傳道書 7
1 良好的聲譽勝於名貴的香液；死日勝於生日。
Lepší jest jméno dobré nežli mast výborná, a den smrti než den narození člověka.
2 往居喪的家去，勝於往宴會的家去，因為喪事是人人的結局，活人應將此事放在心上。
Lépe jest jíti do domu zámutku, nežli jíti do domu hodování, pro dokonání každého člověka, a kdož jest živ, složí to v srdci svém.
3 悲哀勝於歡笑，因為愁容能使心靈舒暢。
Lepší jest horlení nežli smích; nebo zůřivá tvář polepšuje srdce.
4 智者的心是在居喪的家中，愚人的心是在歡笑的家中。
Srdce moudrých v domě zámutku, ale srdce bláznů v domě veselí.
5 聽智者斥責，勝過聽愚人歌唱。
Lépe jest slyšeti žehrání moudrého, nežli aby někdo poslouchal písně bláznů.
6 愚人的歡笑，就像斧底荊棘的爆炸聲，但這也是空虛。
Nebo jako praštění trní pod hrncem, tak smích blázna. A i to jest marnost.
7 實在，壓榨使智者昏愚，賄賂能敗壞人心。
Ssužování zajisté k bláznovství přivodí moudrého, a dar oslepuje srdce.
8 事情的結局勝過事情的開端；居心寬容，勝過存心傲慢。
Lepší jest skončení věci nežli počátek její; lepší jest dlouho čekající nežli vysokomyslný.
9 你心裏不要輕易動怒，因為憤怒只停留在愚人胸中。
Nebuď kvapný v duchu svém k hněvu; nebo hněv v lůnu bláznů odpočívá.
10 你不要問：「為什麼昔日勝於今日﹖」因為這樣的詰問，不是出於智慧。
Neříkej: Čím jest to, že dnové první lepší byli nežli tito? Nebo bys se nemoudře na to vytazoval.
11 智慧與家產都好，對看見天日的人都有益，
Dobrá jest moudrost s statkem, a velmi užitečná těm, kteříž vidí slunce;
12 因為受智慧的蔭庇與受金錢的蔭庇無異；但認識智慧的好處，是在於智慧賦與有智慧者生命。
Nebo v stínu moudrosti a v stínu stříbra odpočívají. A však přednější jest umění moudrosti, přináší život těm, kdož ji mají.
13 你應觀察天主的作為：他所彎曲的，誰能使之正直﹖
Hleď na skutky Boží. Nebo kdo může zpřímiti to, což on zkřivil?
14 幸福之日，你應歡樂，不幸之日，你應思慮：幸與不幸，都是天主所為；其目的是叫人不能察覺自己將來的事。
V den dobrý užívej dobrých věcí, a v den zlý buď bedliv; nebo i to naproti onomu učinil Bůh z té příčiny, aby nenalezl člověk po něm ničeho.
15 在我虛度的歲月內，我見了許多事：義人在正義中夭亡，惡人在邪惡中反而長壽。
Všecko to viděl jsem za dnů marnosti své: Bývá spravedlivý, kterýž hyne s spravedlností svou; tolikéž bývá bezbožný, kterýž dlouho živ jest v zlosti své.
16 不要過於正義，也不要自作聰明，免得自趨滅亡。
Nebývej příliš spravedlivý, aniž buď příliš moudrý. Proč máš na zkázu přicházeti?
17 不要作惡無度，也不要糊塗太甚，免得你死非其時。
Nebuď příliš starostlivý, aniž bývej bláznem. Proč máš umírati dříve času svého?
18 你的手最好把持這個，也不要放棄那個，因為敬畏天主的人，二者兼顧並重。
Dobréť jest, abys se onoho přídržel, a tohoto se nespouštěl; nebo kdo se bojí Boha, ujde všeho toho.
19 智慧使智者的權勢，勝過本城十個有權勢的人。
Moudrost posiluje moudrého nad desatero knížat, kteříž jsou v městě.
20 世上沒有一個只行善，而不犯罪的義人。
Není zajisté člověka spravedlivého na zemi, kterýž by činil dobře a nehřešil.
21 你不要傾心去聽人說的一切閒話，免得你聽到你的僕人詛咒你；
Také ne ke všechněm slovům, kteráž mluví lidé, přikládej mysli své, poněvadž nemáš dbáti, by i služebník tvůj zlořečil tobě.
22 因為你心裏知道，你許多次也詛咒過別人。
Neboť ví srdce tvé, že jsi i ty častokrát zlořečil jiným.
23 這一切我都用智慧追究過；我宣稱我將成個智者，然而智慧仍離我很遠。
Všeho toho zkusil jsem moudrostí, a řekl jsem: Budu moudrým, ale moudrost vzdálila se ode mne.
24 所有的事，既深遠，又玄奧，誰能窮究﹖
Což pak vzdálené a velmi hluboké jest, kdož to najíti může?
25 我又專心致力於認識、考察事物，尋求智慧和事理，得知邪惡就是昏愚，昏愚就是狂妄。
Všecko jsem přeběhl myslí svou, abych poznal a vyhledal, i vynalezl moudrost a rozumnost, a abych poznal bezbožnost, bláznovství a nemoudrost i nesmyslnost.
26 我發覺女人比死亡還苦，她一身是羅網：她的心是陷阱，她的手是鎖鏈；凡博天主歡心的，必逃避她；但罪人卻被她纏住。
I našel jsem věc hořčejší nad smrt, ženu, jejíž srdce tenata, a ruce její okovy. Kdož se líbí Bohu, zachován bývá od ní, ale hříšník bývá od ní jat.
27 訓道者說：看，這是我所發現的，一一加以比較，好探知事物的原理，
Pohleď, to jsem shledal, (praví kazatel), jedno proti druhému stavěje, abych nalezl umění,
28 對此我的心還在追求，但尚未找到：在一千男人中，我發現了一個；在所有的女人中，卻沒有發現一個。
Čeho pak přesto hledala duše má, však jsem nenalezl: Muže jednoho z tisíce našel jsem, ale ženy mezi tolika jsem nenalezl.
29 我發現的只有這一件事：天主造人原很正直，但人卻發明了許多詭計。
Obzvláštně pohleď i na to, což jsem nalezl: Že učinil Bůh člověka dobrého, ale oni následovali smyšlínek rozličných.
