1 Siangpahrang 22
1 Kum thung touh thung Siria hoi Isarel rahak vah tarankâtuknae awm hoeh.
Nebylo pak za tři léta války mezi Syrskými a Izraelskými.
2 A kum pâthumnae dawk Judah siangpahrang Jehoshaphat teh Isarel siangpahrang koevah a cei.
I stalo se léta třetího, přijel Jozafat král Judský k králi Izraelskému.
3 Isarel siangpahrang ni a sannaw koevah, Gilead ram e Ramoth teh kaie ti a panue nahlangva, bangkongmaw Siria siangpahrang lawm laipalah o awh han, telah ati.
Mluvil pak byl král Izraelský služebníkům svým: Víte-li, že naše bylo Rámot Galád, a my zanedbáváme vzíti ho zase z moci krále Syrského?
4 Hatdawkvah, ahni ni Jehoshaphat koevah, Ramothgilead teh na tuk khai ngai han na ou, telah atipouh. Jehoshaphat ni Isarel siangpahrang koevah, kai hoi nang, ka taminaw hoi na taminaw teh buet touh lah o awh teh, kaie marang hoi nange marangnaw hai buet touh doeh telah atipouh.
Pročež řekl Jozafatovi: Potáhneš-li se mnou na vojnu proti Rámot Galád? Odpověděl Jozafat králi Izraelskému: Jako jsem já, tak jsi ty, jako lid můj, tak lid tvůj, jako koni moji, tak koni tvoji.
5 Jehoshaphat ni Isarel siangpahrang koevah, BAWIPA e lawk hah ring ei telah atipouh.
Řekl také Jozafat králi Izraelskému: Vzeptej se dnes medle na slovo Hospodinovo.
6 Hatdawkvah, Isarel siangpahrang ni profet cumpali tabang a kaw teh, ahnimouh koevah, Ramothgilead tuk hanelah ka cei han maw, ka cet mahoeh maw telah a pacei. Ahnimouh ni cet yawkaw, bangkongtetpawiteh, BAWIPA ni siangpahrang kut dawk na poe han telah ati awh.
I shromáždil král Izraelský proroků okolo čtyř set mužů a řekl jim: Mám-li táhnouti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? I řekli: Táhni, nebo dá je Pán v ruku krále.
7 Jehoshaphat ni hivah BAWIPA Cathut e profet buetbuet touh pouknae hei hanelah awm hoeh toung maw, telah ati.
Tedy řekl Jozafat: Což není zde již žádného proroka Hospodinova, abychom se ho zeptali?
8 Isarel siangpahrang ni Jehoshaphat koevah, BAWIPA koe na kâhet pout hane tami buet touh Imlah capa Mikaiah tie ao. Hateiteh, ahni teh ka hmuhma e lah ao. Bangkongtetpawiteh, kaie kong dawk a thoenae hloilah hawinae koelah banghai dei hoeh telah atipouh.
Na to řekl král Izraelský Jozafatovi: Ještěť jest muž jeden, skrze něhož bychom se mohli poraditi s Hospodinem, ale já ho nenávidím, proto že mi dobrého neprorokuje, než zlé, Micheáš syn Jemlův. Ale Jozafat řekl: Nechť tak nemluví král.
9 Hatdawkvah, Isarel siangpahrang ni bawi buet touh a kaw teh, Imlah capa Mikaiah hah karanglah thokhai haw telah atipouh.
Protož povolav král Izraelský komorníka jednoho, řekl: Přiveď sem rychle Micheáše syna Jemlova.
10 Isarel siangpahrang hoi Judah siangpahrang Jehoshaphat teh Samaria kalupnae longkha kâennae teng e cangkatinnae yawn dawk, siangpahrang khohna hoi a kamthoup roi teh, a bawitungkhung lengkaleng dawk a tahung roi. Hahoi, profetnaw ni ahnimouh roi e hmalah lawk hah a pâpho awh.
(Mezi tím král Izraelský a Jozafat král Judský, jeden každý na stolici své, odění jsouce rouchem, seděli v placu u vrat brány Samařské, a všickni proroci prorokovali před nimi.
