終於得到手，終於看見了! 」
Všickni nepřátelé tvoji rozdírají na tebe ústa svá, hvízdají a škřipí zuby, říkajíce: Sehlťme ji. Totoť jest jistě ten den, jehož jsme očekávali; jižtě nastal, vidíme.
17 上主實踐了自己的計劃，完成了他昔日所宣告的斷語；實行破壞，毫無憐憫，使仇人幸災樂禍，使敵人高舉他的角。
Učinil Hospodin to, což byl uložil, splnil řeč svou, kterouž přikazoval ode dnů starodávních, bořil bez lítosti, a obveselil nad tebou nepřítele, povýšil rohu protivníků tvých.
18 處女，熙雍女郎! 你應該從心裏呼號上主；白天黑夜，讓眼淚像江河般地湧流，不要歇息也不要讓你的眼睛休息。
Vykřikovalo srdce jejich proti Pánu. Ó ty zdi dcery Sionské, vylévej jako potok slzy dnem i nocí, nedávej sobě odpočinutí, aniž se spokojuj zřítelnice oka tvého.
19 夜間每到交更時分，你該起來哀禱，像傾水似的，向上主傾訴你心；應為了你嬰兒的性命，向上主舉起你的雙手，因為他們因饑餓而昏迷街頭!
Vstaň, křič v noci, při počátku bdění, vylévej jako vodu srdce své před oblíčejem Páně; pozdvihuj k němu rukou svých za život dítek svých svírajících se hladem, na rohu všech ulic, a rci:
20 上主，請你迴目憐視! 你這樣做，究竟是對付誰呢﹖難道婦女應該吃掉自己的兒子﹖吃掉自己孕育的嬰兒﹖難道在上主的聖所裏，應該殺死司祭和先知﹖
Pohleď, Hospodine, a popatř, komu jsi tak kdy učinil? Zdaliž jídají ženy plod svůj, nemluvňátka rozkošná? Zdaliž mordován býti má v svatyni Páně kněz a prorok?
21 街上遍地躺臥的，盡是孩童和老人；喪身刀下的，盡是我的處女和少年；在你震怒之日，你斬殺誅戮，毫不留情。
Leží na zemi po ulicích mladý i starý, panny mé i mládenci moji padli od meče, zmordoval jsi je, a zbil v den prchlivosti své bez lítosti.
22 你由四方給我召來施行恐怖的人，好像過節一樣；在上主發怒之日，無人能夠逃脫，或者幸免；我孕育撫養的，我的仇人都殺盡滅絕。
Svolal jsi jako ke dni slavnosti z vůkolí ty, jichž se velice straším, a nebylo v den prchlivosti Hospodinovy, kdo by ušel neb pozůstal. Kteréž jsem na rukou pěstovala a vychovala, ty nepřítel můj do konce zhubil.
