Kâboutpoenae 1
1 Kahrawngum, Jordan palang teng, Shuph khopui, Paran khopui, Tophel khopui, Hazeroth, Dizahab khopuinaw koevah, Mosi ni Isarelnaw koe bout a dei e lawk teh:
Tato jsou slova, kteráž mluvil Mojžíš ke všemu lidu Izraelskému před Jordánem na poušti, na rovinách proti moři Rudému, mezi Fáran a Tofel a Lában a Hazerot a Dizahab.
2 Kadeshbarnea hateh, Seir mon lam lahoi Horeb e a onae hoi hnin 11 lamcei ahla.
Jedenácte dní cesty jest od Oréb přes hory Seir až do Kádesbarne.
3 Mosi ni Heshbon khopui kaawm e, Amor Siangpahrang Sihon thoseh, Edrei ram, Ashtaroth khopui kaawm e Bashan siangpahrang Og thoseh, a thei hnukkhu
Stalo se pak čtyřidcátého léta, jedenáctého měsíce, v první den téhož měsíce, že mluvil Mojžíš synům Izraelským všecky věci, kteréž jemu byl přikázal Hospodin oznámiti jim,
4 Kum 40 thapa yung 11 apasuek hnin dawk Moab ram
Kdyžto již byl zabil Seona, krále Amorejského, kterýž bydlil v Ezebon, a Oga, krále Bázan, kterýž bydlil v Astarot, zabil v Edrei.
5 Jordan palang teng vah, Cathut ni lawk a poe tangcoung e patetlah Isarelnaw koe bout a dei e kâlawk hateh,
Před Jordánem, v zemi Moábské, počal Mojžíš vysvětlovati zákona tohoto, řka:
6 Maimae BAWIPA Cathut ni, Horeb hmuen dawk, na dei pouh e teh, nangmouh ni atueng a kuep ditouh hete mon dawk na o awh toe.
Hospodin Bůh náš mluvil k nám na Orébě, řka: Dosti jste již na hoře této bydlili.
7 Kamlang awh nateh bout kamthaw awh haw. Amor mon totouh thoseh, hote mon hoi kahnai e hmuen tanghling, akalah, tuipui teng, Kanaan ram, Lebanon mon, Euphrates tuipui totouh cet awh haw.
Obraťte se, táhněte a jděte k hoře Amorejských, na všecko vůkolí její, buď na roviny, na hory, na údolí, na poledne, i na břehy mořské, k zemi Kananejské a k Libánu, až k řece veliké, k řece Eufrates.
8 Hote ram teh nangmouh hmalah ka hruek toe. Cathut ni, nangmae na pa Abraham, Isak, Jakop koehoi kamtawng teh a catounnaw ka poe han telah lawk a kam e ram hah kâen nateh coe awh, telah atipouh.
Ej, ukázal jsem vám tu zemi; vejdětež do ní, a dědičně vládněte jí, kterouž s přísahou zaslíbil dáti Hospodin otcům vašim, Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, i semeni jejich po nich.
9 Hatnavah, Kai ni nangmouh koe ka dei e thaw heh ka madueng ka phawt thai mahoeh.
A mluvil jsem k vám toho času, řka: Nemohuť sám nésti vás.
10 Nangmae BAWIPA Cathut ni nangmouh na pung sak awh vaiteh, nangmouh teh kalvan âsi patetlah sahnin na o awh.
Hospodin Bůh váš rozmnožil vás, a hle, rozmnoženi jste dnes jako hvězdy nebeské.
11 Nangmae na pa BAWIPA Cathut ni nangmouh teh alet 1000 lahoi na pung sak naseh. Lawk a kam e patetlah yawhawi na poe a seh.
(Hospodin Bůh otců vašich rozmnožiž vás nad to, jakž jste nyní, tisíckrát více, a požehnej vám, jakož jest mluvil vám.)
12 Na tawntamnae, thawtawknae, kâyuekâounnae hnokari kai ka madueng ni bangtelamaw ka phu thai han.
Kterak bych nesl sám práci vaši, břímě vaše a nesnáze vaše?
