Cingthuilawk 16
1 Lungthin hoi pouknae teh tami e doeh, hatei laihoi bout deinae teh BAWIPA koehoi e doeh.
Při člověku bývá spořádání myšlení, ale od Hospodina jest řeč jazyka.
2 Tami hmunae pueng heh ama ni hmunae lahoi teh a thoung, hatei BAWIPA ni muitha hah yawcu dawk a khing.
Všecky cesty člověka čisté se jemu zdají, ale kterýž zpytuje duchy, Hospodin jest.
3 Na thaw teh BAWIPA dawk poe haw na pouknae caksak lah ao han.
Uval na Hospodina činy své, a budou upevněna předsevzetí tvá.
4 BAWIPA ni bangpueng hai ama hanelah a sak. Tamikathoutnaw haiyah thoenae kâhmo hnin hanelah sak e lah ao.
Hospodin všecko učinil pro sebe samého, také i bezbožného ke dni zlému.
5 A lungthin hoi kâoup e tami teh BAWIPA han lah panuet a tho, a lung kânging awh nakunghai, rek lah ao mingming han.
Ohavností jest Hospodinu každý pyšného srdce; by sobě na pomoc i jiné přivzal, neujde pomsty.
6 Lungmanae hoi yonthanae lawkkatang teh BAWIPA takinae lahoi tami ni yonnae ouk a ceitakhai.
Milosrdenstvím a pravdou očištěna bývá nepravost, a v bázni Hospodinově uchází se zlého.
7 Tami e hringnuen ni BAWIPA a lungyouk torei teh, a taran hoi patenghai a kâpo sak.
Když se líbí Hospodinu cesty člověka, také i nepřátely jeho spokojuje k němu.
8 Kamsoumhoehe lahoi moikapap tawn e hlak teh, lannae lahoi yitca tawn e ahawihnawn.
Lepší jest maličko s spravedlností, než množství důchodů nespravedlivých.
9 Tami e lungthin ni amae lamthung ouk a pouk, hatei BAWIPA ni teh a khoktakan hah ouk a hrawi.
Srdce člověka přemýšlí o cestě své, ale Hospodin spravuje kroky jeho.
10 Siangpahrang pahni dawk Cathut lawk pâpho hane ao, lawkcengnae koe a pahni a payon sak hanelah awm hoeh.
Rozhodnutí jest ve rtech královských, v soudu neuchylují se ústa jeho.
11 Kânging e yawcu hoi khinglung teh BAWIPA e doeh, congko dawk e khinglung puenghai a kut thawtawknae doeh.
Váha a závaží jsou úsudek Hospodinův, a všecka závaží v pytlíku jeho nařízení.
12 Thoenae lahoi sak e heh siangpahrang hanelah teh panuet a tho, bangkongtetpawiteh, bawitungkhung teh lannae lahoi caksak lah ao.
Ohavností jest králům činiti bezbožně; nebo spravedlností upevňován bývá trůn.
13 Lannae pahni teh siangpahrang hanelah konawmnae lah ao teh, lawkkatang kadeinaw hah a lungpataw.
Rtové spravedliví líbezní jsou králům, a ty, kteříž upřímě mluví, milují.
14 Siangpahrang lungkhueknae teh duenae patounenaw patetlah ao, hatei tamilungkaang ni teh a roum sak han.
Rozhněvání královo jistý posel smrti, ale muž moudrý ukrotí je.
15 Siangpahrang mithmaiang dawk hringnae ao, a ngaikhainae teh a hnukteng e kho tâmai patetlah ao.
V jasné tváři královské jest život, a přívětivost jeho jako oblak s deštěm jarním.
16 Sui hlak hai lungangnae tawn e heh banghloimaw ahawi, hahoi ngun hlak hai thaipanueknae heh kârawi hanelah ao.
Mnohem lépe jest nabyti moudrosti než zlata nejčistšího, a nabyti rozumnosti lépe než stříbra.
