Zechariah 4

1 Hijou chun kakihoupi Vantil chu ahung kile kitin a-ihmu bangin eihin sukhangin ahi.

Potom navrátil se anděl, kterýž mluvil se mnou, a zbudil mne jako muže, kterýž zbuzen bývá ze sna svého.

2 Tuahi ipi namum tin eidong in ahi, keiman ka donbut nin, sanna ngenna kisem thaomei tunna achunga thaotwi khonkhat akitun kamui kati. Hiche khon vella chun thaomei sagi aum in khat cheh chun avahna patjang khat neicheh ahom sagi aummin ahi.

I řekl mi: Co vidíš? Jemuž jsem řekl: Vidím, že aj, svícen zlatý všecken, a olejný dčbán na vrchu jeho, a sedm lamp jeho na něm, a sedm nálevek k těm sedmi lampám, kteréž jsou na vrchu jeho.

3 Chuleh keiman hiche khon langte achun Olive thing ni kamun ahi.

A dvě olivy při něm, jedna po pravé straně dčbánu olejného, a druhá po levé straně jeho.

4 Hijou chun keiman Vantil chu ka dong in Pakai hiche hohi ipi tina ham? katin ahileh,

Tehdy odpověděl jsem a řekl jsem andělu tomu, kterýž mluvil ke mně, řka: Co ty věci jsou, pane můj?

5 Vantil chun na hetlou ham tin eidong in ahileh keiman ka hepoi ka Pakai katin ahi.

A odpovídaje anděl, kterýž mluvil se mnou, řekl mi: Což nevíš, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

6 Hijou chun aman ei seipeh in, “Hiche hi Pakaiyin Zerubbabel komma asei chu ahi, hunamma natoh naleh thahat vanga hilou ding amavang keima Lhagao vanga hiding ahibouve, tin thaneipen Pakaiyin aseijin ahi.

Tedy odpovídaje, mluvil ke mně, řka: Toto jest slovo Hospodinovo k Zorobábelovi, řkoucí: Ne silou, ani mocí, ale Duchem mým, praví Hospodin zástupů.

7 Imachan nang jou lou ding, mol sangpen jeng in jong Zerubbabel lampi chu asuh tang jou lou ding ama masanga chu phaicham sohjeng ding ahi. Zerubbabel hin houin semphatna a achaina song asettoh phattengleh, mipihon Pathen in phattheiboh hen, Pathen in phattheiboh hen!” tia asapdiu ahi.

Co jsi ty, ó horo veliká, před Zorobábelem? Rovina. Nebo doloží nejvyšší kámen s hlučným prokřikováním: Milost, milost jemu.

8 Hijeh chun Pakaija kon nin thupeh chomkhat ahung lhung kit-in,

I stalo se slovo Hospodinovo ke mně, řkoucí:

9 Zerubbabal hi Hou-in aleibul ana tungdoh a chu ahin, aman asahchai ding ahi. Hiteng chuleh hatchungnung Pakai chun eihin sol ahi ti na het diu ahi.

Ruce Zorobábelovy založily dům tento, a ruce jeho dokonají. I zvíš, že Hospodin zástupů poslal mne k vám.

10 Natoh ahina ding banga amachal lou jeh in alungthoi’un ahi, ahinla Zerubbabel hin houin asah chu atoh jom amuteng uleh kipah tauvinte. Thaomei sagi kiti hin Pakai mit-in vannoi leiset pumpi akholsoh vetsahna ahi.

Nebo kdož by pohrdal dnem malých začátků, poněvadž se veselí, hledíce na ten kámen, totiž na závaží v ruce Zorobábelově, těch sedm očí Hospodinových, procházejících všecku zemi?

11 Hijou chun keiman vantil chu ka dong in, hiche thaomei khom pang tenia Olive thingphung nihi ipi tina hintem,

Tedy odpovídaje jemu, řekl jsem? Co ty dvě olivy po pravé straně toho svícnu, i po levé straně jeho?

12 Thaotwi kisun lhah naji sana luong teni komma Olive thingbah teni khun ipi asatsat hin tem? kati.

Opět odpovídaje jemu, řekl jsem: Co ty dvě olivky, kteréž jsou mezi dvěma trubicemi zlatými, kteréž vylévají z sebe zlato?

13 Aman eidong in na hetlou ham eiti. Keiman ka donbut in ka hepoi Pakai kati.

I mluvil ke mně, řka: Víš-liž, co ty věci jsou? I řekl jsem: Nevím, pane můj.

14 Hichun aman, “Hiche hin thao kinusa leiset pumpi Pakai laltouna komma ding jing van mi teni chu avetsah ahi”ati.

Tedy řekl: To jsou ty dvě olivy, kteréž jsou u Panovníka vší země.