1 Siangpahrang 1
1 Siangpahrang Devit teh a matawng poung toe, hni a kâkhu hai a phubet hoeh toe.
Král pak David sstaral se a sešel věkem, a ačkoli jej šaty přikrývali, však nemohl se zahřívati.
2 Hatdawkvah, a sannunaw ni ahni koevah, siangpahrang bawipa nang hanelah tanglakacuem buet touh ka tawng awh vai. Siangpahrang e a teng ao vaiteh, khenyawn naseh. Siangpahrang bawipa a phubet thai nahanelah a lungtabue dawk i sak han telah ati awh.
I řekli jemu služebníci jeho: Nechť pohledají pánu našemu králi děvečky panny, kteráž by byla při králi a opatrovala jej, a aby spala v lůnu jeho, a zahřívala pána našeho krále.
3 Hahoi, Isarel ram pueng dawk tangla a meikahawi a tawng awh teh, Shunam tami Abishag a hmu awh teh, siangpahrang koevah a thokhai awh.
A protož hledajíce děvečky krásné ve všech končinách Izraelských, nalezli Abizag Sunamitskou, a přivedli ji k králi.
4 Hote tangla teh a meihawipoung teh siangpahrang hah kahawicalah a khetyawt teh, a thawnaw a tawk pouh. Hatei, siangpahrang ni ipkhai hoeh.
Kterážto děvečka byla velmi krásná. I opatrovala krále a přisluhovala jemu, ale král jí nepoznal.
5 Hatnavah, Haggith capa Adonijah ni a mahoima a kârasang teh siangpahrang ka tawk han telah rangleng hoi marangransanaw hoi tami 50 touh a hmalah yawng sak hanelah a kâcai.
Adoniáš pak syn Haggity pozdvihoval se, říkaje: Jáť budu kralovati. I najednal sobě vozů a jezdců, a padesáte mužů, kteříž by běhali před ním.
6 A na pa ni nâtuek hai bangkongmaw het patet lae hno na sak telah yue boihoeh. Ahni teh a meikahawi poung e tami lah ao teh, a manu ni Absalom hnukkhu, a khe e doeh.
A nikdy ho nezarmoutil otec jeho, aby řekl: Proč jsi to učinil? Nebo byl i on velmi krásné postavy, kteréhož porodila po Absolonovi.
7 Zeruiah capa Joab hoi vaihma Abiathar hah lawk a kâpankhai teh, ahnimouh roi hai Adonijah koelah a kambawng roi.
I mluvíval s Joábem synem Sarvie a s Abiatarem knězem, kteříž napomáhali Adoniášovi.
8 Hatei, vaihma Zadok hoi Jehoiada capa Benaiah hoi, profet Nathan, Shimei, Rei hoi Devit koe e athakaawme taminaw teh, Adonijah koelah kambawng awh van hoeh.
Ale Sádoch kněz a Banaiáš syn Joiadův, též Nátan prorok a Simei i Rehi, a jiní přednější, kteréž měl David, nebyli s Adoniášem.
9 Hahoi Adonijah ni tu hoi maitotan kathâw poung e hah Zoheleth lungsong koevah a thei. Hothateh, Enrogel teng vah kaawm e doeh. Siangpahrang capa, hmaunawnghanaw abuemlahoi Judah ram e siangpahrang e sannaw abuemlah a kaw.
Tedy nabil Adoniáš ovcí a volů a krmného dobytka u kamene Zohelet, kterýž byl u studnice Rogel, a pozval všech bratří svých synů královských, i všech mužů Judských, služebníků králových.
10 Hatei, profet Nathan hoi athakaawme taminaw hoi a nawngha Solomon teh coun van hoeh.
Nátana však proroka a Banaiáše a jiných přednějších mužů, ani Šalomouna bratra svého nepozval.
11 Hatnavah, Nathan ni Solomon e manu Bathsheba koevah, siangpahrang capa Adonijah hah maimae bawipa Devit ni panuek laipalah siangpahrang lah a kârasang toe tie hah na panuek hoeh maw.
I mluvil Nátan k Betsabé matce Šalomounově, řka: Neslyšela-lis, že kraluje Adoniáš syn Haggity, a pán náš David nic neví o tom?