11 Khenanah e capa Zedekiah ni sumki hah a sak pouh teh, BAWIPA ni hettelah a dei, hete kinaw hoiyah Siria taminaw hah koung kadout lah na deng awh han telah atipouh.
Sedechiáš pak syn Kenanův udělal sobě byl rohy železné a řekl: Takto praví Hospodin: Těmito trkati budeš Syrské, dokudž nepohubíš jich.
12 Hot patetvanlah, profetnaw pueng nihai, Ramothgilead vah luen awh nateh, tâ awh. Bangkongtetpawiteh, BAWIPA ni siangpahrang kut dawk na poe awh han telah a dei pouh awh.
Takž podobně i jiní všickni proroci prorokovali, řkouce: Jeď do Rámot Galád, a šťastněť se povede; nebo dá je Hospodin v ruku královu.)
13 Mikaih kaw hanlah patoune ni, khenhaw! profetnaw ni kâvan e lawk buet touh hah a kuet awh teh, kahawi e lah dueng siangpahrang koevah, lawk rip a dei awh toe. Ahnimouh ni a dei awh e patetvanlah, nang ni hai dei van leih, kahawi e lah dei van haw telah atipouh.
V tom posel ten, kterýž šel, aby zavolal Micheáše, mluvil jemu, řka: Aj, nyní slova proroků jedněmi ústy předpovídají dobré věci králi. Medle, buď řeč tvá jako řeč kterého z nich, a mluv dobré věci.
14 Mikaiah ni BAWIPA a hring e patetlah BAWIPA ni kai koe a dei e doeh kai ni teh ka dei tih telah atipouh.
Tedy řekl Micheáš: Živť jest Hospodin, že což mi koli řekne Hospodin, to mluviti budu.
15 Siangpahrang koe a pha toteh, siangpahrang ni Ramothgilead tuk hanlah ka cei han maw, ka cet mahoeh maw telah a pacei. Ahni ni siangpahrang koevah, cet nateh tâ, bangkongtetpawiteh, BAWIPA ni siangpahrang kut dawk na poe han telah atipouh.
A když přišel k králi, řekl jemu král: Micheáši, máme-li jeti na vojnu proti Rámot Galád, či tak nechati? Kterýž řekl jemu: Jeď a šťastněť se povede, nebo dá je Hospodin v ruku krále.
16 Siangpahrang ni lawkkatang laipalah kai oe BAWIPA min lahoi dei hoeh hanlah avai nâyittouh maw lawk na kam sak han, telah ati.
I řekl jemu král: I kolikrátž tě mám přísahou zavazovati, abys mi nemluvil než pravdu ve jménu Hospodinovu?
17 Ahni ni, Isarelnaw pueng teh khoumkung ka tawn hoeh e tu patetlah mon dawk koung a kâkahei awh e hah ka hmu. BAWIPA ni hete taminaw ni kahrawikung tawn awh hoeh toe. Amae im dawk lengkaleng lungmawngcalah ban awh naseh, telah ati atipouh.
Protož řekl: Viděl jsem všecken lid Izraelský rozptýlený po horách jako ovce, kteréž nemají pastýře; nebo řekl Hospodin: Nemají pána tito, navrať se jeden každý do domu svého v pokoji.
18 Isarel siangpahrang ni Jehoshaphat koevah, kaie kong dawk thoenae hloilah kahawi e koelah banghai dei mahoeh telah yo ka dei toe telah atipouh.
I řekl král Izraelský Jozafatovi: Zdaližť jsem neřekl, že mi nebude prorokovati dobrého, ale zlé?
19 Hatdawkvah, Mikaiah ni, BAWIPA e lawk heh thai haw. BAWIPA teh a bawitungkhung dawk kalvan vah a tahung teh kalvantaminaw pueng avoilah aranglah a kangdue e ka hmu.
Řekl dále: Z té příčiny slyš slovo Hospodinovo: Viděl jsem Hospodina sedícího na stolici své, a všecko vojsko nebeské stojící po pravici jeho i po levici jeho.
20 Hahoi, BAWIPA ni Ahab heh Ramothgilead vah a luen vaiteh taran kut dawk due hanlah apinimaw a tacuek telah atipouh. Buet touh ni hettelah a dei teh, alouke ni hottelah ati.
