傳道書 8
1 有誰相似智者，有誰會解釋事理﹖智慧使人的面容煥發，使嚴肅的容貌變為溫和。
Kdo se může vrovnati moudrému, a kdo může vykládati všelikou věc? Moudrost člověka osvěcuje oblíčej jeho, a nestydatost tváři jeho proměňuje.
2 為了向天主起的誓，你應遵守君王的命令；
Jáť radím: Výpovědi královské ostříhej, a však podlé přísahy Boží.
3 你不可由他面前倉猝離去，也不可行惡，因為凡他喜歡的事，都可隨意執行。
Nepospíchej odjíti od tváři jeho, aniž trvej v zpouře; nebo cožť by koli chtěl, učinil by.
4 原來君王的話具有威力，誰敢向他說：「你做什麼﹖」
Nebo kde slovo královské, tu i moc jeho, a kdo dí jemu: Co děláš?
5 遵守誡命的，不會遇到災禍；智者的心能辨識時機和審斷。
Kdo ostříhá přikázaní, nezví o ničem zlém. I čas i příčiny zná srdce moudrého.
6 的確，事事都有定時和定案；但重大的負擔仍壓在人身上，
Nebo všeliké předsevzetí má čas a příčiny. Ale i to neštěstí veliké člověka se přídrží,
7 因為人不知道將來要發生什麼事，有誰能告訴他，何時要發生﹖
Že neví, co budoucího jest. Nebo jak se stane, kdo mu oznámí?
8 沒有人有權將生氣保留不失，也沒有人能支配死期，戰場上沒有人能退役，邪惡救不了作惡的人。
Není člověka, kterýž by moci měl nad životem, aby zadržel duši, aniž má moc nade dnem smrti; nemá ani braně v tom boji, aniž vysvobodí bezbožnost bezbožného.
9 我看見了這一切，專心研究在太陽下所行的一切事：有時統治人的人，自受其害；
Ve všem tom viděl jsem, přiloživ mysl svou ke všemu tomu, co se děje pod sluncem, že časem panuje člověk nad člověkem k jeho zlému.
10 有時我看見惡人被抬去安葬，而行義的人卻離開聖處，而在城中被人遺忘：這也是虛幻。
A tehdáž viděl jsem bezbožné pohřbené, že se zase navrátili, ale kteříž z místa svatého odešli, v zapomenutí dáni jsou v městě tom, v kterémž dobře činili. I to také jest marnost.
11 因為懲惡的定案未有迅速執行，世人因此充滿了行惡的偏向。
Nebo že ne i hned ortel dochází pro skutek zlý, protož vroucí jest k tomu srdce synů lidských, aby činili zlé věci.
12 惡人雖百次行惡，仍享長壽，姑且不論；我確實知道，那敬畏天主的人，因他們在天主前起敬起畏，必得幸福；
A ačkoli hříšník činí zle na stokrát, a vždy se mu odkládá, já však vím, že dobře bude bojícím se Boha, kteříž se bojí oblíčeje jeho.
13 而惡人必得不到幸福，他的時日如影，決不能久長，因為他不敬畏天主。
S bezbožným pak nedobře se díti bude, aniž se prodlí dnové jeho; minou jako stín, proto že jest bez bázně před oblíčejem Božím.
14 在世上還有一件虛幻的事：就是義人所遭遇的，反如惡人所應得的；而惡人所遭遇的，反如義人所應得的；我遂說：這也是虛幻。
Jest marnost, kteráž se děje na zemi: Že bývají spravedliví, jimž se však vede, jako by činili skutky bezbožných; zase bývají bezbožní, kterýmž se však vede, jako by činili skutky spravedlivých. Protož jsem řekl: I to také jest marnost.
15 為此，我稱讚快樂，因為在太陽下，人除了吃喝行樂外，別無幸福；因為這是人在天主賞他在太陽下的一生歲月內，從他的勞苦中，所獲得的幸福。
A tak chválil jsem veselí, proto že nic nemá lepšího člověk pod sluncem, jediné aby jedl a pil, a veselil se, a že to pozůstává jemu z práce jeho ve dnech života jeho, kteréž dal jemu Bůh pod sluncem.
16 當我專心追求智慧，觀察人在世上，連黑夜白日都不能閉目安眠，所行的工作時，
A ač jsem se vydal srdcem svým na to, abych moudrost vystihnouti mohl, a vyrozuměti bídě, kteráž bývá na zemi, pro kterouž ani ve dne ani v noci nespí,
17 我面對天主的一切作為，發覺人決不能知道在太陽下所發生的一切事。人雖然努力研究，終歸無法得知；縱然有智者以為知道了，仍是一無所知。
A však viděl jsem při každém skutku Božím, že nemůže člověk vystihnouti skutku dějícího se pod sluncem. O čež pracuje člověk, vyhledati chtěje, ale nenalézá; nýbrž byť i myslil moudrý, že se doví, nebude moci nic najíti.