12 Tho nateh, na hringnae hoi na capa Solomon e hringnae rungngang thai nahanelah, ratoumnae lahoi pouknae na poe vai.
Protož nyní poď, prosím, a dámť radu, kterouž vysvobodíš život svůj, i život syna svého Šalomouna.
13 Siangpahrang Devit koevah karanglah kâen nateh, ahni koevah oe siangpahrang ka bawipa, na sannu koevah na capa Solomon heh kai hnuk vah siangpahrang lah ao roeroe han, ahni teh kaie bawitungkhung dawk a tahung han telah lawk na kam toe nahoehmaw. Bangkongmaw Adonijah ni siangpahrang khuet a tawk han vaw telah dei pouh.
Jdiž, a vejda k králi Davidovi, rci jemu: Zdaliž jsi ty, pane můj králi, nepřisáhl služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a onť seděti bude na stolici mé? Pročež tedy kraluje Adoniáš?
14 Khenhaw! siangpahrang hoi na kâpatawn roi lahun nah kai hai ka tho van vaiteh, na dei e dawk na kabawp van han telah atipouh.
A aj, když ty ještě tam mluviti budeš s králem, přijduť za tebou a doplním řeč tvou.
15 Hahoi teh, Bathsheba teh siangpahrang e imthung a kâen. Siangpahrang teh a matawng poung toung dawkvah, Shunam tami Abishag ni thaw a tawk pouh.
A tak vešla Betsabé k králi do pokoje. Král pak již byl velmi starý, a Abizag Sunamitská přisluhovala králi.
16 Bathsheba ni siangpahrang koe tabo laihoi kut a man teh, siangpahrang ni bangmaw na panki telah atipouh.
Tedy Betsabé naklonivši hlavy, poklonila se králi. Jížto řekl král: Což chceš?
17 Hahoi ahni ni ka bawipa, na BAWIPA Cathut min lahoi na sannu koe, na capa Solomon heh kai hnuk vah siangpahrang lah ao mingming vaiteh, ahni ni ka bawitungkhung dawk a tahung han telah lawk na kam.
I odpověděla jemu: Pane můj, ty jsi přisáhl skrze Hospodina Boha svého služebnici své, řka: Šalomoun syn tvůj kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé.
18 Khenhaw! atuvah, Adonijah teh, siangpahrang lah ao toe. Siangpahrang ka bawipa nang ni hote kongnaw hah na panuek hoeh.
A nyní, hle, Adoniáš kraluje, ty pak nyní, pane můj králi, nic nevíš o tom.
19 Kathâw e maitotan, saringnaw hoi tunaw a thei awh teh, siangpahrang capanaw abuemlah, vaihma Abiathar hoi ransanaw kaukkung Joab hah a coun awh. Hatei, na san Solomon teh coun awh hoeh.
Nebo nabiv volů a krmného dobytka a ovec množství, pozval všech synů královských, i Abiatara kněze a Joába hejtmana vojska, Šalomouna pak služebníka tvého nepozval.
20 Oe siangpahrang ka bawipa atuvah, Isarelnaw ni siangpahrang ka bawipa e bawitungkhung dawk, ahni hnukkhu apimaw ka tahung han tie na dei hane ring laihoi sut a pawp awh.
Ješto ty, pane můj králi, víš, že oči všeho Izraele na tebe jsou obráceny, abys jim oznámil, kdo by seděti měl na stolici pána mého krále po tobě.
21 Nahoeh pawiteh, hettelah han doeh. Siangpahrang ka bawipa heh mintoenaw koe a kâhat van toteh, kai hoi ka capa Solomon teh hnoun e lah doeh kaawm roi titoe telah atipouh.
Sic jinak bude to, když usne pán můj král s otci svými, že já a syn můj Šalomoun budeme jako hříšníci.
22 Khenhaw! hottelah siangpahrang koe a dei pouh lahun nah, profet Nathan hai a kâen van
A aj, když ještě ona mluvila s králem, přišel Nátan prorok.
