耶利米書 3
1 試問：若男人離棄了自己的妻子，她離開他而另嫁了別人，前夫豈能再回到她那裏去﹖像這樣的女人，豈不是已全被玷污了嗎﹖你已與許多愛人行淫，你還想回到我這裏來嗎﹖──上主的斷語──
Dí dále: Propustil-li by muž ženu svou, a ona odejduc od něho, vdala by se za jiného muže, zdaliž se navrátí k ní více? Zdaliž by hrozně nebyla poškvrněna země ta? Ale ty, ač jsi smilnila s milovníky mnohými, a však navratiž se ke mně, dí Hospodin.
2 你舉目環顧高丘．看看在什麼地方你沒有受過玷污﹖你坐在路旁等候他們，像個在阿刺伯人，以你淫亂和邪惡玷污了這土地。
Pozdvihni očí svých k vysokým místům, a pohleď, kdes necizoložila? Na cestách usazovalas se jim jako Arab na poušti, a poškvrnila jsi země smilstvím svým a nešlechetností svou.
3 秋雨不降，春雨不來。你具有娼妓的面孔，仍然不知羞恥。
A ačkoli zadržáni jsou podzimní dešťové, a deště jarního nebývalo, však čelo ženy nevěstky majíc, nechtělas se styděti.
4 從此以後，你要向我喊說：「我父! 你是我青年時的良友!」
Zdali od nynějšího času volati budeš ke mně: Otče můj, ty jsi vůdce mladosti mé?
5 心想：「衪豈能永遠發怒，懷恨到底﹖」看，你雖如此說，卻仍盡力作惡。
Zdaliž Bůh držeti bude hněv na věčnost? Zdali chovati jej bude na věky? Aj, mluvíš i pášeš zlé věci, jakž jen můžeš.
6 在若史雅為王的時日裏，上主對我說：「失節的以色列所做的，你看見了沒有﹖她上到一切高處上，走到所有的綠樹下，在那裏行淫。
Tedy řekl mi Hospodin za dnů Joziáše krále: Viděl-lis, co činila zpurná dcera Izraelská? Chodívala na každou horu vysokou, i pod každé dřevo zelené, a tam smilnila.
7 我以為她作了這一切以後，會回到我這裏來；但是她沒有回來。她失信的姊妹猶大也看見了此事：
A ačkoli jsem řekl, když ty všecky věci ona činila: Nechť se navrátí ke mně, však se nenavrátila. Načež hleděla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská.
8 雖然看見了我為了失節的以色列所犯的種種姦淫，而命她離去，給了她休書，她這失信的姊妹猶大卻不害怕，竟然也去行淫。
Pročež vidělo mi se pro ty všecky příčiny, poněvadž cizoložila zpurná dcera Izraelská, propustiti ji, a dáti jí lístek zapuzení jejího. Však se vždy neulekla zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, ale šedši, smilnila také sama.
9 由於她輕易行淫，與石碣和木偶淫亂，玷污了這土土也。
I stalo se, že hanebným smilstvím svým poškvrnila země; nebo cizoložila s kamenem i s dřevem.
10 儘管這樣，她失信的姊妹猶大回到我這裏來，仍不是全心，只是假意──上主的斷語。」
A však s tím se vším neobrátila se ke mně zpronevěřilá sestra její, dcera Judská, celým srdcem svým, ale pokrytě, praví Hospodin.
11 上主於是對我說：「失節的以色列比失信的猶大 ，更顯得正義。
Protož řekl Hospodin ke mně: Ospravedlnila duši svou zpurná dcera Izraelská, více nežli zpronevěřilá Judská.
12 你去向北方宣布這些話說：失節的以色列! 請你歸來──上主的斷語──我不會對你怒容相向，因為我是仁慈的──我不會永遠發怒，
Jdi a volej slovy těmito ku půlnoci, a rci: Navrať se, zpurná dcero Izraelská, dí Hospodin, a neoboří se tvář má zůřivá na vás; nebo já dobrotivý jsem, dí Hospodin, aniž držím hněvu na věčnost.