13 A lungkaangnaw, ka thaipanueknaw, hoi ka thoumthainaw hah na miphun thung hoi rawi awh. Ahnimanaw hah ka hrawikung lah ka hruek han telah dei awh pawteh,
Vydejte z sebe muže moudré a opatrné, a zkušené z pokolení svých, abych je vám představil.
14 nangmouh ni, na dei e patetlah ahawi telah bout a dei awh.
I odpověděli jste mi a řekli jste: Dobráť jest ta věc, kterouž jsi učiniti rozkázal.
15 Hatdawkvah na miphunnaw dawk mitkhet kamcu e kacuenaw panuenae ka tawn naw ka rawi hnukkhu nangmouh koe kacue thaw ka tawk hanelah 1,000 ka uk hane, 100 ka uk hane, 50 ka uk hane, 10 ka uk hane ukkungnaw hah ka rawi.
Vzav tedy přední z pokolení vašich, muže moudré a zkušené, ustanovil jsem je knížaty nad vámi, hejtmany nad tisíci, setníky, padesátníky, desátníky a správce v pokoleních vašich.
16 Lawkcengkungnaw hai, na hmaunawnghanaw e kamcan hah a thai awh vaiteh, hmaunawngha reira e kamcan thoseh, Jentelnaw hoi e kamcan thoseh kalancalah lawkceng awh.
Přikázal jsem také soudcům vašim toho času, řka: Vyslýchejte pře mezi bratřími svými, a suďte spravedlivě mezi mužem a bratrem jeho, i mezi příchozím jeho.
17 Lawkcengnae dawkvah, apie minhmai hai khen hanh. Camo e lawk hah kacue e lawk patetlah pouk. Apihai taket hanh. Bangkongtetpawiteh, lawkcengnae teh Cathut e doeh. Na dei thai hoeh e kamcan hah kai koe thokhai awh. Kai ni hai ka thai han telah lawk a thui.
Nebudete přijímati osoby v soudu; jakž malého tak i velikého slyšeti budete, nebudete se báti žádného, nebo Boží soud jest. Jestliže byste pak měli jakou věc nesnadnou, vznesete na mne, a vyslyším ji.
18 Nangmouh ni na sak awh hane naw hai hatnavah kâ na poe toe.
Přikázal jsem vám, pravím, toho času všecko, co byste činiti měli.
19 Kaimouh ni Horeb hmuen koehoi ka tâco awh teh, Amor mon totouh ceinae lam teng vah, takikathopounge kahrawngum ka cei awh teh Kadeshbarnea hmuen koe ka pha awh.
Potom pak hnuvše se z Oréb, přešli jsme všecku poušť tuto velikou a hroznou, kterouž jste viděli, jdouce cestou k hoře Amorejských, jakož nám byl přikázal Hospodin Bůh náš, a přišli jsme až do Kádesbarne.
20 BAWIPA ni kâ na poe e patetlah hatnavah kai nihai, maimae BAWIPA Cathut ni na poe awh e Amor mon vah nangmouh ni na pha awh toe.
I řekl jsem vám: Přišli jste až k hoře Amorejské, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
21 Nangmae BAWIPA Cathut ni ram kahawi teh nangmouh hmalah ka hruek toe. Nangmae napanaw e BAWIPA ni a dei e patetlah cet awh nateh lawm awh, taket awh hanh, na lung hai pout awh hanh telah a dei.
Ej, dal Hospodin Bůh tvůj tu zemi tobě; vstupiž a vládni jí, jakož řekl Hospodin Bůh otců tvých tobě; neboj se, aniž se strachuj.
22 Hatnavah nangmanaw pueng ni kai koe na tho awh teh, kaimae hmalah taminaw ka patoun han. Ahnimouh ni hote ram hah a rip awh hnukkhu, kaimouh teh nâ lam cet pawiteh, bang khopui dawk pha awh han doeh telah a dei awh han telah a dei awh e heh,
Vy pak všickni přistoupili jste ke mně a řekli jste: Pošleme muže před sebou, kteříž by nám shlédli zemi, a oznámili by nám něco o cestě, kterouž bychom vstoupiti měli, i města, do nichž bychom přijíti měli.
