< 約伯記 15 >
Tedy odpovídaje Elifaz Temanský, řekl:
Zdali moudrý vynášeti má umění povětrné, aneb naplňovati východním větrem břicho své,
Hádaje se slovy neprospěšnými, aneb řečmi neužitečnými?
4 不但如此,而且你還廢除了敬畏天主之情,斷絕了在他面前的默禱。
Anobrž vyprazdňuješ i bázeň Boží, a modliteb k Bohu činiti se zbraňuješ.
Osvědčujíť zajisté nepravost tvou ústa tvá, ač jsi koli sobě zvolil jazyk chytrých.
6 定你罪的,是你的口而不是我,是你的口唇作證控告你。
Potupují tě ústa tvá, a ne já, a rtové tvoji svědčí proti tobě.
7 你豈是第一個出生的人﹖在山嶽未有之前,你豈已誕生﹖
Zdaliž ty nejprv z lidí zplozen jsi, aneb prvé než pahrbkové sformován?
Zdaliž jsi tajemství Boží slyšel, že u sebe zavíráš moudrost?
9 有什麼事,只有你知,而我們不知;只有你明瞭,而我們不明瞭﹖
Co víš, čehož bychom nevěděli? Èemu rozumíš, aby toho při nás nebylo?
I šedivýť i stařec mezi námi jest, ano i starší věkem než otec tvůj.
11 天主的安慰,和向你說的溫和的話,你以為還太少嗎﹖
Zdali malá jsou tobě potěšování Boha silného, čili něco je zastěňuje tobě?
Tak-liž tě jalo srdce tvé, a tak-liž blíkají oči tvé,
Že smíš odpovídati Bohu silnému tak pyšně, a vypouštěti z úst svých ty řeči?
14 人算什麼而敢自稱潔淨,婦女所生的敢自稱正直﹖
Nebo což jest člověk, aby se mohl očistiti, aneb spravedliv býti narozený z ženy?
15 他連自己的聖者,還不信賴;在他眼中,連蒼天也不純潔,
An při svatých jeho není dokonalosti, a nebesa nejsou čistá před očima jeho,
Nadto ohavný a neužitečný člověk, kterýž pije nepravost jako vodu.
Já oznámím tobě, poslyš mne; to zajisté, což jsem viděl, vypravovati budu,
Což moudří vynesli a nezatajili, slýchavše od předků svých.
19 這地方原只賜給了他們,尚無一個外方人從他們中間經過。──
Jimž samým dána byla země, aniž přejíti mohl cizí prostředkem jejich.
Po všecky své dny bezbožný sám se bolestí trápí, po všecka, pravím léta, skrytá před ukrutníkem.
Zvuk strachu jest v uších jeho, že i v čas pokoje zhoubce připadne na něj.
Nevěří, by se měl navrátiti z temností, ustavičně očekávaje na sebe meče.
Bývá i tulákem, chleba hledaje, kde by byl, cítě, že pro něj nastrojen jest den temností.
24 黑暗的日子使他恐怖,困苦艱難跟隨著他,好像準備廝殺的君王。
Děsí jej nátisk a ssoužení, kteréž se silí proti němu, jako král s vojskem sšikovaným.
25 因為他曾伸手反抗過天主,向全能者傲慢逞強過;
Nebo vztáhl proti Bohu silnému ruku svou, a proti Všemohoucímu postavil se.
Útok učinil na něj, na šíji jeho s množstvím zdvižených štítů svých.
Nebo přiodíl tvář svou tukem svým, tak že se mu nadělalo faldů na slabinách.
28 他住在荒涼的城內,住在無人居留,行將化為廢墟的屋中。
A bydlil v městech zkažených, a v domích, v nichž žádný nebydlil, kteráž v hromady rumu obrácena byla.
29 他不能富有,所有的財富也不能久存,也決不能向地下生根。
Avšak nezbohatneť, aniž stane moc jeho, aniž se rozšíří na zemi dokonalost takových.
30 他脫離不了黑暗,火燄要灼乾他的嫩芽,暴風要吹去他的花朵。
Nevyjde z temností, mladistvou ratolest jeho usuší plamen, a tak zahyne od ducha úst svých.
Ale nevěří, že v marnosti jest ten, jenž bloudí, a že marnost bude směna jeho.
Před časem svým vyťat bude, a ratolest jeho nebude se zelenati.
Zmaří, jako vinný kmen nezralý hrozen svůj, a svrže květ svůj jako oliva.
34 因為惡人的家室必要絕嗣,火要燒盡受賄者的帳幕。
Nebo shromáždění pokrytce spustne, a oheň spálí stany oslepených dary.
35 他們所懷的是邪惡,所生的是罪孽;心胸懷念的,無非是欺詐。
Kteřížto když počali ssužování, a porodili nepravost, hned břicho jejich strojí jinou lest.