17 Tamikalannaw e lamthung teh yonnae ceitakhai e hah doeh, a lamthung ka ring e ni a hringnae a ring.
Cesta upřímých jest odstoupiti od zlého; ostříhá duše své ten, kdož ostříhá cesty své.
18 Rawk hoehnahlan kâoupnae ao teh, rawp hoehnahlan lunglennae muitha ao.
Před setřením bývá pýcha, a před pádem pozdvižení ducha.
19 Kâoupnae lahoi lawphno kârei hlak teh, kârahnoumnae hoi ka rahnoumcalah o e ahawihnawn.
Lépe jest poníženého duchu býti s pokornými, než děliti kořist s pyšnými.
20 Kâhruetcuetcalah hoi lawk ka tarawi e ni hnokahawi a hmu vaiteh, BAWIPA ka kâuep e teh tami yawkahawi e doeh.
Ten, kdož pozoruje slova, nalézá dobré; a kdož doufá v Hospodina, blahoslavený jest.
21 Lungthin hoi a lungkaang e teh kho ka pouk e doeh tie lah ao vaiteh, lawkradip ni thoumthainae a pung sak.
Ten, kdož jest moudrého srdce, slove rozumný, a sladkost rtů přidává naučení.
22 Thaipanueknae heh ka tawn hanelah teh hringnae tuiphuek lah ao teh, tamipathunaw e cangkhainae teh pathunae doeh.
Rozumnost těm, kdož ji mají, jest pramen života, ale umění bláznů jest bláznovství.
23 Tamilungkaang ni teh a pahni hah a cangkhai teh, a pahni hoi thoumthainae hah ouk a kâthap.
Srdce moudrého rozumně spravuje ústa svá, tak že rty svými přidává naučení.
24 Lawkkahawi teh khoipha patetlah ao, hring nahanelah a radip teh hru hanelah damnae lah ao.
Plást medu jsou řeči utěšené, sladkost duši, a lékařství kostem.
25 Tami pouknae lateh lamkalan lah a kamcu ei, apoutnae koe teh duenae lamthung doeh.
Cesta zdá se přímá člověku, ale dokonání její jistá cesta smrti.
26 Thaw ka tawk e teh ama hanelah doeh a tawk, bangkongtetpawiteh a vonhlamnae pahni ni a patoun e doeh.
Člověk pracovitý pracuje sobě, nebo ponoukají ho ústa jeho.
27 Cathut ka taket hoeh e ni thoenae tangkom a tai teh, a pahni teh hmaisaan patetlah ao.
Muž nešlechetný vykopává zlé, v jehožto rtech jako oheň spalující.
28 Lungthin longkawi ni kâyuenae cati a kahei teh, tamcueklawk ka dei e ni hai huiko a kapek.
Muž převrácený rozsívá sváry, a klevetník rozlučuje přátely.
29 Kaisue e ni a imri a pasawtpanep teh, hawihoehnae lamthung dawk ouk a hrawi.
Muž ukrutný přeluzuje bližního svého, a uvodí jej na cestu nedobrou.
30 A mitmasip teh kahawihoehe dueng doeh a pouk, a pahni a kâroe sak teh thoenae dueng doeh a tâco sak.
Zamhuřuje oči své, smýšleje věci převrácené, a zmítaje pysky svými, vykonává zlé.
31 Lannae lamthung dawk hmu e lah awm pawiteh, sampo teh bawilennae bawilakhung doeh.
Koruna ozdobná jsou šediny na cestě spravedlnosti se nalézající.
32 Athakaawme tami hlak a lungkasaw e tami ahawihnawn, a hringnae kâcakuep thai e kaukkung teh khopui ka lawm e hlak ahawihnawn.
Lepší jest zpozdilý k hněvu než silný rek, a kdož panuje nad myslí svou nežli ten, kterýž dobyl města.
33 Congko dawk cungpam teh rayu lah ao, hatei laideitâtuengnae pueng teh BAWIPA e doeh.
Do klínu umítán bývá los, ale od Hospodina všecko řízení jeho.