23 Khenhaw! profet Nathan a tho telah siangpahrang koe a dei pouh awh. Siangpahrang koe a pha toteh, siangpahrang e hmalah a minhmai talai dawk rekkâbet lahoi a tabo.
I oznámili králi, řkouce: Aj, teď Nátan prorok. A tak všel před krále, a poklonil se jemu tváří svou až k zemi.
24 Hahoi Nathan ni Oe siangpahrang ka bawipa, kai hnuk vah Adonijah heh siangpahrang lah ao vaiteh, kaie bawitungkhung dawk a tahung han telah na dei boimaw.
Zatím řekl Nátan: Pane můj králi, ty-lis pověděl: Adoniáš kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé?
25 Sahnin vah a ceicathuk teh, kathâw e saring, maitotan hoi, tu naw hah a thei awh teh, siangpahrang capanaw hoi ransa kaukkungnaw hoi vaihma Abiathar tinaw hah a coun, reirei a canei awh teh, siangpahrang Adonijah na hring saw naseh telah atipouh awh.
Nebo odšed dnes, nabil volů a krmného dobytka, i ovec množství, a sezval všecky syny královy a hejtmany vojska, i Abiatara kněze. A hle, oni jedí a pijí před ním, a praví: Živ buď král Adoniáš.
26 Hateiteh, na san kai hoi vaihma Zadok hoi Jehoiada capa Benaiah hoi na san Solomon kaimanaw teh na coun van awh hoeh.
Mne pak služebníka tvého, a Sádocha kněze, a Banaiáše syna Joiadova, a Šalomouna služebníka tvého nepozval.
27 Hote hnonaw heh siangpahrang ka bawipa ni kâ na poe dawk, sak e na pawiteh, siangpahrang ka bawipa ni a hnuk vah bawitungkhung dawk ka tahung hane hah apimaw tie na sannaw koe na la dei hoeh e han namaw, telah atipouh.
Tak-liž jest ode pána mého krále nařízeno? Mně jsi zajisté neoznámil služebníku svému, kdo bude seděti na stolici pána mého krále po tobě?
28 Hahoi siangpahrang Devit ni a pathang e teh, Bathsheba hah na kaw pouh haw atipouh e patetlah siangpahrang teng vah a tho teh a hmalah a kangdue.
A odpovídaje král David, řekl: Zavolejte mi Betsabé. Kteráž všedši před krále, stála před ním.
29 Siangpahrang ni lawk a kam teh rucatnae pueng thung dawk hoi ka hringnae ka ratang e Bawipa Cathut a hring e patetlah,
I přisáhl král, řka: Živť jest Hospodin, kterýž vysvobodil duši mou ze všelikých úzkostí,
30 nang koevah Isarel BAWIPA Cathut min lahoi na capa Solomon heh kai hnuk vah siangpahrang lah ao roeroe han. Kaie yueng lah ka bawitungkhung dawk a tahung han telah lawk a kam tangcoung e patetlah sahnin ka sak roeroe han telah a ti.
Že jakož jsem přisáhl tobě skrze Hospodina Boha Izraelského, řka, že syn tvůj Šalomoun kralovati bude po mně, a on seděti bude na stolici mé místo mně, takť učiním dnes.
31 Bathsheba ni minhmai talai rekkâbet lah a tabo laihoi siangpahrang e a kut a kuet teh, ka bawipa siangpahrang Devit teh a yungyoe pou hring lawiseh, telah a ti.
A naklonivši hlavy Betsabé tváří k zemi, poklonu učinila králi a řekla: Živ buď pán můj král David na věky.
32 Siangpahrang Devit ni vaihma Zadok hoi profet Nathan, Jehoiada capa Benaiah tinaw hah na kaw pouh awh haw ati teh, ahnimouh ni a hmalah a kâen awh.
Řekl ještě král David: Zavolejte ke mně Sádocha kněze a Nátana proroka, a Banaiáše syna Joiadova. Kteřížto vešli před krále.
33 Siangpahrang ni ahnimouh koe vah, na bawipa e sannaw hrawi awh nateh, ka capa Solomon hah kaie la dawk kâcui sak nateh, Gihon lah cetkhai awh.
