以賽亞書 51
1 你們追求正義，尋覓上主的人，請聽我說：你們又細察那巖石，你們是從那上邊鑿下來的；要細察那石穴，你們是從那裏挖出來的。
Poslouchejte mne, následovníci spravedlnosti, kteříž hledáte Hospodina, pohleďte na skálu, odkudž vyťati jste, a na hlubokost jámy, z níž vykopáni jste.
2 你們要細察你們的父親亞巴郎和產生你們的撒辣，因為當我召叫他時，只有他一人，但我祝福了他，使他繁盛。
Pohleďte na Abrahama otce vašeho, a na Sáru, kteráž vás porodila, že jsem jej jediného povolal, a požehnal jsem jemu, i rozmnožil jej.
3 的確，上主必要憐憫熙雍，憐憫她所有的廢墟，使她的荒野成為伊甸，使她的沙漠變為上主的樂園，其中必有歡樂和愉快，歌頌和絃樂之聲。
Nebo potěší Hospodin Siona, potěší všech pustin jeho, a učiní poušť jeho přerozkošnou, a pustinu jeho podobnou zahradě Hospodinově. Radost a veselí bude nalezeno v něm, díkčinění, a hlas žalmů zpívání.
4 萬民啊！請傾聽我；萬邦啊！請側耳聽我：法律將由我而出，我的正義要作為萬民的光明。
Pozorujte mne, lide můj, a rodino má, nastavte mi uší; nebo zákon ode mne vyjde, a soud svůj za světlo národům vystavím.
5 我的正義要迅速降臨，我的救恩業已出現，我的手臂要掌管萬民；諸島嶼都仰望我，依賴我的手臂。
Blízko jest spravedlnost má, vyjdeť spasení mé, a ramena má národy souditi budou. Na mneť ostrovové čekají, a po mém rameni touží.
6 你們仰觀諸天，俯察大地：縱然諸天將如煙雲消散，大地要像衣服破舊，地上的居民要如蚊子死去，然而我的救恩永遠常存，我的正義決不廢除。
Pozdvihněte k nebi očí svých, a popatřte na zem dolů. Nebesa zajisté jako dým zmizejí, a země jako roucho zvetší, a obyvatelé její též podobně zemrou: ale spasení mé na věky zůstane, a spravedlnost má nezahyne.
7 你們認識正義，心懷法律的人民，請聽我說：不要怕人家的侮辱，對他們的嘲笑也不必驚恐；
Poslouchejte mne, kteříž znáte spravedlnost, lide, v jehož srdci jest zákon můj; nebojte se útržky lidí bídných, a hanění jejich neděste se.
8 因為他們必如衣服一樣，為蠹蟲所吃掉；如羊毛一樣，為衣魚所吃掉；然而我的正義永遠常存，我的救恩直到萬世。
Nebo jako roucho zžíře je mol, a jako vlnu zžíře je červ, ale spravedlnost má na věky zůstane, a spasení mé od národu do pronárodu.
9 上主的手臂！醒來，醒來！施展威能罷！醒來有如在古時古代一樣。不是你斬了辣哈布，刺殺了巨龍嗎﹖
Probuď se, probuď se, oblec se v sílu, ó rámě Hospodinovo, probuď se, jako za dnů starodávních a národů předešlých. Zdaliž ty nejsi to, kteréžs poplénilo Egypt, a ranilo draka?
10 不是你令海令大洋的水涸竭了嗎﹖不是你使海底變為大路，叫蒙救的人走過嗎﹖
Zdaliž ty nejsi to, kteréžs vysušilo moře, vody propasti veliké, kteréžs obrátilo hlubiny mořské v cestu, aby přešli ti, jenž byli vysvobozeni?
11 上主所解救的人必要歸來，快樂地來到熙雍，永久的歡樂將臨於他們頭上；他們將享盡歡欣與快樂，憂愁與悲哀必將遠遁。
A tak ti, kteréž vykoupil Hospodin, ať se navrátí, a přijdou na Sion s prozpěvováním, a veselé věčné ať jest na hlavě jejich; radosti a veselé ať dojdou, zámutek pak a úpění ať utekou.