13 只要你承認你的罪過，承認背叛上主你的天主，在一切綠樹下，與異邦神祗恣意相愛，沒有聽我的聲音，上主的斷語。
Jen toliko poznej nepravost svou, že jsi od Hospodina Boha svého odstoupila, a sem i tam běhala cestami svými k cizím pod každé dřevo zelené, a hlasu mého neposlouchali jste, dí Hospodin.
14 失節的女子，妳們歸來──上主的斷語──因為我是你們的主人，我要選取妳們，每城選一人，每族選二人，領妳們進入熙雍；
Navraťte se synové zpurní, dí Hospodin; nebo já jsem manžel váš, a přijmu vás, jednoho z města, a dva z čeledi, abych vás uvedl na Sion.
15 在那裏給妳們一些隨我心意的牧者，以智慧和明智牧養妳們。
Kdežto dám vám pastýře podlé srdce svého, kteříž pásti vás budou uměle a rozumně.
16 你們在這地上繁衍增值的時日裏──上主的斷語──人不再提「上主的約櫃」，也不再思念，不再追憶，不再關懷，不再製造。
I stane se, když se rozmnožíte a rozplodíte v této zemi za dnů těch, dí Hospodin, že nebudou říkati více: Truhla smlouvy Hospodinovy, aniž jim vstoupí na srdce, aniž zpomenou na ni, ani k ní choditi, aniž bude více u vážnosti.
17 那時，人要稱耶路撒冷為「上主的御座」，萬民要奉上主的名，匯集在耶路撒冷，不再隨從自己邪惡而頑固的人行事。
V ten čas nazývati budou Jeruzalém stolicí Hospodinovou, a shromáždí se tam všickni národové ke jménu Hospodinovu do Jeruzaléma, a nebudou choditi více podlé zdání srdce svého zlého.
18 在那些時日內，猶大家與以色列家同行，從北方起回到我賜給了你們祖先作基業的地內。
V těch dnech přijdou dům Judský s domem Izraelským, a přiberou se spolu z země půlnoční do země, kterouž jsem v dědictví uvedl otcům vašim;
19 我曾想過：多麼願意你像一個兒子，賜給你賞心悅目的土地，列國中最美好的領土，我以為你會以「我父」稱呼我，不會轉身遠離我；
Ač já pravím: Kterakž bych tě počísti mohl mezi syny, a dáti tobě zemi žádostivou, dědictví slavné zástupů pohanských, leč abys mne vzýval, říkaje: Otče můj, a od následování mne abys se neodvracel?
20 但是，你們，以色列家對待我，正如對自己良友不忠的婦女──上主的斷語。
Poněvadž jakož žena zpronevěřuje se manželu svému, tak jste se zpronevěřili mně, dome Izraelský, dí Hospodin.
21 在荒丘上可聽到一片喧嚷：那是以色列子民的哀號哭泣，因為他們走入了邪途，忘卻了自己的天主。
Hlas po místech vysokých buď slyšán, pláč pokorné modlitby synů Izraelských. Nebo převrátivše cesty své, zapomněli se na Hospodina Boha svého, řkoucího:
22 歸來! 失節的子民，讓我療愈你們的失節。」「看，我回到你這裏，的確，你是上主，我們的天主。
Navraťte se, synové zpurní, a uzdravím odvrácení vaše. Rcete: Aj, my jdeme k tobě, nebo ty, Hospodine, jsi Bůh náš.
23 誠然丘嶺和山卜的狂歡盡是虛幻；唯在上主，我們的天主那裏，有以色列的救援。
Právě marné jest v pahrbcích a v množství hor doufání; zajisté v Hospodinu Bohu našem jest spasení Izraelovo.
24 可恥的神祗，自我們幼年就吞噬了我們祖先的收入，他們的羊群、牛群和子女。
Nebo ohavnost ta zžírala práci otců našich od dětinství našeho, bravy jejich i skoty jejich, syny jejich i dcery jejich.
25 讓我們躺臥在我們恥辱中，讓我們以羞慚遮蓋我們，因為我們和我們的祖先，自我們幼年直到今日，得罪了上主我們的天主，從來沒有聽從上主我們的天主的聲音。」
Ležíme v hanbě své, a přikrývá nás pohanění naše, že jsme proti Hospodinu Bohu svému hřešili, my i otcové naši, od dětinství svého až do dne tohoto, a neposlouchali jsme hlasu Hospodina Boha svého.