23 kai ni ka ngai dawkvah miphun buet touh dawk tami buet touh, asumkum 12 touh hah na rawi awh.
Kterážto řeč líbila se mně, a vzal jsem z vás dvanácte mužů, jednoho muže z každého pokolení.
24 Ahnimouh ni mon koe lah a kamlang awh teh Eshkol tanghling koe a pha awh teh a tuet awh.
A oni obrátivše se a vstoupivše na horu, přišli až k údolí Eškol a shlédli zemi.
25 Hote ram dawk e a paw a hrawm awh teh a thokhai navah, maimae Cathut ni na poe e ram teh kahawi e ram doeh telah a dei awh eiteh,
Nabrali také s sebou ovoce země té, a přinesli nám, a oznámili nám o těch věcech, řkouce: Dobráť jest země, kterouž Hospodin Bůh náš dává nám.
26 Nangmouh ni na cet awh laipalah, namamae BAWIPA Cathut e kâ na ek awh.
A však jste nechtěli jíti, ale odpírali jste řeči Hospodina Boha svého.
27 Cathut ni maimouh na hmuhma teh raphoe sak han na ngai awh dawkvah, Amornaw e kut dawk na poe hanlah, Izip ram hoi na tâcokhai awh khe.
A reptali jste v staních svých, řkouce: Proto že nás v nenávisti měl Hospodin, vyvedl nás z země Egyptské, aby nás vydal v ruce Amorejského, a zahladil nás.
28 Maimouh ni bangtelamaw cei awh han toung, hmaunawnghanaw ni hote kho dawk e taminaw teh maimouh hlak a len awh. A rasang poung awh. Kalvan ka deng e khopui, rapan hai ao. Hote kho dawk Anakim miphunnaw ka hmu awh telah maimae lungthin a raphoe toe telah nangmouh ni rimnaw dawk na taran awh toe.
Kam bychom šli? Bratří naši zstrašili srdce naše, pravíce: Lid ten jest větší a vyšší nežli my, města veliká a hrazená až k nebi, ano i syny Enakovy tam jsme viděli.
29 Hatnavah kai ni, puen hanh awh, ahnimouh taket a hanh awh.
I řekl jsem vám: Nebojte se, ani se strachujte jich.
30 Nangmae hmalah ka cet e nangmae Cathut ni na hmalae Izip ram hai thoseh,
Hospodin Bůh váš, kterýž jde před vámi, onť bojovati bude za vás rovně tak, jakž učinil s vámi v Egyptě, před očima vašima.
31 nangmouh ni na dawn e lam, hete hmuen totouh a na pa ni a ca a tapam e patetlah nangmae Cathut ni nangmouh na tapam teh, lungmanae na coenae kahrawng hai thoseh, nangmouh han a sak e patetlah nangmouh koe lah taran na kabawp awh han telah a dei nakunghai,
Ano i na poušti viděl jsi, kterak nesl tebe Hospodin Bůh tvůj, jako nosí člověk syna svého, a to po vší cestě, kterouž jste šli, až jste přišli na toto místo.
32 nangmouh ni rim tumpup nahan hmuen tawng awh nateh na cei awh nahan lam na patue hanelah karum vah hmai dawk thoseh, khodai lah tâmai dawk thoseh,
A ani tak uvěřili jste Hospodinu Bohu svému,
33 nangmae hmalah ka cet e Cathut e lawk hah hote kong dawk nangmouh ni na yuem awm hoeh toe.
Kterýž k vyhledání vám místa, na kterémž byste se klásti měli, v noci předcházel vás cestou v ohni, aby vám ukázal cestu, kterouž byste měli jíti, a v oblace ve dne.
34 Nangmae lawk Cathut ni a thai nah a lungkhuek teh,
Uslyšel pak Hospodin hlas řečí vašich, a rozhněval se, a přisáhl, řka:
35 ahnimae mintoenaw ka poe han ka tie ka lawkkam ram kahawi hah Jephunneh capa Kalep hloilah hete kathoute Miphunnaw buet touh ni boehai kâen awh mahoeh.