12 是我，是我親自安慰了你，你怎麼還怕那有死的人，怕那命如草芥的人子呢﹖
Já, já jsem utěšitel váš. Jakáž jsi ty, že se bojíš člověka smrtelného, a syna člověka trávě podobného?
13 你怎麼竟忘記了那創造你，展開諸天，奠定大地的上主，而終日不斷對那壓迫你，決意要消滅你的人的狂怒恐怖呢﹖如今壓迫你者的狂怒在那裏呢﹖
Že se zapomínáš na Hospodina učinitele svého, kterýž roztáhl nebesa, a založil zemi, a že se děsíš ustavičně každého dne prchlivosti ssužujícího, jakž se jen postrojí, aby hubil? Ale kdež jest pak ta prchlivost toho, kterýž ssužuje?
14 囚禁的人即將釋放，不致死於深坑，他的口糧也不會缺乏。
Pospíšíť, aby zajatý propuštěn byl; neboť neumře v jámě, aniž bude míti jaký nedostatek chleba svého.
15 我是上主你的天主，即那攪動海洋使浪濤澎湃的，他的名字是「萬軍的上主。」
Jáť jsem zajisté Hospodin Bůh tvůj, kterýž rozděluje moře, jehož vlny zvuk vydávají. Hospodin zástupů jest jméno mé,
16 是我把我的話放在你的口中，將你掩護在我的手蔭之下；是我展開了諸天，奠定了大地，並給熙雍說：「你是我的百姓。」
Kterýž jsem vložil slova svá v ústa tvá, a stínem ruky své přikryl jsem tě, abys štípil nebesa, a založil zemi, a řekl Sionu: Lid můj jsi ty.
17 起來，起來！耶路撒冷！立起來！你這由上主手中飲了他震怒之杯，啜盡了那麻醉爵中渣滓的！
Probuď se, probuď, povstaň, Jeruzaléme, kterýž jsi pil z ruky Hospodinovy kalich prchlivosti jeho, kvasnice z kalicha hrůzy vypil jsi, i vyvážil.
18 她所生的兒子中沒有一個來引領她的，她養大的兒子中沒有一個來扶持她手的。
Žádný jí nevedl ze všech synů, kterýchž naplodila, a žádný jí neujal za ruku její ze všech synů, kteréž vychovala.
19 這兩件事臨到了你身上，有誰哀憐你呢﹖就是荒涼與滅亡，饑饉與兵燹，有誰安慰你呢﹖
Toto dvé tě potkalo, (kdo tě politoval?) zpuštění a setření, hlad a meč. Kdo tě potěšoval?
20 你的兒子昏迷不醒，躺在街頭，像陷入羅網的羚羊；他們還飽嘗了上主的憤怒，受盡了你的天主的恐嚇。
Synové tvoji omráčeni jsouc, leží na rozcestí všech ulic, jako bůvol v leči, plni jsouce prchlivosti Hospodinovy, žehrání Boha tvého.
21 為此，你這受苦難的，非因酒而醉倒的，請聽這事！
A protož slyš nyní toto, ztrápená a opilá, ale ne vínem:
22 你的主宰上主，為自己的人民辯護的天主，這樣說：「看！我已從你手中取回了那麻醉的杯，我憤怒的爵，你必不再喝，
Takto praví Pán tvůj, Hospodin a Bůh tvůj, vedoucí při lidu svého: Aj, beru z ruky tvé kalich hrůzy, i kvasnice kalicha prchlivosti mé, nebudeš ho píti více.
23 我將此杯放在壓迫你者的手中，就是曾對你說：「躺下來！讓我們走過去！」你便使你的背脊作為平地，作為街道，任他們走過去的那些人。
Ale dám jej do ruky těch, jenž tě ssužují, kteříž říkali duši tvé: Sehni se, ať přes tě přejdeme, jimž jsi podkládala jako zemi hřbet svůj, a jako ulici přecházejícím.
