傳道書 11

1 把你的糧食拋到水面，多日後你必有所獲。

Pouštěj chléb svůj po vodě, nebo po mnohých dnech najdeš jej.

2 將你的家產分作七分八分，因為你不知道世上要發生什麼災禍。

Dej částku sedmi aneb i osmi, nebo nevíš, co zlého bude na zemi.

3 雲一滿了，雨就傾住於地。樹倒向南或倒向北，一倒在那裏，就躺在那裏。

Když se naplňují oblakové, déšť na zem vydávají; a když padá dřevo na poledne aneb na půlnoci, na kteréž místo padá to dřevo, tu zůstává.

4 觀察風向的，必不撒種；研究雲象的，必不收割，

Kdo šetří větru, nebude síti; a kdo hledí na husté oblaky, nebude žíti.

5 就如你不知道生氣如何進入孕婦胎中的骨骼裏，同樣你也不知道天主所創造的一切化工。

Jakož ty nevíš, která jest cesta větru, a jak rostou kosti v životě těhotné, tak neznáš díla Božího, kterýž činí všecko.

6 你早上撒種，晚上也不要住手，因為你不知道：是早上撒的，或是晚上撒的長的好，或是兩種都同樣好。

Hned z jitra rozsívej símě své, a u večer nedávej odpočinutí ruce své; nebo ty nevíš, co jest lepšího, to-li či ono, čili obé jednostejně dobré jest.

7 光明實在可愛，看見太陽實在令眼舒暢。

Příjemnéť jest zajisté světlo, a milá věc očima viděti slunce;

8 人無論活了多大年紀，儘可享受各種福樂；但他應想到黑暗的日子還多，所發生的事，盡屬虛幻。

A však, by mnoho let živ jsa člověk, ve všech těch veselil by se, tedy rozpomenul-li by se na dny temnosti, jak jich mnoho bude, cožkoli přeběhlo, počte za marnost.

9 少年人，在你青春時應歡樂；在你少壯的時日，應心神愉快；隨你心所欲，你眼所悅的去行，但應知道：天主必要就你所行的一切審判你。

Radujž se tedy, mládenče, v mladosti své, a nechť tě obveseluje srdce tvé ve dnech mladosti tvé, a choď po cestách srdce svého, a podlé žádosti očí svých, než věz, že tě s tím se vším přivede Bůh na soud.

10 掃除你心中的煩惱，驅除你身上的痛苦，因為青春和少年都是虛幻。

Anobrž odejmi hněv od srdce svého, a odvrať zlost od těla svého; nebo dětinství a mladost jest marnost.