Jistě že nižádný z lidí těchto pokolení zlého neuzří země té dobré, kterouž jsem s přísahou zaslíbil dáti otcům vašim,
36 Ahni teh Cathut e hnuk roup a kâbang dawk a kâen. A coungroe e ram hah ahni koehoi kamtawng teh ahnie catounnaw ka poe han telah lawk ka kam.
Kromě Kálefa, syna Jefonova; tenť ji uzří, a jemu dám zemi, po níž chodil, i synům jeho, proto že cele následoval Hospodina.
37 Ahnimouh han Cathut ni, kai koehai a lungkhuek, nang teh hote ram na coe mahoeh.
Ano i na mne rozhněval se Hospodin příčinou vaší, řka: Také ani ty nevejdeš tam.
38 Na kut rahim e Nun capa Joshua ni a coe han. Ahni teh Isarelnaw râw ka coe sak hanelah ao dawk. Ahni hah thapoe haw.
Jozue, syn Nun, kterýž stojí před tebou, onť vejde tam, jeho posilň, nebo on rozdělí ji losem Izraelovi.
39 Taran ni a lawp e lah ao han na ti awh e camonaw, hatnavah thoe hoi hawi kapek thai hoeh rae canu capanaw ni, hote ram a coe awh vaiteh, kai ni ka poe e patetlah a lawp awh han.
A dítky vaše, o kterýchž jste pravili, že v loupež budou, a synové vaši, kteříž ještě neznají dobrého ani zlého, oni vejdou do ní, a jim dám ji; oni dědičně ji obdrží.
40 Nangmouh teh na kamlang awh vaiteh tuipuipaling lam lahoi kahrawng lah bout cet awh ei telah a ti.
Vy pak obrátíce se, jděte na poušť cestou k moři Rudému.
41 Nangmouh ni hai, kaimouh ni Cathut hah koe ka payon awh toe. Maimae Cathut ni lawk na thui awh e patetlah atu cei awh vaiteh taran tuk han telah na dei pouh teh, tami pueng puengcang rip a patuep awh teh, mon lah takhang hanelah coungkacoe ao awh.
A odpověděvše, řekli jste ke mně: Zhřešiliť jsme Hospodinu. My vstoupíme a budeme bojovati podlé toho všeho, jakž rozkázal nám Hospodin Bůh náš. A vzavše všickni odění svá válečná na sebe, hotovi jste byli vstoupiti na horu.
42 Cathut ni hai tuk awh hanh, nangmouh koe lah kai kaawm hoeh, na tuk awh pawiteh taran hmalah na sung awh han telah kai ni ka dei e patetlah,
Hospodin pak řekl mi: Rci jim: Nevstupujte a nebojujte, neboť nejsem u prostřed vás, abyste nebyli poraženi před nepřátely svými.
43 kai ni ka dei nakunghai nangmouh ni na tarawi awh hoeh. Cathut e kâ eknae hoi mon lah na luen awh.
A když jsem vám to mluvil, neuposlechli jste, nýbrž odporni jste byli řeči Hospodinově, a všetečně vstoupili jste na horu.
44 Hatnavah mon dawkvah la kaawm e Amor miphunnaw ni nangmouh koe lah a tâco teh, khoi ni a rongyawn e patetlah nangmouh na kayo awh teh Seir hoi Hormah khopui totouh na thei awh.
Tedy vytáhl Amorejský, kterýž bydlil na té hoře, proti vám, a honili vás, jako činívají včely, a potřeli vás na hoře Seir až do Horma.
45 Nangmouh hai bout na tho awh teh, Cathut hmalah na khui na ka awh. Hatei nangmae na lawk hah Cathut ni thai hoeh.
A navrátivše se, plakali jste před Hospodinem, ale neuslyšel Hospodin hlasu vašeho, a uší svých nenaklonil k vám.
46 Hatdawkvah Kadesh hmuen dawk yampa na o awh e patetlah moi ka saw lah na o awh.
I zůstali jste v Kádes za mnohé dny, podlé počtu dnů, v nichž jste tam byli.