I řekl Hospodin: Kdo oklamá Achaba, aby vytáhl a padl u Rámot Galád? A když pravil ten toto, a jiný pravil jiné,
21 Hatdawkvah, muitha buet touh a tâco teh, BAWIPA hmalah a kangdue. Kai ni ka tacuek han telah atipouh.
Tožť vyšel jakýsi duch, a postaviv se před Hospodinem, řekl: Já ho oklamám. Hospodin pak řekl jemu: Jakým způsobem?
22 BAWIPA ni ahni koevah, bangtelamaw telah atipouh. Ahni ni ka cei vaiteh a profetnaw pueng e pahni dawk laithoe muitha lah ka o han telah atipouh. Hahoi, BAWIPA ni, na tacuek pawiteh na tacuek thai han doeh. Cet nateh hottelah sak telah atipouh.
Odpověděl: Vyjdu a budu duchem lživým v ústech všech proroků jeho. Kterýžto řekl: Oklamáš a dovedeš toho; vyjdiž a učiň tak.
23 Hatdawkvah, khenhaw! BAWIPA ni hete na profetnaw pueng e a pahni dawk laithoe muitha hah a ta teh, BAWIPA ni nangmouh rawk nahane kong hah a dei toe telah atipouh.
Protož, aj, jižtě dal Hospodin ducha lživého v ústa všech proroků tvých těchto, ješto však Hospodin mluvil zlé proti tobě.
24 Hottelah Kenaanah e capa Zedekiah ni rek a hnai teh, Mikaiah e tamboung dawk a tambei. Nang koe lawk dei hanelah BAWIPA ni a patoun e muitha ni na lae lam dawk hoi maw kai koe hoi a cei telah atipouh.
Tedy přistoupiv Sedechiáš syn Kenanův, dal Micheášovi poliček a řekl: Kudyže odšel duch Hospodinův ode mne, aby mluvil tobě?
25 Mikaiah ni, khenhaw! kâhro hanlah imrakhan thung hoi na kâen hnin vah na panue han telah atipouh.
Odpověděl Micheáš: Aj, uzříš v ten den, když vejdeš do nejtajnějšího pokoje, abys se skryl.
26 Hat toteh, Isarel siangpahrang ni, Mikaiah heh khopui kaukkung Ammon e capa Joash koevah cetkhai awh leih.
I řekl král Izraelský: Jmi Micheáše, a doveď ho k Amonovi knížeti města, a k Joasovi synu královu.
27 Hahoi, hete tami heh thongim pabawt awh nateh, roumnae hoi ka ban hoehroukrak, rawca hoi tui yitca dueng poe awh tet pouh atipouh.
A řekneš: Takto praví král: Dejte tohoto do žaláře, a dávejte mu jísti maličko chleba a maličko vody, dokudž se nenavrátím v pokoji.
28 Hateiteh, Mikhaiah ni, karoumcalah na ban awh pawiteh, BAWIPA ni kai hno lahoi lawk dei hoeh tinae lah ao han telah atipouh. Ama ni, nangmanaw pueng ni kahawicalah pâkuem awh telah letlang ati.
Ale Micheáš řekl: Jestliže ty se navrátíš v pokoji, tedyť nemluvil skrze mne Hospodin. Přes to řekl: Slyštež to všickni lidé!
29 Hottelah Isarel siangpahrang hoi Judah siangpahrang Jehoshaphat teh Ramothgilead vah a takhang roi.
A tak táhl král Izraelský, a Jozafat král Judský proti Rámot Galád.
30 Isarel siangpahrang ni Jehoshaphat koevah, ka mei kâthung vaiteh, tarantuknae koe ka cei van han. Nang teh siangpahrang khohna hah kho telah atipouh. Hatdawkvah, Isarel siangpahrang teh a mei a kâthung teh tarantuknae koe a cei.
I řekl král Izraelský Jozafatovi: Změním já se, když půjdu k bitvě, ale ty oblec se v roucho své. I změnil se král Izraelský a jel k bitvě.
31 Siria siangpahrang ni leng kâcuinaw 32 touh koevah, Isarel siangpahrang laipalah, tami kathoeng kalen apihai tuk awh hanh telah kâ a poe.
