Sam 137

1 Kathutkung: Panuekhoeh Kaimouh teh Babilon palang teng ka tahung awh teh, Zion ka pouk awh dawkvah, ka ka awh.

Při řekách Babylonských tam jsme sedávali, a plakávali, rozpomínajíce se na Sion.

2 Kaimae ratoungnaw hah sumpakung dawk ka bang awh.

Na vrbí v té zemi zavěšovali jsme citary své.

3 Bangkongtetpawiteh, hote hmuen koe maimouh na ka man niteh, na kahrawinaw ni kai koe la a hei awh. Kaimouh karektapnaw ni hai amamouh nawm nahanelah Zion la kaimouh hanlah sak haw ati awh.

A když se tam dotazovali nás ti, kteříž nás zajali, na slova písničky, (ješto jsme zavěsili byli veselí), říkajíce: Zpívejte nám některou píseň Sionskou:

4 Kaimouh ni Jentelnaw e ram dawk bangtelamaw BAWIPA pholennae la ka sak thai awh han vaw.

Kterakž bychom měli zpívati píseň Hospodinovu v zemi cizozemců?

5 Oe Jerusalem, nang hah kai ni na pahnim pawiteh, kama e aranglae kut ni a tawksak thai e hah pahnim naseh.

Jestliže se zapomenu na tebe, ó Jeruzaléme, zapomeniž i pravice má.

6 Nang hah na pouk hoeh boilah, Jerusalem hah ka lunghawinae lathueng ka hrueng hoeh pawiteh, ka lai teh ka dangka dawk kâbet naseh.

Přilniž i jazyk můj k dásním mým, nebudu-li se rozpomínati na tebe, jestliže v samém Jeruzalémě nebudu míti svého největšího potěšení.

7 Oe BAWIPA, Jerusalem a rawp nah hnin vah, raphoe awh, khomdu totouh raphoe awh telah kahram awh e Edomnaw hah pouk haw.

Rozpomeň se, Hospodine, na Idumejské, a na den Jeruzaléma, kteříž pravili: Rozbořte, rozbořte až do základů v něm.

8 Oe Babilon canu, raphoe lah na o han toe. Kaimouh koe na sak e patetlah, nang koe ka patho e teh a lunghawi naseh.

Ó dcero Babylonská, zkažena býti máš. Blahoslavený ten, kdož odplatí tobě za to, což jsi nám zlého učinila.

9 Nange camonaw hah kaman niteh, talung dawk rekrek ka suk e teh a lunghawi naseh.

Blahoslavený, kdož pochytí dítky tvé a o skálu je rozrážeti bude.