I řekl jim král: Vezměte s sebou služebníky pána svého, a vsaďte Šalomouna syna mého na mezkyni mou, a veďte ji k Gihonu.
34 Vaihma Zadok hoi profet Nathan ni hote hmuen koe Isarel siangpahrang lah satui awi naseh. Mongka ueng awh nateh, siangpahrang Solomon hring saw na seh telah a hram awh han.
I pomaže ho tam Sádoch kněz a Nátan prorok za krále nad Izraelem, a troubiti budete troubou, a díte: Živ buď král Šalomoun.
35 Ahnie hnuk na kâbang awh vaiteh, ka bawitungkhung dawk na tahung vaiteh, kaie yueng lah siangpahrang lah ao han. Bangkongtetpawiteh, Isarel hoi Judah kaukkung lah ka hruek toe telah a ti.
Potom vstoupíte zase, jdouce za ním. Kterýž přijda, seděti bude na stolici mé, a on kralovati bude místo mne; nebť jsem jemu přikázal, aby byl vůdcí nad Izraelem i nad Judou.
36 Jehoiada capa Benaiah ni siangpahrang koevah, Amen siangpahrang ka bawipa, Bawipa Jehovah ni, hnâbawtkhai naseh.
A odpovídaje Banaiáš syn Joiadův králi, řekl: Amen. Způsobiž to Hospodin, Bůh pána mého krále.
37 Siangpahrang ka bawipa koevah Jehovah ao van e patetlah, Solomon koehai awmkhai naseh. Ka bawipa siangpahrang Devit e bawitungkhung hlak hai ka bawipa e bawitungkhung teh hoe len naseh telah a ti.
A jakož byl Hospodin se pánem mým králem, tak budiž i s Šalomounem, a zvelebiž stolici jeho více, než stolici pána mého krále Davida.
38 Hahoi teh, vaihma Zadok hoi profet Nathah hoi Jehoiada capa Benaiah capa, Kereth taminaw hoi Peleth taminaw a cei awh teh, Solomon teh Devit e la a kâcui sak awh teh, Gihon lah a ceikhai awh.
A tak šli dolů Sádoch kněz a Nátan prorok, a Banaiáš syn Joiadův, Cheretejští také i Peletejští, a vsadili Šalomouna na mezkyni krále Davida, a dovedli jej k Gihonu.
39 Hahoi vaihma Zadok ni, lukkareiim thung hoi satui tanae ki hah a la teh, Solomon hah a awi. Hahoi mongka a ueng awh teh, taminaw pueng ni siangpahrang Solomon teh hring saw naseh telah a hram awh.
Vzal také Sádoch kněz roh oleje z stánku, a pomazal Šalomouna. Potom troubili trubou, a řekl všecken lid: Živ buď král Šalomoun.
40 Taminaw ni a hnukkâbang awh. Vovit a ueng awh teh talai meimei kâbawng lah lunghawi poung laihoi a hramki awh.
I vstoupil všecken lid za ním; kterýžto lid prozpěvoval s plésáním, a veselil se radostí velikou, tak až se všudy rozléhalo od zvuku jejich.
41 Hahoi teh, Adonijah hoi a sannaw ahni koe kaawm e taminaw pueng ni, rawca he a ca awh hnukkhu, hote pawlawknaw a thai awh. Joab ni mongka lawk a thai toteh, kho thung kamthang e pawlawknaw teh bang namaw telah a ti.
Což slyše Adoniáš i všickni pozvaní, kteříž byli s ním, (byli pak již pojedli), slyše také i Joáb zvuk trouby, řekl: Jaký to zvuk v městě hlučících?
42 Hottelah a dei lahun nah, vaihma Abiathar capa Jonathan a tho teh, Adonijah ni tho haw, nang teh tamikahawi lah na o e patetlah kamthang kahawi e na thokhai han doeh telah atipouh.
A když on ještě mluvil, aj, Jonata syn Abiatara kněze přišel, jemuž řekl Adoniáš: Přistup sem, nebo jsi muž udatný a dobré poselství neseš.