Král pak Syrský přikázal třidcíti dvěma svým hejtmanům nad vozy, a řekl: Nebojujte proti malému ani proti velikému, než proti samému králi Izraelskému.
32 Leng kaukkungnaw ni Jehoshaphat a hmu awh toteh, hetteh Isarel siangpahrang roeroe doeh, telah ati awh. Hatdawkvah, ahni tuk hanelah a kamlang awh dawkvah, Jehoshaphat teh a hram.
I stalo se, když uzřeli hejtmané nad vozy Jozafata, řekli: Jistě král Izraelský jest. I obrátili se proti němu, aby bojovali. Tedy zkřikl Jozafat.
33 Hateiteh, leng kâcuinaw ni Isarel siangpahrang nahoeh tie a panue awh toteh, ahni pâleinae koehoi a ban takhai awh.
V tom když uzřeli hejtmané nad vozy, že on není král Izraelský, obrátili se od něho.
34 Tami buet touh ni noe laipalah, samtang a pathui boteh, Isarel siangpahrang e saiphei rahak vah pala teh a kâen dawkvah, ahni ni leng ka mawng koevah, kamlang nateh, tarankâtuknae hmuen koehoi na tâcawtkhai leih. Bangkongtetpawiteh, a hmâ ka ca toe telah atipouh.
Muž pak jeden střelil z lučiště náhodou, a postřelil krále Izraelského, kdež se pancíř spojuje. Pročež řekl vozkovi svému: Obrať se a vyvez mne z vojska, nebo jsem nemocen.
35 Hote hnin dawk tarantuknae teh a patawpoung teh siangpahrang teh a leng van vah Sirianaw e hmuen dawk a kangdue sak awh teh, tangmin lah a due. A hmâ dawk hoi leng van vah a thi teh a kui.
I rozmohla se bitva v ten den. Král pak stál na voze proti Syrským; potom umřel u večer, a tekla krev z rány do vozu.
36 Kanî aloum tawmlei nah ransanaw thung dawk hoi tami pueng amae kho tangkuem dawk, tami pueng mae ram lah koung ban awh naseh telah thouk a oung awh.
I volal biřic po vojště, když již slunce zapadlo, řka: Jeden každý do města svého, a jeden každý do země své navrať se.
37 Siangpahrang teh hottelah a due. Samaria vah a kâenkhai awh teh, hawvah siangpahrang teh a pakawp awh.
Umřel tedy král a dovezen jest do Samaří, i pochovali ho v Samaří.
38 Samaria tuikamuem rai lah leng hah a pâsu awh teh, BAWIPA ni a dei e lawk patetlah kâyawtnaw tui kamhluknae koe uinaw ni a thi hah a palem.
A když pohřížen byl vůz v rybníku Samařském, střebali psi krev jeho, též když umývali zbroj jeho, vedlé řeči Hospodinovy, kterouž byl mluvil.
39 Hottelah Ahab kâroenae thung dawk hoi kacawiraenaw hoi a sak e naw pueng hoi kasaino hoi a sak e im hoi a sak e khonaw pueng hah Isarel siangpahrangnaw setouknae cauk dawk thut lah awm hoehnamaw.
Jiné pak věci Achabovy, a cožkoli činil, i jaký dům z kostí slonových vystavěl, i všecka města, kteráž vzdělal, o tom zapsáno jest v knize o králích Izraelských.
40 Hottelah, Ahab teh a na mintoenaw koevah, a i teh a capa Ahaziah ni a yueng lah a bawi
A tak usnul Achab s otci svými, a kraloval Ochoziáš syn jeho místo něho.
41 Hahoi Isarel siangpahrang Ahab a bawinae a kum pali nah Asa capa Jehoshaphat teh Judah taminaw lathueng vah siangpahrang lah ao.
Jozafat pak syn Azy počal kralovati nad Judou léta čtvrtého Achaba, krále Izraelského.
42 Jehoshaphat teh siangpahrang lah a tawk nah a kum 35 touh a pha. Jerusalem kho vah, a kum 25 touh a uk. A manu min teh Azubah, ahni teh Shilhi canu doeh.
