約伯記 6
1 約伯回答說：
Odpovídaje pak Job, řekl:
2 恨不得有人衡量衡量我的痛苦，把我所受的災禍一起放在天秤上!
Ó kdyby pilně zváženo bylo hořekování mé, a bída má na váze aby spolu vyzdvižena byla.
3 它們重過海岸的沙粒，難怪我出言冒失。
Jistě že by se nad písek mořský těžší ukázala, pročež mi se i slov nedostává.
4 因為全能者的箭射中了我，我的心靈喝盡它們的毒汁，天主的恐嚇列陣攻擊我。
Nebo střely Všemohoucího vězí ve mně, jejichž jed vysušil ducha mého, a hrůzy Boží bojují proti mně.
5 野驢有青草，難道還嘶叫﹖牛對著草料，難道還吼鳴﹖
Zdaliž řve divoký osel nad mladistvou travou? Řve-liž vůl nad picí svou?
6 淡而無鹽的食物，豈能下咽﹖蛋白能有什麼滋味﹖
Zdaliž jedí to, což neslaného jest, bez soli? Jest-liž chut v věci slzké?
7 這使我厭惡的食物，我實不願沾唇。
Ach, kterýchž se ostýchala dotknouti duše má, ty jsou již bolesti těla mého.
8 惟願我的祈求實現，願天主滿全我的希望!
Ó by se naplnila žádost má, a aby to, čehož očekávám, dal Bůh,
9 願天主擊毀我，鬆手使我消滅!
Totiž, aby se líbilo Bohu setříti mne, vztáhnouti ruku svou, a zahladiti mne.
10 這樣，我仍有安慰，在悽慘的痛苦中，仍然喜悅，因為我沒有違犯聖者的教訓。
Neboť mám ještě, čím bych se potěšoval, (ačkoli hořím bolestí, aniž mne Bůh co lituje), že jsem netajil řečí Nejsvětějšího.
11 我有什麼力量使我期待，有什麼結局使我拖延生命﹖
Nebo jaká jest síla má, abych potrvati mohl? Aneb jaký konec můj, abych prodlel života svého?
12 我的力量豈有巖石之堅﹖我的肉身豈是銅製的﹖
Zdali síla má jest síla kamenná? Zdali tělo mé ocelivé?
13 在我內還能找到什麼作援助﹖任何扶助豈不都遠離了我﹖
Zdaliž pak obrany mé není při mně? Aneb zdravý soud vzdálen jest ode mne,
14 誰不憐憫自己的友人，就是放棄了敬畏天主之心。
Proti tomu, jehož lítostivost k bližnímu mizí, a kterýž bázeň Všemohoucího opustil?
15 我的兄弟們詭詐有如溪水，有如水過即乾的河床。
Bratří moji zmýlili mne jako potok, pominuli jako prudcí potokové,
16 溪水因結冰而混濁，積雪掩蓋在其上；
Kteříž kalní bývají od ledu, a v nichž se kryje sníh.
17 季節一溫暖，溪水即竭，天氣一炎熱，河床即乾。
V čas horka vysychají; když sucho bývá, mizejí z místa svého.
18 商隊離開大道，走入荒野，因而喪命。
Sem i tam roztěkají se od toku svého obecného, v nic se obracejí a hynou.
19 特瑪的商隊觀望，舍巴的客旅期待，
To vidouce houfové jdoucích z Tema, zástupové Sabejských, jenž naději měli v nich,
20 但他們的希望落了空，他們不管到了那裏，必狼狽不堪。
Zastyděli se, že v nich doufali; nebo přišedše až k nim, oklamáni jsou.
21 現今你們待我也是一樣：看見了我，就驚惶失措。
Tak zajisté i vy byvše, nejste; vidouce potření mé, děsíte se.
22 難道我說過：「請送我禮物! 把你們的財產送我一分﹖
Zdali jsem řekl: Přineste mi, aneb z zboží svého udělte darů pro mne?
23 救我擺脫仇人的權勢，贖我脫離殘暴者的掌握﹖」
Aneb: Vysvoboďte mne z ruky nepřítele, a z ruky násilníků vykupte mne?
24 請教訓我! 我必靜聽。我有什麼錯，請指示我!
Poučte mne, a budu mlčeti, a v čem bych bloudil, poslužte mi k srozumění.
25 正義的言詞是多麼甘美! 但你們的責斥是指摘什麼﹖
Ó jak jsou pronikavé řeči upřímé! Ale co vzdělá obviňování vaše?
26 你們豈能只在言詞上吹毛求疵﹖以絕望者的話當耳邊風﹖
Zdali jen z slov mne viniti myslíte, a převívati řeči choulostivého?
27 你們只想對孤兒擲骰下注，以你們的朋友作商品。
Také i na sirotka se obořujete, anobrž jámu kopáte příteli svému.
28 現今請你們注視我，在你們注視之下，我決不說謊。
A protož nyní chtějtež popatřiti na mne, a suďte, klamám-liť před oblíčejem vaším.
29 請你們再想一下，不要不公；請你們三思，我的正義仍然存在!
Napravte se, prosím, nechť není nepravostí; napravte se, pravím, a tak poznáte, žeť jest spravedlnost v té řeči mé.
30 我的唇舌上豈有不義﹖我的口腔難道不辨邪正﹖
A jest-li na jazyku mém nepravost, neměl-liž bych, čitedlen býti bíd?
