< 約伯記 19 >
Tedy odpověděv Job, řekl:
Dokudž trápiti budete duši mou, a dotírati na mne řečmi svými?
Již na desetkrát zhaněli jste mne, aniž se stydíte, že se zatvrzujete proti mně.
Ale nechť jest tak, že jsem zbloudil, při mně zůstane blud můj.
Jestliže se pak vždy proti mně siliti chcete, a obviňujíc mne, za pomoc sobě bráti proti mně potupu mou:
6 你們應當知道:是天主虐待了我,是他用自己的羅網圍困了我。
Tedy vězte, že Bůh podvrátil mne, a sítí svou otáhl mne.
7 我若高呼說:「殘暴,」但得不到答覆;我大聲呼冤,卻沒有正義。
Nebo aj, volám-li pro nátisk, nemám vyslyšení; křičím-li, není rozsouzení.
8 他攔住我的去路,使我不得過去,使黑暗籠罩著我的去路。
Cestu mou zapletl tak, abych nikoli projíti nemohl, a stezky mé temnostmi zastřel.
Slávu mou se mne strhl, a sňal korunu s hlavy mé.
10 他四面打擊我,使我逝去;拔除我的希望,猶如拔樹。
Zpodvracel mne všudy vůkol, abych zahynul, a vyvrátil jako strom naději mou.
Nadto zažžel proti mně prchlivost svou, a přičtl mne mezi nepřátely své.
12 他的軍隊一齊開來,修好道路攻擊我,圍著我的帳幕紮營。
Pročež přitáhše houfové jeho, učinili sobě ke mně cestu, a vojensky se položili okolo stanu mého.
Bratří mé ode mne vzdálil, a známí moji všelijak se mne cizí.
14 鄰人和相識者都不見了,寄居我家的人都忘了我。
Opustili mne příbuzní moji, a známí moji zapomenuli se na mne.
Podruhové domu mého a děvky mé za cizího mne mají, cizozemec jsem před očima jejich.
Na služebníka svého volám, ale neozývá se, i když ho ústy svými pěkně prosím.
Dýchání mého štítí se manželka má, ačkoli pokorně jí prosím, pro dítky života mého.
Nadto i ti nejšpatnější pohrdají mnou; i když povstanu, utrhají mi.
19 我的知交密友都憎惡我,我所愛的人也對我變了臉。
V ošklivost mne sobě vzali všickni rádcové moji, a ti, kteréž miluji, obrátili se proti mně.
K kůži mé jako k masu mému přilnuly kosti mé, kůže při zubích mých toliko v cele zůstala.
21 我的朋友,你們可憐可憐我罷! 因為天主的手打傷了我。
Slitujte se nade mnou, slitujte se nade mnou, vy přátelé moji; nebo ruka Boží se mne dotkla.
22 你們為何如同天主一樣逼迫我,吃了我的肉還不知足呢﹖
Proč mi se protivíte tak jako Bůh silný, a masem mým nemůžte se nasytiti?
Ó kdyby nyní sepsány byly řeči mé, ó kdyby v knihu vepsány byly,
Anobrž rafijí železnou a olovem na věčnost na skále aby vyryty byly.
25 我確實知道為我伸冤者還活著,我的辯護人要在地上起立。
Ačkoli já vím, že vykupitel můj živ jest, a že v den nejposlednější nad prachem se postaví.
A ač by kůži mou i tělo červi zvrtali, však vždy v těle svém uzřím Boha.
27 要看見他站在我這一方,我親眼要看見他,並非外人;我的五內因熱望而耗盡。
Kteréhož já uzřím sobě, a oči mé spatří jej, a ne jiný, jakkoli zhynula ledví má u vnitřnosti mé.
28 如果你們說:「我們怎能難為他﹖怎能在他身上尋到這事的根由﹖」
Ješto byste říci měli: I pročež ho trápíme? poněvadž základ dobré pře při mně se nalézá.
29 你們應當害怕刀劍,因為報復罪惡者是刀劍;如此你們知道終有一個審判者。
Bojte se meče, nebo pomsta za nepravosti jest meč, a vězte, žeť bude soud.