A byl Jozafat ve třidcíti pěti letech, když počal kralovati, a dvadceti pět let kraloval nad Jeruzalémem, jehož matky jméno bylo Azuba, dcera Silchi.
43 A na pa Asa ni a dawn e lamthung pueng hah a dawn van teh, phen laipalah, BAWIPA e mithmu vah hnokahawi a sak. Hateiteh, hmuenrasang teh puen awh hoeh. Bangkongtetpawiteh, hmuenrasang dawk taminaw ni a thueng awh teh, hmuitui hah hmai a sawi awh rah.
I chodil po vší cestě Azy otce svého, aniž se od ní uchýlil, čině, což dobrého bylo před oblíčejem Hospodinovým. Toliko poněvadž výsostí nezkazili, ještě lid obětoval a kadil na těch výsostech.
44 Hahoi Jehoshaphat ni Isarel siangpahrang hoi roumnae a sak.
Všel také v pokoj král Jozafat s králem Izraelským.
45 Hottelah, Jehoshaphat kâroenae thung dawk hoi kacawirae hnonaw hoi a hno sakthainae a kamnue saknae hoi taran a tuknae kongnaw hah Judah siangpahrangnaw setouknae cauk dawk thut lah awm hoehnamaw.
Jiné pak věci Jozafatovy, i síla jeho, kterouž prokazoval a kterouž bojoval, zapsány jsou v knize o králích Judských.
46 Hahoi, a na pa Asa a hring nah napuitongpanaw hah a ram dawk hoi koung a pâlei.
Ten ostatky ohyzdných sodomářů, kteříž ještě pozůstali za dnů Azy otce jeho, vyplénil z země.
47 Edom ram dawk siangpahrang ao hoeh dawkvah, siangpahrang a yueng lah kaawm e ni a uk awh.
Tehdáž nebylo žádného krále v zemi Idumejské, hejtmana měli místo krále.
48 Jehoshaphat ni Ophir ram dawk a patoun teh, sui phu hanelah Tarshish long hah a sak. Hateiteh, cet awh hoeh. Bangkongtetpawiteh, Eziongeber vah long hah a rawk.
I nadělal Jozafat lodí mořských, aby jeli do Ofir pro zlato. Ale nejeli, nebo polámaly se lodí v Aziongaber.
49 Ahab capa Ahaziah ni Jehoshaphat koevah, ka taminaw heh na taminaw hoi long dawk hoi rei cet awh naseh telah ati. Hatei Jehoshaphat ni ngai hoeh.
Řekl byl také Ochoziáš syn Achabův Jozafatovi: Nechť jedou služebníci moji s služebníky tvými na lodech. Ale Jozafat nechtěl.
50 Jehoshaphat teh a na mintoenaw koe a i teh a na mintoenaw koe, a na min Devit e khopui dawk a pakawp awh. Hahoi a capa Jehoram ni a yueng lah a uk.
I usnul Jozafat s otci svými, a pochován jest s otci svými v městě Davida otce svého; kraloval pak Joram syn jeho místo něho.
51 Judah siangpahrang Jehoshaphat siangpahrang a tawknae kum 17 navah, Ahab capa Ahaziah teh Samaria khovah, Isarelnaw e siangpahrang lah ao. Isarel hah kum 2 touh a uk.
Ochoziáš syn Achabův počal kralovati nad Izraelem v Samaří, léta sedmnáctého Jozafata krále Judského, a kraloval nad Izraelem dvě létě.
52 BAWIPA hmaitung vah thoenae a sak teh, a manu hoi a na pa ni dawn e lamthung hoi Nebat capa Jeroboam, Isarelnaw ka yonsakkung ni dawn e lamthung hai a dawn.
Nebo činil zlé věci před oblíčejem Hospodinovým, a chodil po cestě otce svého a po cestě matky své, i po cestě Jeroboáma syna Nebatova, kterýž přivodil k hřešení lid Izraelský.
53 Bangkongtetpawiteh, a na pa ni a sak e pueng a sak teh, Baal e thaw hah a tawk teh, a bawk dawkvah, Isarel BAWIPA Cathut a lungkhuek sak.
Sloužil také Bálovi a klaněl se jemu, čímž popudil k hněvu Hospodina Boha Izraelského vedlé toho všeho, což činil otec jeho.