43 Jonathan ni Adonijah koevah, ka thokhai hoeh bawipa, siangpahrang Devit ni Solomon teh siangpahrang lah a ta toe.
Tedy odpovídaje Jonata, řekl Adoniášovi: Právě jižtě pán náš král David ustanovil Šalomouna za krále.
44 Ahni koe vah vaihma Zadok, profet Nathan, Jehoiada capa Bennaiah, Kereth taminaw hoi Peleth taminaw hah siangpahrang ni a patoun.
Nebo poslal s ním král Sádocha kněze a Nátana proroka a Banaiáše syna Joiadova, ano i Cheretejské a Peletejské, a vsadili jej na mezkyni královskou.
45 Vaihma Zadok hoi profet Nathan ni, Gihon vah siangpahrang hanlah satui a awi roi, hatei, hmuen koehoi lunghawi laihoi a takhang awh teh, hote kamthang dawk khopui thung ruengruengti awh. Hothateh, na thai awh e kamthang doeh.
I pomazali jej Sádoch kněz a Nátan prorok za krále u Gihonu, a vstupovali odtud s radostí, tak že hlučelo město. Toť jest zvuk ten, kterýž jste slyšeli.
46 Solomon teh bawitungkhung dawk a tahung.
Ano již i dosedl Šalomoun na stolici královskou.
47 Siangpahrang e a sannaw ni na Cathut ni nange min hlak Solomon e min teh, tawmrasang naseh. Na bawitungkhung hlak a bawitungkhung teh len sak na seh telah ka bawipa Devit hah lunghawikhai hanlah a tho awh. Hahoi siangpahrang teh ikhun dawk a tabo.
Nýbrž i služebníci královští přišli, aby dobrořečili pánu našemu, králi Davidovi, řkouce: Učiniž slavné Bůh tvůj jméno Šalomounovo nad jméno tvé, a zvelebiž stolici jeho nad stolici tvou. I poklonil se král na ložci svém.
48 Siangpahrang ni hai hettelah a dei. Bawipa Isarelnaw e Cathut, sahnin ka bawitungkhung dawk ka tahung hane na kapoekung teh pholen e lah awm naseh. Ka mit roeroe ni a hmu telah a ti.
Ano i král takto řekl: Požehnaný Hospodin Bůh Izraelský, kterýž dal dnes sedícího na trůnu mém, a abych na to očima svýma hleděl.
49 Hahoi teh Adonijah ni a hrawi e pueng ni, a taki awh, a thaw awh teh amamae lam dawk lengkaleng a cei awh.
I předěšeni jsou, a vstavše všickni ti pozvaní, kteříž byli při Adoniášovi, odešli jeden každý cestou svou.
50 Adonijah ni Solomon hah a taki. A thaw teh a cei teh thuengnae khoungroe ki hah a kuet.
Adoniáš také boje se Šalomouna, vstav, odšel a chytil se rohů oltáře.
51 Hahoi khenhaw! Adonijah ni siangpahrang Solomon a taki teh, siangpahrang Solomon ni a san heh a thei hoeh hanelah kai koe lawk kam naseh telah thuengnae khoungroe ki a kuet telah Solomon koe a dei pouh awh.
I pověděli Šalomounovi, řkouce: Aj, Adoniáš bojí se krále Šalomouna, a hle, drží se rohů oltáře a praví: Nechť mi přisáhne dnes král Šalomoun, že nezabije mne služebníka svého mečem.
52 Yuemkamcu lah onae kamnuek pawiteh, a sam buet touh boehai talai dawk bawt mahoeh. Hatei, yonnae a tawn tie ka thai pawiteh a due han telah a ti.
I řekl Šalomoun: Bude-li muž statečný, nespadneť vlas s něho na zem; pakliť co zlého na něm nalezeno bude, umřeť.
53 Hahoi siangpahrang Solomon ni tami a patoun teh thuengnae khoungroe koehoi a hrawi. Hahoi a cei teh, siangpahrang Solomon hah kut a man. Solomon ni ahni koevah, nama im ban leih atipouh.
Poslal tedy král Šalomoun, aby jej odvedli od oltáře. Kterýž přišed, poklonil se králi Šalomounovi. Jemuž řekl Šalomoun: Jdiž do domu svého.
